Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name, Sega, Recenze Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name

Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name

Návrat Kazumy Kirjú je nostalgickou jízdou a výtečným předkrmem pro věrné fanoušky série

Zdroj: Sega
8. 11. 2023
Název: Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name Vývojář: Vydavatel: Platformy: , , , , Recenzovaná verze: PlayStation 5 Žánr: , Datum vydání: 9. 11. 2023

Hrdinové neumírají. Platí to v případě komiksů, překombinovaných telenovel i v případě Kazumy Kirjú. Pokud jsme si mysleli, že šestý díl série, na západě tehdy známé jako Yakuza, bude definitivní rozloučení s oblíbeným protagonistou – jak nám ostatně bylo řečeno – loni jsme byli vyvedeni z omylu. Kirjú-san se triumfálně vrací a v osmém díle Like a Dragon bude sloužit coby druhý protagonista, hned vedle Ičibana Kasugy. Než ale zjistíme, jak se cesty bojovníků střetnou na prosluněné Havaji, zbývá si ujasnit, co vlastně tenhle charismatický svalnatec dělal na pozadí sedmého dílu. Dlouho mu ten důchod nevydržel. Mělo vůbec cenu ho z něj tahat, nebo ho měli scenáristé ze studia Ryu Ga Gotoku nechat před lety odejít se ctí?

Agent s povolením mlátit pěstmi

Po událostech šestého dílu se Kazuma ukrývá v chrámu, kde tráví čas přemýšlením a meditací. Alespoň takový je první dojem. Buddhistický chrám je totiž jen zástěrka pro organizaci Dajdódži, která ve stínech hýbe osudem celého Japonska. Kazuma je pro ni nucen pracovat na tajných akcích, při kterých si ne vždy udrží ruce čisté. Při jedné takové akci je konfrontován lidmi z vlastní minulosti, kteří začnou ohrožovat jeho novou identitu agenta s krycím jménem Džorju.

Příběh Like a Dragon Gaiden má solidní náběh. Hráč okamžitě začíná hltat každé střípky z Kazumova současného života a s úlevou zjišťuje, že drak neztratil nic ze svého stoického šarmu. Stále jde o velkou osobnost, která se nebojí rozhazovat životní moudra stejně jako svoje kopance. Bohužel v momentě, kdy zjistíme, jak se dostal do pozice, kterou měl v sedmém díle – a to se dozvíme brzo – zápletka už nemá příliš co říct. Scénář a dialogy jsou výborné, ale děj je zbytečně vyplňovaný vatou, až je strašně vidět, že Kirjú vlastně nemá co na práci. Závěr ale nabídne několik působivých soubojů s bossy a samotný epilog patří k tomu nejdojemnějšímu, co série zatím nabídla – a že laťka byla vysoko. Jako velký fanoušek série můžu říct, že závěr hry byl pro mě jeden nejemotivnějších momentů, které jsem zažil nejen v Like a Dragon, ale ve videohrách obecně.

Pro jiné lidi než fanoušky série bych hru ale příliš nedoporučoval. Kromě velkých spoilerů, nejen ze šestého a sedmého dílu, hra na své předchůdce často pomrkává easter eggy, odkazy nebo přímo navrátivšími postavami. Jak to navíc u této série bývá, pokud se dobře neorientujete ve všech jménech a hierarchiích rodin, velmi rychle se ztratíte. I já jsem si musel občas připomenout, kdo je kdo. Pokud máte ale všechny díly od nuly do sedmičky projeté a zafixované v paměti, čeká vás nostalgická jízda, která ale nepůsobí jako levné vtírání se fanouškům. Všemi narážkami a návaznostmi upevňuje The Man Who Erased His Name svoje místo v kánonu série.

Čtverec, čtverec, trojúhelník, trojúhelník. Čtverec, čtverec, čtverec, trojúhelník…

Nostalgicky také působí soubojový systém. Sedmý díl udělal ze série tahové JRPG a klasický beat ´em up se udržel jen ve spin-offu The Lost Judgement. Zde se ale akční mlátička založená na kombinování tlačítek čtverce a trojúhelníku vrací. Díky společným prvkům je vidět, že boje vychází z detektivního bratříčka, ale v nich je Jagami mnohem křehčí a více zaměřený na rychlost. Kirjú Kazuma je neporazitelný tank, jehož každý úder pěstí je jako rána z děla. A přesně takový pocit má i hráč při jeho ovládání. Co se soubojů týče, Gaiden se hraje nejlépe v celé historii značky. Jsou plynulé, uspokojující a přemrštěně brutální, přesně takové, jaké si každý fanoušek přeje.

Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name, Sega, Recenze Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name

Anglický dabing

V návaznosti na západní úspěch série můžeme v dílech vydaných po roce 2019 nalézt i anglický dabing. Ani Like a Dragon Gaiden není výjimkou. Do hry se ale dostane až po vydaní, nemůžu tedy zhodnotit jeho kvalitu. Ten japonský je ale už tradičně špičkový a plný talentovaných herců, takže stejně hry Like a Dragon doporučuji hrát s ním. Kirjú bez hlasu Takaja Kurody není Kirjú.

Platí to zejména o jednom ze dvou soubojových stylů, který máme k dispozici. Styl Yakuza bude hráčům velmi povědomý – vychází ze stylů, které Kazuma ovládal v předchozích hrách. Hodí se zejména na silné jednotlivce nebo menší skupiny. Je pomalejší, destruktivnější. Síla úderů je ještě podporovaná haptickou odezvou při každém nárazu pěstí. Skvělý detail, který pomáhá radosti z boje.

Hra si stále nedokáže moc dobře poradit s ležícími nepřáteli. Pokud je někdo na zemi, máte velký problém se do něj trefit.

Nejprve ale dostanete k dispozici styl Agent a ten by si ještě trochu zasloužil vyladit. Specifický je použitím přístrojů a vychytávek na způsob Jamese Bonda. Kazuma tak může například z hodinek vystřelit lanko nebo po nepřátelích hodit vybuchující cigaretu. Problém je, že tyto vychytávky se použijí podržením tlačítek pro jednotlivé údery. Hra ale moc často neposlouchá a kolikrát místo vyhození cigarety začnete prostě mlátit do vzduchu. Než se vám povede cigaretu konečně zahodit, dostanete flákanec od některého z mnoha nepřátel. Je ale třeba uznat, že když se vám lankem povede zachytit nepřítele (na které se bohužel velmi obtížně míří, je to spíše o náhodě) a trhnete s ním mezi skupinku dalších gangsterů, kteří se skácí jako kuželky, je to pocit k nezaplacení.

Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name, Sega, Recenze Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name

Like a Dragon: Infinite Wealth demo

Po dohraní Like a Dragon Gaiden se hráči odemkne speciální demo k osmému dílu Like a Dragon, který vychází v lednu. Demo má dvě části – Příběh a Dobrodružství – kde si budeme moc vyzkoušet vedlejší aktivity. Demo by také mělo obsahovat scény, které nakonec nebudou ve finální hře. Pro fanoušky jde zajisté o další důvod ke koupi.

Údery stylu Agent jsou také mnohem slabší, takže nejprve nevidíte mnoho důvodů, proč ho používat. Sice by měl sloužit pro čištění skupin, ale to zvládne hravě i styl Yakuza, který sice nemá tak krásné animace jako Agent, ale je efektivnější. To se změní ke konci hry, kdy jsou skupinky nepřátel mnohem větší a výhody Agenta začnou více vyplouvat na povrch. Hlavně v heat módu je devastující. Soubojům bych ještě vytkl jeden dlouholetý neduh. Hra si stále nedokáže moc dobře poradit s ležícími nepřáteli. Pokud je někdo na zemi, máte velký problém se do něj trefit. Často nezbývá než čekat, až se soupeř zase postaví. Děje se to ve většině dílech série – ne-li přímo ve všech – a už by chtělo s tím něco dělat.

A není to málo, Antone Pavloviči?

Série Like a Dragon je kromě brutálních bojů polonahých mužů také charakterizována vedlejším obsahem. A i ten se nese ve znamení návratů. Žádné nové druhy miniher nečekejte. Šipky, golf, hazardní hry, kabaretní kluby, najdete zde vše, co můžete čekat. Jako vždy potěší karaoke, kde se objevuje pár známých hitů, jako třeba virální Baka Mitai nebo Like a Butterfly, ale i pár chytlavých novinek. Povědomé také jsou hry na arkádových automatech, nové jsou ale povedené závody Sega Racing Classic 2, které se takto objevují poprvé na domácích konzolích. Nesmí ani chybět pro Kazumu velmi důležité závody s kapesními autíčky.

Velká část vedlejšího obsahu je spojena s takzvanou Akame Network. Na ulicích fanouškům známého města Sotenbori, kde se většina hry odehrává, narazíte na postavy, které po vás budou chtít něco přinést nebo někoho zmlátit. Za tyto dílčí úkoly získáváte body, kterými zvyšujete úroveň Akame Network. Čím vyšší úroveň, tím více se vám odemkne vedlejších úkolů a soubojů v koloseu, které taktéž hlásí návrat. Tyto výplňové úkoly, ač drobné, jsou velmi vyčerpávající. Naštěstí, je ale nemusíte dělat. Za plnění vedlejších úkolů a aktivit získáváte dostatek bodů na to, abyste bez potíží všechen obsah Akame Network za chvíli odemkli. To ale svědčí o tom, že Akame Network není moc dobře vyvážená. Za jeden vedlejší úkol máte dost bodů, že vás to posune klidně o dvě úrovně, ale když přinesete oběd náhodné ženě na ulici, s počítadlem bodů to sotva pohne.

Kromě klasických turnajů a zápasů jeden na jednoho tu máme nový režim týmových bojů. Zde si Kazuma poskládá svou partu z lidí, které střetnul při plnění vedlejších úkolů.

Většina velkých vedlejších úkolů, které v rámci Akame Network dostanete, je jen „někoho zmlaťte“ nebo „někoho naverbujte do týmu“. Dobře napsaných, vedlejších úkolů, s humorem sérii vlastní, tu je opravdu málo, dají se spočítat na prstech jedné ruky, což je škoda. I proto vám hra tolik času nezabere. Já sám jsem v ní strávil šestnáct hodin, a to jsem splnil většinu vedlejšího obsahu. Je to mnohem méně než předchozí díly, ale pořád to je více než nabízí jiné hry a třeba říct, že Gaiden má menší cenovku, něco málo přes 1300 korun.

Legendy v předobjednávkovém bonusu

S předobjednávkou obdrží hráči DLC, které obsahuje tři populární postavy jako posily do týmových soubojů v koloseu. Jde o Saedžimu Tajgu, Madžimu Goroa a Dajga Dodžimu. Jelikož jsou postavy v koloseu hratelné, zdá se jako podraz, tuto známou trojici nedodat do základní hry. Jenže stejně jako všechny postavy v koloseu i tyto legendy mají velmi omezený seznam útoků, takže moc zábavy s nimi hráč neužije – i když jde v rámci série o první možnost zahrát si za Dajga. Pokud by ale stejně někdo, kdo si hru nepředobjednal, měl zájem, DLC bude k dispozici i samostatně.

U kolosea se ještě zastavím. Kromě klasických turnajů a zápasů jeden na jednoho tu máme nový režim týmových bojů. Zde si Kazuma poskládá svou partu z lidí, které střetnul při plnění vedlejších úkolů, postaví se do jejich čela a klan Jorju se vyrazí porvat s jiným týmem. Jde o velmi zábavný režim, který se později nebojí představit i velkou výzvu – navíc hodně vydělává. Zajímavé také je, že každý z členů týmu je hratelný, samozřejmě ale s menší možností úderů, než má hlavní hrdina. V koloseu taky můžete upravovat Kazumův vzhled, nejen do tamních soubojů. Nabídka by mohla být větší, ale potěší možnost bojovat v masce Ono Mičio nebo se procházet v klobouku Takaji Kurody.

Vyleštěný platinový talíř

Hra nenabízí možnost volit mezi režimem grafiky a výkonu. Ale musím říct, že to není potřeba. Framerate je opravdu plynulý a nezaznamenal jsem žádný pokles, ani když se na obrazovce mlátí desítky postav. Hra vypadá zase o kousek lépe než předchozí díly. Posun to není velký, ale přesto viditelný. Některé nedostatky se ale vrací, jako nedostatečná mimika v obličejích postav. Hra mi také ani jednou nespadla a nenarazil jsem na žádný bug. Je trochu smutné, že na to v dnešní době musím upozorňovat, ale přesně v takovém stavu se má hra vydávat.

Petr Fejtek je studentem oboru Mediální studia a žurnalistika na Masarykově univerzitě. Recenze byla publikována jako součást bakalářské práce autora.

Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name

  • Pocit ze soubojů
  • Emotivní závěr
  • Dialogy
  • Provázanost s předchozími díly
  • Technický stav hry
  • Nejslabší zápletka série
  • Nevyladěná Akame Network
  • Styl Agent má své mouchy
  • Některé vracející se neduhy
  • Až příliš málo vedlejších úkolů
Návrat Kazumy Kirjú sice trochu hapruje v zápletce, ale při soubojích přesvědčí, že je oprávněný. Kvůli několika nedostatkům nedosahuje Like a Dragon Gaiden těch nejlepších dílů série, ale jako menší dobrodružství plní svoji roli výborně. V knihovně fanoušků hra nesmí chybět a dokonale navnadí na další plnohodnotný díl.
7 Verdikt

Nahlásit chybu v článku

2

Napsat komentář

Další články
Nahoru