Shrnutí 50minutové gameplay ukázky Death Stranding

Kodžima ukázal v Tokiu dosud nejdelší úsek ze hry. Tváří se jako simulátor poslíčka

12. 9. 2019
Název hry: Death Stranding Vývojář: Vydavatel: Datum vydání: 8. 11. 2019 Platformy: Žánr:
Death Stranding

V momentě, kdy většina z vás spěchala do práce a do škol, odstartovala na druhé straně zeměkoule očekávaná Tokyo Game Show a neotevíral ji nikdo jiný než Hideo Kodžima se svou připravovanou hrou Death Stranding. Už dopředu jsme věděli, že hodlá v průběhu následujících dní ukázkat přibližně 80 minut přímo ze hry a větší porce z nich byla odprezentována na stánku Sony dnes ráno. Přenos běžel na japonských video kanálech Sony, tedy bez anglického překladu, hned na začátku jsme mohli sledovat tzv. Briefing video z letošního Gamescomu a po krátkém úvodu už zasedl Kodžima s moderátorkou k monitoru, aby diváky provedl připravenou gameplay ukázkou. K našemu štěstí však pocházela z podivné hybridní verze s japonskými cut-scénami a částečně anglickým rozhraním, takže bylo možné vyčíst ze hry některé zajímavé detaily, zejména během souboje v závěru.

Pojďme ale na rychlý rozbor bezmála 50minutového videa pěkně popořádku, tedy od momentu, kdy si hlavní hrdina Sam Bridges promluví s Die-Hardmanem a vyrazí na cestu. Kam? Konkrétně do Port Knot City, kam má doručit čtyři kufříky s lékařskými zásobami. Z videa není možné určit, zda se jedná o hlavní příběhovou misi, nebo o vedlejší úkol, sám Kodžima ale před TGS na svém Twitteru uvedl, že ukázka je okleštěná o příběhové detaily a neměla by nic zásadního vyzrazovat. Potvrzuje nicméně skutečnost, že jednou z (hlavních?) náplní hry bude skutečně přenášení nákladu z místa na místo, což ostatně potvrzuje i velmi pečlivý systém přípravy a rozložení nákladu. Za tímto účelem připravili vývojáři z Kojima Productions robustní systém, v rámci kterého naskládáte hlavnímu hrdinovi na záda všechno potřebné a postupně optimalizujete umístění jednotlivých beden a kufříků tak, aby se zátěž rovnoměrně rozprostřela a cesta nebyla pro Sama Bridgese utrpením. Konkrétně jsme tak mohli například sledovat, že náhradní obuv lze vyjmout z kufříků a zavěsit je za tkaničky ze strany hlavní krosny. Stejně tak lze z kontejneru vyjmout skládací žebřík, případně granáty a rozvěsit je na patřičná místa Samovy kombinézy. Tohle všechno se pak odráží v pohybu a skutečné nustnosti mít pod kontrolou Samovu rovnováhu, třeba když stoupá do kopce, nebo kráči po vrstevnici příkrého kopce.

 

Dalším detailem je možnost, či nutnost naplánovat si trasu ještě před tím, než opustíte základnu Bridges. K tomu samozřejmě slouží poměrně pěkně zpracovaná mapa a kurzor s jednotlivými waypointy, pomocí kterých se pak lze v otevřené krajině lépe orientovat. Jak je ale po několika minutách patrné, cesta nikdy nepovede přesně tak, jak si ji pomoci vzdušných čar naplánujete, a za pomoci scanovacího zařízení za Samovým ramenem budete muset pátrat, kde je trasa schůdná a kde už nikoliv. Dobře je to vidět v pasáži, kdy vstoupí Sam do vody, resp. v momentě, kdy nedbá varování HUDu, vkročí do proudu a je rázem unášen mimo kurz. V tu chvíli se navíc lekne i BB – tedy plod dítěte připevnění na Samově hrudníku – a dochází k již viděnému momentu jistého uklidňování. I tuhle situaci ale Sam zvládne, trochu se oklepe, posbírá krabice, které z něj opadaly a pokračuje dál až do momentu, kdy je nutné použít skládací žebřík. Právě u něj konečně proplouvá na povrch prvek „multiplayeru“, o kterém Kodžima několikrát mluvil a zdá se, že hráči spolu budou moci interagovat právě prostřednictvím věcí, které ve světě hry sami ponechají a – ano – množstvím lajků, které u nich ponechají… Těžko soudit, zda uvidíte stopy pouze svých přátel, nebo jen vybraného počtu lidí, aby nebyl váš herní svět zaplevelen žebříky a upuštěnými krabicemi s výbavou, na každý pád se ale v závěru potvrdí, že si hráči mohou skutečně poměrně efektivně pomáhat.

