Filmová série Terminátor se dočkala mnoha videoher a jedna z posledních s podtitulem Resistance vyšla relativně nedávno, v listopadu 2019. Letos se shodou okolností dočkáme vylepšené verze pro PlayStation 5. Pokud vám však titul od studia Teyon nepadl do oka, máme pro vás tip na alternativu. Tech-Com: 2029 je neoficiální hra z tohoto světa, na které pracují samotní fanoušci. Míří jen na PC a před pár dny se pochlubila novou ukázkou.
Jak můžete sami z videa vidět, těšit se máme i na ovladatelné dopravní prostředky. Ještě předtím vývojáři představili třeba hackování a práci s počítačovými terminály v estetice osmdesátých let. Jinak ale půjde o klasickou first person akci, která nás, jak už ostatně samotný název napovídá, vezme do roku 2029, kdy zuří válka mezi Skynetem a zbytky lidstva. Hlavním hrdinou je Kyle Reese z prvního filmu Jamese Camerona. Máme však prožít události, které směřují až k jeho misi z roku 1984.
Autoři mají samozřejmě v plánu vydat hru zdarma, ale ani to je nemusí uchránit před nechtěnou pozorností advokátů. Práva na tuto značku aktuálně vlastní společnost Skydance Media. Pro fanoušky navíc bude zřejmě obtížné odolat pokušení neztvárnit některé původní herce z filmu nebo si vypůjčit motivy ze soundtracku. Jejich úsilí může být trnem v oku i autorům, kteří disponují oficiální licencí, ale rádi se budeme mýlit.
Podobně jako u ostatních komunitních projektů ani v tomto případě si tým nechce stanovit žádné konkrétní datum vydání. Finále je ještě daleko. Ostatně celý titul vzniká jen v jejich volném čase, jak zdůrazňují. Další ukázky ze hry a podrobnosti najdete na Facebooku nebo na Twitteru.
Pokud vám unikla zpráva o Enhanced edici akce Terminator: Resistance pro PlayStation 5, jen ve zkratce připomeneme, že vyjít má letos v březnu a pro majitele PS4 verze bude upgrade zdarma. Kromě nového režimu Infiltrator nabídne především technická vylepšení – rozlišení 4K, 60 snímků za sekundu, lepší textury, více polygonů, vylepšené osvětlení, dynamické stíny, antialiasing nebo detailnější částicové efekty. Samozřejmostí je podpora adaptivních triggerů na ovladači DualSense.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Na čtyřku jsem se neskutečně těšil, protože jsem si přál konečně vidět válku v budoucnosti na poli celého filmu už od jedničky a představoval si, že ji zpodobní přesně ve stylu flashbacků v jedničce a dvojce nebo ve Future Shocku, tj. všude strach, smrt a zmar, koncentrační tábory, hrstky členů odboje živořící v kanálech a podzemích a guerillový způsob boje se stroji. Dobrá zpráva byla, že jsme ve filmu konečně viděli jiné typy terminátorů (T-600 byl skvělý) a pojetí příběhu jako prequelu (jak se Connor seznámil s Reesem, jak přišel k jizvě přes obličej) se přímo nabízelo, takže také ok. Ještě během sledování filmu v kině jsem si říkal, super, zatím to postupuje přesně jak má a těšil se, že v dalších dílech využijí tvůrci scény z nefinální verze scénáře ke dvojce, kde se odboj probojoval do centra Skynetu a zničil jej, aby poté zjistil, že zpět časem Skynet poslal T-800 a v reakci na to poslal tamtéž Reese, aby hned vzápětí zjistil, že Skynet kromě T-800 zároveň do jiného času poslal i prototyp T-1000 a opět v reakci na to za ním poslal přeprogramovaného T-800. Bohužel nic z toho se nestalo (ale vsadil bych se, že to takto skutečně zamýšleli), válka se stroji byla pojata také na můj vkus hodně odlišně než v jedničce a dvojce (namísto boje o život, skrývání se a guerillový způsob boje šlo v podstatě o regulérní armádu, která operovala s vrtulníky a A-10 nebo co to tam létalo téměř neomezeně na území Skynetu), ale co ten film zabilo byla ta úplně nesmyslná linka s Wrightem, která jakoby pocházela z jiného filmu. Matně si pamatuji, že tehdy na veřejnost leakla původní verze scénáře a proto byla část filmu nějakým způsobem přetáčena (minimálně samotný konec), ale už si nepamatuji, zda ta původní verze dávala větší smysl nebo byla naopak ještě šílenější, než to, co se dostalo do kin. V každém případě celá ta linka s Wrightem byla úplně mimo a doteď nechápu, komu a proč to přišlo jako dobrý nápad a dal tomu zelenou. Přitom opravdu stačilo jen vzít flashbacky z jedničky a dvojky, Connora s Reevsem, natáhnout to na celovečerní stopáž a postupně si odškrtat všechny události, které se v budoucnu staly/měly stát a všem divákům by to imho bohatě stačilo.
Pětka je dobrá v tom, že opět na scénu přivedla Arnieho a nápad znovu ukázat známe události z jiného úhlu pohledu (podobně jako dvojka Back To The Future) je také fajn. Také jsem si v kině nostalgicky užil tu část na počátku filmu, která variovala jedničku, všechno potom však byla bída a zmar. Překombinovanost zápletky, celý ten motiv Connora jako antagonisty (koho to proboha opět napadlo?), slabá Clarke, slabý Clarke, instantní T-1000 na jedno použití (proč tam vůbec byl?), nudná a nenápaditá akce a takto by se dalo ještě dlouho pokračovat. Je určitě možné, že některé nejasnosti nebo na první pohled nesmysly by napravily/vysvětlily další díly, ale to už nyní nehraje žádnou roli. Ten film stojí za vidění opravdu jen kvůli Arniemu a tomu začátku, zbytek je ztráta času.
Šestka naštěstí kvalitu opět zvedla razantně nahoru (oproti čtyřce a pětce) a jak jsem psal dříve, začátek mně nešokoval, ale vlastně potěšil jednak svou originalitou a jednak tím, že krásně navazoval na kánon jedničky a dvojky a navíc logicky. Vždycky jsem přemýšlel, proč Skynet do minulosti poslal jen dva své zástupce a navíc do konkrétního místa a času, když přece dávalo dokonalý smysl, aby naopak do minulosti poslal vyšší jednotky, desítky nebo stovky (to by asi nestihl, pokud platí, že je poslal těsně před průlomem odboje do jeho centrály jako poslední zoufalý pokus, jak zvrátit výsledek války, ale řekněme, že alespoň zmíněné vyšší jednotky by zvládl určitě) terminátorů do různé doby a na různá místa, aby tím zvýšil svou šanci na úspěch, tj. nalezení matky/syna Connorových (ostatně i Reese v jedničce během výslechu zmiňuje, že Skynet nemá o Connorové přesné informace, což následně potvrzuje i T-800, který hledá a likviduje Connorové podle telefonního seznamu – v takovém případě bych na místě Skynetu poslal do L.A. a okolí doslova záplavu T-800 a nikoliv jen jednoho). Tohle šestka krásně potvrdila (a sice jde v podstatě o retcon, protože o ničem takovém v jedničce a dvojce nepadlo ani slovo, ale lze to vysvětlit tím, že o tom odboj jednoduše nevěděl, když posílal Reese a následně přeprogramovaného T-800 zpět časem, protože se k záznamům o tom nedostal, Skynet je stihl zničit, ostatní T-800 byli odeslání z jiné základny, whatever) a sice nemám příliš v oblibě, když tvůrci nějakého pokračování ignorují předchozí díly, v některých oprávněných případech to vítám jako dobrý krok (v timeline Terminátora je od trojky takový zmatek, že navazovat pouze na dvojku byla rozumná volba). V kině jsem sice až takovou kopii jedničky nečekal, ale chápu, že hlavním důvodem nenatočit doslova novou verzi prvního filmu byla snaha do děje zapojit Arnieho a Hamilton. Nový Rev-9 byl fajn, náhrada za Connor také, náhrada za Reese jakbysmet, akce hodně slušná, takže z mého pohledu hodně povedený film. Asi jediná věc, která mi moc neseděla, byla ta rodinná/humorná vsuvka u Arnieho doma (prodavač koberců nebo čeho to vlastně a jméno Carl jako vážně?), tam jsem měl pocit, že tvůrci tu snahu o vtipnost už mírně přehnali (tak jako u scény „sgt. Candy“ z trojky, kterou nakonec – naštěstí – nepoužili). I když na druhou stranu bychom se nedozvěděli, že je Arnie extrémně vtipný a zábavný společník (tohle do scénáře tutově protlačil přímo Arnie, protože je to přesně v jeho stylu, alespoň v making of dokumentech na dvd/bd k předchozím dílům vtipkoval tímto způsobem) a dá se na to nahlížet i tak, že šestka dokončila ten dějový oblouk načatý ve dvojce (o tom, že ze všech těch potenciálních otců je tím nelepším stroj – zabiják z budoucnosti, který Connorovi nikdy neublíží, bude mít vždy čas se mu věnovat, položí život, aby jej ochránil atd.).
Komiksy mně bohužel minuly, vždy jsem tíhnul především k filmům nebo tv (ty podivné plot elementy/twisty ve čtyřce a pětce začali tvůrci do dosud relativně přímočaré frančízy poprvé zanášet právě v The Sarah Connor Chronicles) a všemu okolo toho – bonusy na dvd/bd, knihy o making of, novelizace scénářů atd. Tyto produkční materiály jsou mimochodem opravdu fascinující studnice informací, zvláště k jedničce a dvojce existují skvělé vystřižené scény, které asi hodně lidí i zná.
V jedničce scéna, ve které chce Connor zvrátit běh dějin a zaútočit na Cyberdyne, což bylo následně použito jako jeden z hlavních plot elementů ve dvojce nebo scéna ve finále filmu, ve které je odhaleno, že továrna patří právě Cyberdyne a její pracovníci se tak dostanou k terminátorově čipu a zbytku ruky, tj. časová smyčka se uzavřela – Connor poslal do minulosti Reese, který zajistil jeho narození a Skynet poslal do minulosti T-800, který zajistil jeho vznik. Ve dvojce zase všechny scény z rozšířené verze filmu, tj. snové setkání Connor s Reesem, přepnutí čipu T-800, Dysonovo rodinné zázemí, glitchování T-1000 po opětovném složení nebo happy ending (který jediný považuji za naprosto zbytečný plot element).
Co ale asi příliš lidí znát nebude jsou scény, které se buď původně plánovaly, ale vůbec nenatočily nebo pocházejí z dřívějších draftů scénáře a do finální verze se vůbec nedostaly a ty jsou v některých případech ještě zajímavější. V jedničce se třeba původně do minulosti poslali dva zástupci hnutí odboje, ale jeden z nich při příchodu do (tehdy) přítomnosti utrpěl smrtelná zranění a po krátkém rozhovoru s Reesem umírá (aneb co se stane, když se člověk materializuje v prostoru, ve kterém již nějaký pevný objekt existuje), počítalo se také se scénou, ve které Connor zachrání v budoucnosti život Reesemu a proto se právě on přihlásí jako dobrovolník pro cestu do minulosti, nebo odhalení, že terminátoři mají rovněž určité biologické orgány a musí se stravovat stejně jako lidé, aby vyživovali svou biologickou část, obalující endoskeleton. Ve dvojce měla pro změnu být na začátku filmu masivní sekvence finální bitvy se Skynetem v budoucnosti (průnik do centrály a porážka Skynetu, odhalení stroje času a záznamů o cestě T-800 do minulosti, odeslání tamtéž Reese, odhalení záznamu o cestě T-1000, odhalení kryokomory s uskladněnými T-800, přeprogramování jednoho z nich a odeslání do minulosti), která krásně uzavírala dějový oblouk obou Cameronových filmů, nebo se před finálním výběrem T-1000 zvažovalo, že filmový souboj podstoupí T-800 vs T-800 (což bylo zavrhnuto proto, že si oba stroje byli silově logicky rovni a tudíž chybělo filmové napětí, kdo z nich vyhraje) a nebo, že T-800 bude čelit ženskému terminátorovi (což bylo zavrhnuto proto, že to tvůrcům při pohledu na Arnieho muskulaturu připadalo málo uvěřitelné – o dekádu později očividně doba pokročila a ve trojce se stalo přesně tohle:-)) a dalo by se ještě dlouho pokračovat. Tuhle digitální filmovou archeologii si prostě strašně užívám.
Jinak k tématu – vypadá to nadějně a snad se autorům podaří vydržet co nejdéle, ideálně až do vydání. Což mi ale připomíná, že už 25 let čekám, až někdo vytvoří remake/remaster Future Shocku (a stále doufám, že jej někdo za 200 miliónů usd natočí, namísto neustálých otrockých remaků jedničky od dvojky po šestku (čest výjimkám jako je jinak mizerná čtyřka) a stále bohužel bez úspěchu:-(
Poznámka o otrockém remaku jedničky byla myšlena v tom smyslu, že vyjma čtyřky všechny pokračování od dvojky po šestku jsou jen variace téhož syžetu, který zpracovávala jednička (cesta zpět časem za účelem záchrany vůdce hnutí odporu v budoucnosti), jen s různými obměnami v dílčích prvcích (vůdce/matka vůdce, ochránce muž/žena vs cyborg/ženský cyborg/ai, skynet/genisys/legion atd.), přičemž šestka to dovedla téměř k dokonalosti a svým hybridním konceptem současně remaku a restartu zároveň se podobá třeba prvnímu Star Treku od Abramse. Jinak z těch plánovaných trilogií je už docela slušné meme, protože plány na minimálně tři díly oznamovali aktuální vlastníci frančízy po každém filmu (od čtyřky po šestku), takže už teď se těším na za pár let dorazivší sedmičku:-)
Pokud bych měl ty filmy hodnotit čistě po kvalitativní stránce, tak jednička a dvojka jsou samozřejmě bez debat top nejen ve svém žánru, ale v kinematografii obecně, trojku považuji za hodně slušné řemeslo, čtyřka je mizerná, ale alespoň originální v té snaze vyprávět o válce v budoucnosti, pětka je přímo strašlivá tak nějak celkově a šestka je opět hodně slušné řemeslo.
Také si zahraji na ďáblova advokáta a tentokrát ke trojce. Pamatuji si, jak mně v kině naštvala ta razantní změna v atmosféře a po těch 10 letech těšení se na další díl, stejně nekompromisní, temný a vážný jako Cameronovy počiny, jsem byl zklamán všemi těmi humornými vsuvkami a celkově méně „depresivní“ atmosférou filmu. Po letech jsem na trojku zpětně změnil názor a tak jako v případě šestky i u trojky jsem začal oceňovat, že opět stejný syžet se tvůrci pokusili ozvláštnit nejrůznějšími variacemi, od ženského cyborga (Loken měla po Patrickovi a Arniem imho hodně těžkou pozici a zvládla ji skvěle) nově kombinujícího tekutý kov na povrchu s endoskeletonem uvnitř (čímž se inspirovali u Rev-9 v šestce) a díky nanosondám schopného ovládat jiné stroje přes plán skynetu zlikvidovat nejen Connora, ale i jeho pobočníky z vedení odboje (což dávalo dokonalý smysl – přece celý odboj nemůže stát na jednom jediném člověku, ať už je jakkoliv schopný a v případě jeho odstranění se nenajde nikdo, kdo by jeho roli převzal?) po změnu konceptu povahy samotného Skynetu (program s ai šířící se jako virus po internetu do všech počítačů na světě vs program s ai ve vojenských počítačích na palubách bombardérů, ponorek a v podzemních silách s icbm) plus jsme konečně viděli začátek Soudného dne v přímém přenosu a konečně poměrně překvapivé odhalení na konci, že vůbec nešlo o to zabránit vzniku Skynetu a Soudnému dni (tak jako v jedničce a dvojce), ale pouze jej přežít.
Ještě se vrátím k těm humorným vsuvkám – tyhle drobné vtípky během filmu začaly už ve dvojce (sám Cameron to později komentoval u True Lies, že si u T2 nebyl jistý, zda publikum jeho pokusy o humor akceptuje a po kolosálním úspěchu filmu nabyl sebejistoty, že zvládne napsat a natočit akční film s prvky situační komedie a proto se pustil do True Lies) a trojka v tom pokračovala jen s o něco větším důrazem. Ve své době to asi i dávalo smysl, Cameron nebyl dostupný, připravovalo se pokračování ikonické série, příběh byl v podstatě totéž, takže natočit to s pomrkáváním na diváka, že po těch letech různých neoficiálních parodií a poct si z toho děláme trochu legraci i my jakožto tvůrci (protože točíme v podstatě to samé co Cameron, ale víme, že na Cameronovu laťku se ani náhodou nedostaneme), byla jedna z racionálních možností, jak k celé látce přistoupit. A nesmíme zapomínat i na to, že za těch 10 let od T2 se herecky posunul i sám Arnie směrem ke komičnu (ať už vyslovenými komediemi nebo větším zastoupením humorných vložek v jinak vážných filmech), což jistě také hrálo nějakou roli v pojetí celého filmu. No a k těm ikonickým scénám – návštěva baru a brýle, honička s autojeřábem (na které se mimochodem Arnie finančně spolupodílel, aby mohla být natočena tak, jak se nakonec dostala do filmu), rakev na ramenou na hřbitově nebo bitka na wc (aneb útok na rozkrok:-) jsou imho ikonické dost. Na jedničku nebo dvojku to samozřejmě nemá, ale to imho ani žádné ikonické scény ve čtyřce až šestce.
Takže abych to shrnul, humor ve trojce mně nevadí již zdaleka tolik jako v době premiéry a když pominu nepochopitelnou změnu charakteru Connora (z – v dobrém smyslu – drzého spratka, který se nebojí ničeho se stal ustrašený chudáček, který na události okolo sebe jen reaguje, namísto aby je podněcoval), čemuž nepomohl ani slabý výkon Stahla (spolu s Danes imho castingové omyly), považuji trojku za důstojné pokračování ikonické Cameronovy série (totéž i šestka).
PS. Ta hudba z T2 Arcade ve videu je dobrá vzpomínka na Mega Drive 🙂