EU bude podrobněji zkoumat akvizici Activisionu

Zájmu Microsoftu získat pod svá křídla společnost Activision Blizzard se na Vortexu věnujeme pravidelně. Informovali jsme vás nejen o samotné nabídce, která činí závratných 69 miliard dolarů, ale také o jednotlivých krocích, které k uzavření historického obchodu vedou. Jde především o stanoviska regulačních orgánů zemí, v nichž může mít akvizice dopad na spotřebitele nebo situaci na trhu, vydat finální rozhodnutí ale není vůbec snadné a zasahuje do něj celá řada faktorů. V některých státech, jmenovitě například v USA či Velké Británii, tak došlo k prodloužení lhůty, v níž musí úřady rozhodnout a do druhého kola přezkoumávání nabídky se pouští také orgány Evropské unie. Komise podle svého včerejšího vyjádření zahájila hloubkové šetření, protože se obává, že navrhovaná akvizice může ovlivnit hospodářskou soutěž a omezit přístup ke konzolovým a počítačovým hrám, včetně titulů jako je Call of Duty.

Průzkum Evropské komise

Právě k často omílanému tématu se Evropská komise vrací, bez ohledu na předchozí vyjádření Microsoftu o vydávání zmíněného Call of Duty i na ostatních platformách po vzoru Minecraftu. Důvodem dalšího projednávání celé situace ale mohou být dřívější nejednoznačná prohlášení, že pokud by Microsoft našel udržitelnou cestu, jak pokrýt případné snížení tržeb při uzamčení oblíbené střílečky za bránu exkluzivity, tento přístup by uplatnil. Jde však o zprávu z poloviny srpna, na kterou navazovala další vyjádření Phila Spencera a dalších pověřených osob, v nichž se už o potenciální exkluzivitě Call of Duty pro Xbox nemluvilo. Spencer ostatně v podcastu Same Brain minulý týden řekl, že dokud tu bude PlayStation, na kterém může Call of Duty vyjít, budeme ve vydávání pokračovat. Na druhou stranu ale neodhalil například možnost, že se Call of Duty objeví v nabídce Game Passu, což je podle postoje regulačních orgánů stejně tak kritické.

V závěru svého prohlášení Komise samozřejmě upozorňuje, že argumenty k zahájení další vlny šetření nepředjímají její výsledek.

To ostatně jako varování zmiňuje právě Evropská komise, která v dalších odstavcích citovaného prohlášení mluví v obecné rovině a nevztahuje svůj postoj jen ke Call of Duty. Komise uvádí, že Microsoft by mohl blokovat vydávání her z portfolia společnosti Activision Blizzard na ostatních platformách, případně ztížit pro ostatní situaci na trhu s předplatitelskými službami. „Vedlo by to k vyšším cenám, nižší kvalitě her a menší inovaci u distributorů konzolových her, což by se následně mohlo přenést na spotřebitele,“ uvádí pak Komise. Vyvolává to ovšem pocit, že obavy jsou přehnané, vzhledem k tomu, kolik exkluzivních titulů z řad AAA her existuje a jak silně na nich například PlayStation staví svou strategii.

Podobně zvláštní prohlášení pak Komise uvádí v odstavci věnovaném hraní na PC, kde by podle jejích předběžných závěrů mohl Microsoft získat výhodu pro Windows v porovnání s ostatními operačními systémy, když by „spojil hry společnosti Activision Blizzard s distribucí Microsoftu prostřednictvím cloudového streamování do systému Windows“. Komise ovšem zapomíná na to, že Xbox Cloud Gaming funguje jako webová aplikace přímo z prohlížeče, který může běžet na Windows, Linuxu i Mac OS bez jakéhokoliv omezení. Přesto si Evropská komise vyčlenila dalších 90 dní na to, aby o akvizici rozhodla a stanovila si tak lhůtu do 23. března příštího roku. V závěru svého prohlášení pak samozřejmě upozorňuje, že argumenty k zahájení další vlny šetření nepředjímají její výsledek.

Pochybnosti insiderů a Kotickovy dopisy

Kdo ovšem předčasné závěry činí, jsou oslovení insideři a analytici, kterých se na situaci kolem akvizice ptal list New York Post. „Rozhodnutí Microsoftu koupit Activision je především o exkluzivitě,“ uvádí například výkonný ředitel Wedbush Securities Dan Ives. Tvrdí, že pokud by mělo dojít na plošné zřeknutí možnosti vydávat některé hry od Activisionu Blizzard exkluzivně na konzoli Xbox, možná přehodnotí svůj zájem o uzavření obchodu dále usilovat. I to má být podle dalších anonymně komentujících insiderů důvodem, proč činí Microsoft jen veřejná prohlášení, která ale na pozadí nestvrzuje žádnými právními prostředky, které by mohly skutečně regulační orgány uspokojit. Mluví se rovněž o pnutí na pozadí mezi vedením obou společností, které se sice navenek tváří jednotně a přátelský, ale tým Bobbyho Koticka má tlačit na Microsoft v tom ohledu, aby zaujal vůči regulačním orgánům vstřícnější postoj, což přirozeně souvisí s penězi, na které by si akcionáři a dosavadní majitelé Activisionu Blizzard přišli, když by byla akvizice dokončena. Jenže pokud by chtěl Microsoft z nabízené akvizice vycouvat a nevyvinout tak zákonem dané „maximální úsilí“ k uzavření obchodu, může také přijít žaloba ze strany Activisionu.

Activision boss Bobby Kotick pens letter regarding Microsoft acquisition; states European Comm. enters second review phase this week https://t.co/EuYMzEiq6K pic.twitter.com/hKZPmwlPaJ

— MP1st (@MPFirst) November 8, 2022

Alespoň prozatím to ovšem společnost vedená Bobbym Kotickem nemá v plánu, což má naznačovat také dopis pro zaměstnance, který se ale dostal na veřejnost prostřednictvím portálu MP1ST. Na druhou stranu, volba slov a pozitivní dojem jasně naznačují, že Kotick počítal s tím, že k úniku přirozeně dojde, a tak jej můžeme opět vnímat jen jako prohlášení, které nemusí odrážet skutečnou náladu a situaci. Kotick například uvádí, že vše probíhá podle plánů a očekávání. Vysvětluje také, že hlavním důvodem pomalého postupu regulačních orgánů je to, že chtějí 200miliardovému byznysu kolem videoher porozumět, a tomu prý jdou Activision Blizzard i Microsoft naproti. Kotick v dopise vyjádřil přesvědčení, že dokončení akvizice v červnu 2023 očekává a nenechává se šetřením úřadu jakkoliv znervózňovat. Ostatně, podle svých slov čekal, že projednávání nebude rychlé a nadále věří, že spojení s Microsoftem pomůže nejen vytvářet kvalitní hry, ale také nabídnout pracovní příležitosti dalším zaměstnancům na tisících volných pozic, které díky akvizici vzniknou.