 

Přeskočíme-li pasáž, kdy Sam odpočívá, hraje BB na harmoniku a masíruje si ramena, můžeme přistoupit k jakýmsi poštovním schránkám, kam lze ukládat výbavu, případně si ji brát a aplikovat na sebe. Z unaveného Sama se tak za pomoci exoskeletonu stává vytvrvalý sprinter, který navíc nemusí táhnout veškerý náklad na zádech, ale využít k tomu levitující sáňky, které pak lze použít i pro vlastní transport. I tyto pasáže jsme už v dřívějších videích viděli a dokonale ilustrují to, čím se v Kojima Productions zřejmě zabývali nejvíce. Podle nejrůznějších skoků do menu je pak i zřejmé, že takřka veškerou výbavu bude možné vylepšovat a později toho zřejmě přenášet stále víc, na delší vzdálenost a nebezpečnější krajinou. I na konfrontaci s nepřítelem nakonec dojde i zde, ale ani v jednom z případů nelze říct, že by hra působila jako standardní akce. V táboře nepřátel tak Sam pouze ze zálohy přepadne jednoho z vojáků, sebere výstroj a při příjezdu posil jen pobíhá krajinou a snaží se utéct. Přímá konfrontace, natož za použití nějakých standardních zbraní, se tedy v ukázce nekonala a po přeskočení propasti si Sam raději sednul k horkému prameni a ohřál sebe i malého BB.

Těžko soudit, kolik podobných soubojů ve hře bude, nebo jak budou vypadat na jiném místě ve hře a v jinou část příběhu, ale pokud je tohle reprezentativní ukázka akční složky, máme obavy, že očekávání zřejmě nenaplní.

V závěru ukázky pak dojde na konfrontaci s nadpřirozenými entitami, které dosud stále známe jen pod označením BTs, resp. Beached Things, pokud jste se ale těšili na nějakou výživnou akci, ani tento souboj vás neuspokojí. Sam v podstatě jenom pobíhá po rozpadlých ruinách města, a to za doprovodu podivně se trhajících animací, které oku příliš nelahodí. S velkým monstrem pak bojuje výhradně za pomoci granátů, kterými se vybavil před tím, než vyrazil na cestu a v momentě, kdy mu dojdou, objeví se na scéně projekce ostatních hráčů, kteří jsou schopní podat Samovi pomocnou ruku a další granáty mu v krabici hodit doslova pod nohy. Opět, těžko soudit, kolik podobných soubojů ve hře bude, nebo jak budou vypadat na jiném místě ve hře a v jinou část příběhu, ale pokud je tohle reprezentativní ukázka akční složky, máme obavy, že očekávání zřejmě nenaplní. Rozhodně ale naše krátké postřehy neberete jako nějaké definitivum – nakonec, japonštinu v redakci neovládáme a je téměř jisté, že bude znovu docházet na nejrůznější upřesňování vyřčených informací. A stejně jako vždycky platí – hodnotíme, až si hru zahrajeme.

# post-apokalypsa

Nahlásit chybu v článku

8

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru