7. 5. 2021
Nutno přiznat, že uplynulý týden byl pro svět videoher zejména kvůli probíhajícímu sporu mezi Epic Games a Applem značně turbulentní. V rámci soudního líčení se na veřejnost dostaly dokumenty, lakonicky označované jako přísně tajné a svět se tak mohl dozvědět něco víc o interní komunikaci mezi velkými společnostmi i jejich skutečných plánech, výsledcích či agendě obecně. Vlny tohoto zemětřesení ale ještě neutichly a po odhalení, že si Sony v minulosti nechala platit za zpřístupnění cross-platform multiplayeru v konkrétních titulech na PlayStationu, přichází směrem k japonské firmě žaloba. U oblastního soudu v San Francisku ji podali právníci z Westerman Law Corporation a napadají skrze ní příliš vysokou cenu her na PlayStation Storu.
Hráči jsou nuceni v extrémních případech zaplatit bezmála dvojnásobek ceny fyzické kopie a v drtivé většině případů jednoduše víc, než kolik by dali za krabičku.
Informaci jako první přinesl Bloomberg a vysvětluje, že hlavním problémem je obrovský cenový rozdíl mezi hrami z oficiální digitální distribuce Sony v porovnání s prodeji fyzických kopií v kamenných prodejnách. „Monopol společnosti Sony jí umožňuje účtovat za digitální hry pro PlayStation ceny, které jsou výrazně vyšší než ceny fyzických kopií na maloobchodním trhu. Jsou také výrazně vyšší, než by byly na konkurenčním maloobchodním trhu digitálních her,“ uvádí Westerman Law. Hráči tak jsou nuceni v extrémních případech zaplatit bezmála dvojnásobek ceny fyzické kopie a v drtivé většině případů jednoduše víc, než kolik by dali za krabičku. Jako nežádoucí výsledek monopolního postavení pak Westerman Law vidí i skutečnost, že vyjma plošných slevových akcí či slev získaných skrze členství v programu PlayStation Plus klesá cena digitálních kopií jen velmi pozvolna a opět v nerovnováze s tím, jak klesá cena krabičkových verzí.
Vysoká cena her a inklinace k zachování co nejvyšší cenovky po dlouhou dobu je však z druhé strany způsob, jak vykrývat ztrátu z prodeje konzolí.
Důležité také je, že Sony výrazně omezila možnost separátně prodávat kódy pro digitální hry na PS Storu, což se ve Spojených státech týká těch největších obchodních řetězců jako je Walmart, Best Buy či Amazon. I v tom proto vidí právníci Westerman Law značný problém a další utvrzení, že Sony jedná z pozice neregulovaného monopolu. Vysoká cena her a inklinace k zachování co nejvyšší cenovky po dlouhou dobu je však z druhé strany způsob, jak vykrývat ztrátu z prodeje konzolí, což je obvyklá praxe nejen u Sony, ale i u Microsoftu, kterému prodej konzolí v žádné ze čtyř generací dosud nepřinesl žádné zisky. Spor tak bude vedle Sony zřejmě zajímat především majitele konzolí bez optické mechaniky, pro které je digitální nákup skrze PS Store jedinou cestou, znovu se však ukazuje – bez ohledu na výsledek soudního sporu – že dobrovolné odmítnutí možnosti volby v podobě nákupu o trochu dražší verze konzole s mechanikou se nemusí vždy vyplatit.
Nahlásit chybu v článku
4
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
„jiste ze ma vliv. Minimalne si diktuje koncovou cenu na platfrome. U PS5 to bylo napriklad navyseni o 20 EUR za hru (…)“ – to přece platí jen pro 1P hry a v jejich případě na to má jako vydavatel plné právo (bohužel), nebo snad Sony nutí Ubi, EA, T2 a další, aby také zvýšili cenu digitálních verzí svých her na storu a pokud tak neučiní, tak je odmítne prodávat nebo jim bude účtovat nějaké poplatky? Máš k tomu nějaký relevantní zdroj?
Text na Bloombergu naznačuje, že hlavní problém je nemožnost se k digitálním verzím her dostat jinak než přes store a díky tomu si může Sony dovolit monopolní praktiky stran nastavených cen. Z textu není úplně jasné, co je cílem žaloby. Zda opětovně zpřístupnit možnost nákupu kódů i jinde než skrze store, nebo plošně snížit ceny, či snad obé. Tak nějak jsem žil v přesvědčení, že cenotvorba je záležitost, kterou mají v dikci samotní vývojáři/vydavatelé a Sony do ní zasahuje pouze tím, že vyžaduje svůj „desátek“, ale podle textu to vypadá, jako by měla na konečné ceny her přímý vliv (obecně na všechny, u 1P her je to jasné).
„dle podle textu to vypadá, jako by měla na konečné ceny her přímý vliv“ – jiste ze ma vliv. Minimalne si diktuje koncovou cenu na platfrome. U PS5 to bylo napriklad navyseni o 20 EUR za hru a jak se ukazuje, tak si uctuje i nehorazne castky za cross play.