Zahráli jsme si King’s Bounty II před vydáním

Pozapomenutá tahová legenda se vrací. Snaha o modernizaci ale bohužel působí křečovitě

Zdroj: 1C Entertainment
20. 7. 2021
Název hry: King’s Bounty 2 Vývojář: Vydavatel: Datum vydání: 24. 8. 2021 Platformy: , , Žánr: ,

Zatímco všichni hráči odkojení tituly z devadesátek by na sto honů poznali sérii Heroes of Might & Magic, málokdo už ví, že jí cestičku prošlapala hra King’s Bounty z roku 1990. Ačkoliv nejde o úplně typický příklad, kterak se student stal slavnější než mistr, žánr tahových RPG s typickými souboji na hexové či čtverečkové síti si už navždy budeme spojovat právě s oblíbenými Heroesy. Nic na tom nezměnilo vydání King’s Bounty: The Legend v roce 2008, kdy se ke značce dostali lidé z 1C a nic se na tom nezmění ani s King’s Bounty II, které jsme si mohli před vydáním na konci srpna vyzkoušet. Ne proto, že by šlo o apriori špatnou hru, ale proto, že se svým pojetím od tradičního konceptu značně odklání a na nostalgickou strunu nezabrnká.

Znovu do Nostrie

Za vývojem King’s Bounty II stojí opět vývojáři z 1C a o pozornost se budou hlásit dlouhých třináct let poté, kdy práva na značku uplatnili poprvé. Jde o významnou pauzu, během které se videohry vyvíjely nejrůznějšími směry a co bylo považováno za moderní a populární tehdy, už dnes ve většině případů neplatí. Vývojáři se proto rozhodli zpracovat hru zdánlivě jako velké third person RPG, ve kterém přímo ovládáte hlavního hrdinu, kterak korzuje kontinentem Nostria a možná i proti své vůli se zaplétá do politicko-vojenské hry, jejímž cílem má být sjednocení všech zemí, které se v uplynulých letech propadly do chaosu. Víc ale vývojáři na úvod nepřidávají, což považuji za plus vzhledem k tomu, že přijde celý zástup hráčů, kteří neměli s první hrou tu čest a odhalování příběhu během hraní považuji za elegantnější, nežli rozmáchlé cut-scény.

Na hráči je, vybrat si jednoho ze tří připravených hrdinů – kouzelnici, válečníka, nebo paladinku – s tím, že vám bohužel v tuhle chvíli nemůžeme říct víc o poslední zmiňované. I proto jsem osobně vybral válečníka, kterému navíc kouzlení pomocí svitků není úplně cizí, takže jsem mohl mít od každého trochu. Start je nicméně pro každého stejný – ocitnete se v cele, odkud vás překvapené stráže na rozkaz velení pevnosti propouští, abyste plnil vůli místního prince a urychleně se vydali na svou misi. Hra vám docela pěkně představí, jak fungují její základní rysy a poměrně úspěšně naláká k dalším hodinám hraní. Jak už zaznělo před chvilkou, pohyb je tentokrát zpracovaný přímo, takže namísto projíždění po mapě na hřbetě věrného koně budete v duchu akčních RPG probíhat lokacemi, otevírat poschovávané truhly a povídat si s ostatními. Musím ale přiznat, že mi až přílišný důraz na prozkoumávání všech zákoutí příliš nesednul, zejména z toho důvodu, že to dělat jednoduše musíte. Odměny za splněné úkoly totiž nejsou příliš vysoké a jednotky – případně jejich léčení po skončených soubojích – něco stojí. Nezřídka se mi navíc stávalo, že jsem čelil mnohem silnější armádě, než byla ta moje, aniž by hra dávala její sílu jasně najevo. Metoda pokus-omyl tak vstoupila v platnost ihned poté, co se hra rozběhla a jakýkoliv postup vpřed se mnohdy zúžil na hledání cesty nejmenšího odporu.

Opakované hraní toho stejného souboje skutečně přinášelo díky zpracování terénu a pestrosti jednotek jiné výsledky.

Pokud jste hráli předchozí díl nebo v úvodu zmiňovanou sérii Heroes of Might & Magic, nepřekvapí vás, že se můžete přimotat k poměrně velkým bitvám, do kterých vstoupíte s vlastní armádou poschovávanou do té doby po kapsách. Systém je ale jednoduchý – od náborářů nakoupíte jednotky, vložíte je do postupně se zvyšujícího počtu aktivních slotů a jdete na věc. Bojiště je rozsekáno na hexy a klade se v něm velký důraz na terén a nejrůznější překážky. V tomto ohledu mě King’s Bounty II potěšilo a třeba i opakované hraní toho stejného souboje skutečně přinášelo jiné výsledky. Jen mě trochu mrzí, že kvůli práci s terénem a snaze ozvláštnit každou z lokací, v nichž tahový souboj probíhá, jsou mapy poměrně malé a místy až velmi okatě naznačují, jaké je jejich správné řešení. V plné verzi to možná bude problém, v nabídnuté ukázce jsem si ale mnohem víc užíval vlastností jednotek, nefunkčnosti jejich chemie, když vedle živých lidí postavíte nemrtvé a hezké efekty kouzel i možnost přiblížit si pohled do centra dění. Většina jednotek má navíc i sekundární či speciální druhy útoků, které umí zvrátit nedobře se odvíjející souboj, případně nepřítele pozdržet na kriticky dlouhou dobu, aby se mohly zformovat další jednotky a finálně udeřit. Díky tahovému systému máte spoustu času všechno promyslet a hra rozhodně ukazuje svůj potenciál, ani souboje ale nejsou úplně bez chybičky.

Jde zejména o zmatené ovládání, které mnohdy využívá pro potvrzení různá tlačítka, někdy příliš nereaguje nebo neposkytuje žádnou zpětnou vazbu či popisek a v kombinaci se značnou nemotorností animací jednoduše nepůsobí King’s Bounty II příliš dobře. Nejvíce se to projevuje na dialozích, které sice jsou nadabovány a k dispozici je i povedený český překlad formou titulků, ale všechno, co postavy říkají, nemá takřka žádný herecký přednes a vy jste tak nedobrovolnými diváky céčkového filmu, protože do dialogů nemůžete ani nijak aktivně zasáhnout. Jediné volby, které činíte, jsou vesměs spojeny s tím, koho po rozhovoru napadnete, což s sebou alespoň přináší bezprostřední vývoj a následek onoho rozhodnutí. Nic hlubokého v tom ale nebylo možné na ploše preview verze najít a obávám se, že příběh pojede po sedmnácté koleji i po vydání plné verze. Když k tomu přidám i nevalný pocit z grafiky jako takové nebo trhaného pohybu koně, zůstává po nadějné, ale spíše nezvládnuté snahy o modernější akční RPG jen nesmrtelný mechanismus taktických tahových soubojů, který bude muset nést veškeré břemeno očekávání. Musím ale King’s Bounty II nechat, že po technické stránce, zejména stran stability a svižnosti, je všechno v pořádku, takže nás snad po vydání nečekají žádné problémy.

Pořád se ale nemůžu zbavit pocitu, že okatá snaha o modernizaci doposud funkčních a nezdráhám se říct oblíbených mechanismů nepadne na úrodnou půdu. Ale rád se nechám přesvědčit o opaku, jestli v následujících desítkách hodin dojde na plné rozvinutí potenciálu bojových jednotek a lokace začnou méně nápadně naznačovat, že tady a ještě také támhle můžete najít další svítící bednu s pár zlaťáky a harampádím k prodeji.

King’s Bounty 2

  • Propracovaný souboj a pestrá skladba jednotek
  • Plastická bojiště, byť s menšími rozměry
  • Závan starých dobrých časů v trochu opulentnějším zpracování
  • Akční 3rd person složka zaostává za současnou konkurencí
  • Nepříliš oduševnělé dialogy a pocit, že máme příběh skutečně v moci
  • Slabší technické zpracování, včetně podivného ovládání na PC
King's Bounty II působí z preview verze jako stabilní a ucházející tahové RPG, které se možná až příliš snaží zalíbit dnešním hráčům. Bojová složka působí velmi dobře, vše nad rámec ní ale nefunguje zrovna uspokojivě a korzování světem ve 3rd person akční kameře začne po chvíli překážet. Určitě to ale neznamená, že by King's Bounty II směřovalo k neúspěchu, jen cílí na specifickou skupinu hráčů, které nemusí být „výstřelky“ úplně po chuti.

Nahlásit chybu v článku

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím