WRC Generations

V životě jsou věci a situace, které moje omezená mozková kapacita zkrátka nedokáže pojmout. Jaderná fyzika, neurochirurgie, vstávání o čtvrté, ať už ranní nebo odpolední, a světlé omáčky jsou aspekty života, které si už pravděpodobně nikdy neosvojím. Stejně jako nedokážu od svého dětství pochopit rallye závodníky. Piloti létající super úzkými koridory, zatímco na ně kopilot chaoticky něco vykřikuje, představují obdobu Chucka Norrise ve světě motorsportu. Volantoví titáni jsou jako piloti formule 1 na extra tvrdých steroidech s neznámým původem a i ten nejzarytější odpůrce prašného závodění musí uznat, že je to skutečně královská podívaná. Přestože se ve virtuální sféře značka WRC netěší takové péči, jakou by si možná zasloužila, rok 2022 došel k celkem zajímavému milníku. Studio Kylotonn se totiž loučí s licencí WRC, kterou posledních 7 let opečovávalo. A loučí se více než důstojným způsobem.

JEŠTĚ JEDEN NA ROZLOUČENOU 

Pojďme ze stolu smést ten nejčastěji tasený argument! WRC od Kylotonnu je závodní polo-simulace, která odbornou veřejnost láká spíše na rozsáhlý obsah než na nekompromisní jízdní model. Fyzika a ovládání vozu není ani zdaleka tak radikální jako v případě DiRT Rally 2.0 nebo stále relevantního Richard Burns Rally. Stejně tak ale nejde o arkádu. Zkrátka a dobře, WRC Generations pracuje s jízdním modelem, který je navzdory promíjivosti vůči nováčkům postavený na reálných základech. Auta působí trochu papírověji, brzdné dráhy jsou zkrácené a pocit kontroly i v absolutně nekontrolovatelných situacích stále převládá. Navzdory tomu je ovšem řízení vibrujících rallye speciálů zábavné i pro zkušenější závodníky, a to hlavně díky povaze tohoto motorsportu jako takového.

Zdroj: Nacon

Nebudeme si nic nalhávat, hlavní hvězdou Generations nejste vy ani auta či virtuální piloti, ale právě lokace a jednotlivé etapy, kterých je, stejně jako dalšího obsahu, ve hře skutečně požehnaně, a na jehož úrovni se nejvíc projevuje potřeba autorů rozloučit se tím správným způsobem. Chování aut na jednotlivých površích, které se výrazně liší svou povahou i dynamikou napříč jednotlivými zeměmi, pak krásně doplňuje určitou formu taktického myšlení během příprav na jednotlivé šampionáty a skutečně platí, že se budete cítit obzvlášť mocně při překonávání rychlostních zkoušek a to právě díky přístupnosti fyziky. Nevyčítejte novému WRC, že není dostatečně hardcore, to není ani jejím cílem. Pakliže je pro vás hloubka fyziky a jízdního modelu prvořadá, novinka vás skutečně neukojí. A možná proto je škoda, že i navzdory relativní jednoduchosti enginu budete narážet na řadu glitchů a nepředvídatelného chování při řízení.

Bavíme se zejména o logice kolizí či změnách chování vozu při přejíždění citelně odlišných povrchů, jako je třeba přejezd z čistého asfaltu na sníh. Mnohdy se pak při dopadu ze skoku auto zachová jako trampolína a i s měkčími tlumiči vymrští auto do stratosféry. Rozpoznávání nárazů? Také by se mu hodila lehká terapie, jelikož není problém projet masivní dřevěnou ohradou, ale pak se rozstřelíte o cedulku, kterou si nějaký brigádník nechal postavenou vedle ulice. Nejsou to momenty, které vás donutí páchat fatality na nábytku, ale spíše obecný problém s kvalitou a konzistencí. Kylotonn je studio známé tím, že se tolik nepáře s obrušováním hrubých hran a mnoho aspektů jejich her funguje v obdobném módu, kde se tolik nedbá na detaily a kde funkce často levituje vysoko nad formou. Ale když už si autoři dali tu práci s kompilací celkem obdivuhodného množství obsahu, mohli by onu virtuální krabici přelepit gafou, aby se nerozsypala po hodině používání. 

AŽ DORAZIM, TAK TI POŠLU POHLED! 

Rychlostní zkoušky a lokace jsou tou pravou hvězdou zážitku. Jak již bylo řečeno, jízdní model možná není ten největší nepřítel, ale překonávání terénu pak ano! Hra nabízí úctyhodných 21 zemí s hned několika “erzetami” a s nimi přichází i rozmanitost výběru na úrovni povrchů, ale i celkové hloubky zážitku. Francouzská Korsika je obecně považována za přívětivější, jelikož se odehrává převážně na asfaltových a širokých ulicích, kde vaším největším nepřítelem budou maximálně přilehlé patníčky, přičemž obdobou může být třeba i Německo nebo Japonsko. Milovníci bláta a prachu pak zajisté ocení Argentinu, Chile, Mexiko či Keňu, kde kolem sebe máte sice více prostoru, ale rozhází vás každý kamínek nebo keřík přirozeně postavený tak, abyste na něm nechali karbonový splitter a deset lakatošských nadávek. Nechybí sníh a namrzlý asfalt, nechybí bláto ani štěrk a všechny povrchy nabízí relativně odlišnou a zábavnou zkušenost.

JAKO VLAŽNÁ BRAMBORA

Věděli jste, že od roku 2001 vyšlo celkem 19 her s oficiální licencí WRC? Na prvních pěti hrách pracovalo již zaniklé Evolution Studios, autoři značek MotorStorm a Driveclub. Štafetu posléze přebrali italští harcovníci z Milestone, kteří se soustředí zejména na motocyklové hry. A nyní Kylotonn po 7 letech a dílech předává pochodeň Codemasters, kteří nové WRC vyvíjí již pod taktovkou EA. Každý si může sám vyhodnotit na kolik je to dobrá, nebo špatná zpráva.

Kylotonn nicméně pochybil na jedné úrovni a tou je komunikace ohledně množství obsahu. Ano, WRC Generations je skutečně velká hra díky množství režimů i obsahu, ale ne nutně v porovnání s předchozími hrami stejné rodiny. Obzvláště rychlostních zkoušek skutečně není mnoho a to zejména v porovnání s reálným šampionátem, přičemž tuto slabinu odhalíte nejblíže při hraní s autentickou délkou sezóny, kdy se zkoušky začnou velmi rychle opakovat a recyklovat. A věřte mi, není nic horšího, než když opakovaně děláte chyby v úseku, o kterém dobře víte, že v něm chybu uděláte! Dynamiku závodů samozřejmě autoři mění kombinací denní doby a počasí, ale to zážitek nezlepší, zvláště když se pročesáváte sezónou od juniorského WRC až po královskou kategorii. 

Práce s licencovaným obsahem je obecně spletitá, a to obzvláště v případě motorsportu, který je z povahy věci spjat s přísnými pravidly a podmínkami tak, aby byl zážitek pro všechny ideálně co nejvíc rovný. Navzdory tomu se vývojářům daří udržovat pocit novosti prostřednictvím kariérní kampaně, která je z jedné poloviny postavená na řízení a vyhrávání a z té druhé pak na udržování ekonomiky a vedení svého týmu. Nejde vám matematika a finance? Nevadí! Mezi jednotlivými šampionáty máte vždy několik dní volna, které můžete věnovat buďto odpočinku nebo tréninku vašeho personálu, případně exhibičním či historickým závodům. V obou případech tím buďto udržujete efektivitu svých zaměstnanců, kteří mají na oplátku pozitivní vliv na výdělky či provoz vašeho závodního speciálu, případně přímo vyděláváte peníze chlácholením sponzorů a proháněním půjčených aut. Tedy v případě, že auto nehodíte na boudu 10 vteřin po startu závodu.

VOLANT A TABULKY 

Právě tímto způsobem se autorům podařilo do jinak úzkoprofilové kampaně zakomponovat i historické speciály, jejichž pilotování se zásadně liší od moderních a čtyřkolových monster. Nábor a hledání kvalitních zaměstnanců vás pak stojí peníze, stejně jako údržba auta, což je paradoxně ta nejméně otravná část kampaně, jelikož každé zlepšení má přímý a měřitelný dopad na vaše podmínky v závodě. Špatný personál například garantuje pouze malé výdělky a Jirka, co má ruce dozadu (no ty vole, pozn. editora:)), neopraví rozbité brzdy tak rychle, jako Zdeněk, kterému měsíčně platíte randál za jeho mocné zkušenosti. Ačkoliv se zdá, že vás hra nutí se rozhodovat a taktizovat díky všudypřítomnému rozpočtu, realita je taková, že pokud vyhráváte šampionáty, tak vždycky budete mít prostředky na ten nejlepší talent, a tím se tak do kampaně po první sezóně dostaví dávka unylosti, která se s časem jen prohlubuje.

Je to právě konstantní obava toho, že si domlátíte tlumiče, odkouříte brzdy nebo píchnete pneumatiku, která vás odnaučí jezdit jako typický majitel BMW.

Levelováním své stáje pak získáváte i body zkušenosti, které lze investovat do všech větví provozu. Rozšiřovat tak můžete zkušenosti svého týmu, ale i spolehlivost a efektivitu jednotlivých dílů vašeho auta, případně odměny sponzorů. Ve všech případech platí, že skilly mají malý dopad na funkční část hry, tedy řízení a fyziku, ale výrazněji působí právě na ekonomické úrovni. Ta největší strategická dilemata budete ovšem řešit na úrovni spolehlivosti auta a modelu poškození, který je přinejmenším rozpačitý. Na jedné straně hráče ve střehu drží velmi detailní a zábavný model mechanického poškození, který je doprovázen přinejlepším průměrným vizuálním opotřebením, které se smrskává na pomačkanou a poškrábanou karoserii, ze které občas něco odpadne nebo se uvolní. Je to ale právě konstantní obava toho, že si domlátíte tlumiče, odkouříte brzdy nebo píchnete pneumatiku, která vás odnaučí jezdit jako typický majitel BMW. 

Tento efekt posiluje i ukazatel spolehlivosti auta. Když se příliš zaměřujete na výsledky a ignorujete dedikovaný čas na opravy, tak se potenciální poruchovost zvyšuje a klidně se může stát, že se vám po tvrdším dopadu auto rozsype jak — doplňte si zkušenost s vlastní károu —. Právě přemýšlení nad závody mimo samotné závody udržuje hráče ve střehu i v momentech, kdy se hratelnosti jako takové příliš nedaří bavit. A víte, co je nejlepší? Že hráči, kteří nestojí o manažerský mód, mohou sáhnout po klasické a plnohodnotné sezóně, která je o všechno nadstandardní očesaná. Další propagovanou novinkou je přítomnost vrcholných hybridních speciálů a simulace dodatečného výkonu doháněného skrze elektrické motory. 

BEZ RUKÁVU DO LESA NEJEZDI 

Nutno podotknout, že přítomnost rekuperace, kdy elektrický motor dobíjíte bržděním, výměnou za což vám vrátí příval výkonu při akceleraci, nepřináší takticky velkou přidanou hodnotu. Zkrátka a jistě, brzdit musíte tvrdě a často a tím pádem není moc o čem přemýšlet – stane se to všechno tak nějak samo. A tak je zážitek ze třech oficiálních WRC tříd vlastně stále velmi podobný a přenositelný, akorát se trochu stupňuje jeho intenzita jako se stupňuje výkon kategorií. Až je skoro škoda, že ve hře není dedikovaná a plnohodnotná sezóna s historickými speciály, které přináší skutečně odlišný a mnohdy až krvežíznivý zážitek. A právě i díky povaze motorsportu svázaného pravidly je skoro jedno, s jakým výrobcem nakonec podepíšete smlouvu. Musíme se ovšem pobavit i o obtížnosti, zdá se totiž, že je simulace času ostatních závodníků skutečná divočina, a zatímco u triviálních úseků budete sotva držet krok, u komplexnějších zkoušek a počasí není problém i průměrným tempem nahnat minutový náskok. A to i na větší obtížnosti.

SONDA DO HISTORIE

Ačkoliv je podnik WRC se svou padesátiletou historií relativně mladý, výraz rallye má mnohem hlubší kořeny. Původní význam slova pochází z francouzštiny a označoval urychlené přeskupení vojáků v žáru bitvy. První použití ve spojení s motorsportem se údajně objevilo v roce v roce 1911 ku příležitosti 1911 Monte-Carlo Rally, kterou pořádali bohatí bankéři a majitelé kasin, jejichž cílem bylo na jedno místo přilákat motoristy všeho druhu, kteří byli posléze podrobeni hodnocení na úrovni estetiky jejich automobilů a čistoty jízdy. Tak trošku opačný pól moderních masochistů v okřídlených bestiích poletujících stokilometrovou rychlostí pěticentimetrovými koridory.

Hra ovšem nabízí celkem slušné množství herních režimů i pro milovníky multiplayeru. Kromě klasického závodění v reálném čase si můžete vyzkoušet například režim kopilota, jenž je zhruba stejně zábavný jako kolonoskopie, na kterou ale rozhodně chodí více lidí. Plusové body si pak autoři zaslouží za přítomnost split-screenu, ale i za nástroje na zakládání klubů a online šampionátů, které relativně snadným způsobem spojují hráče se stejnými zájmy. Když se ale odpoutáte od obsahu a hratelnosti a začnete se více zaměřovat na prezentaci jako takovou, začne vám docházet, že Kylotonn sice ušel kus cesty, ale některé věci se zkrátka nemění. Zaprvé, WRC Generations rozhodně nepatří mezi nejhezčí hry na trhu. Zatímco exteriéry aut a bezprostřední okolí tratě jsou zcela dostačující, efekty deště a počasí potažmo interiéry vozů působí průměrně. 

Totéž se týká jednoduchosti uživatelského rozhraní, kterému chybí určitá noblesa dobře známá titánům v žánru a je tím myšlena hlavně estetika věci, kdy jsou jednotlivé elementy v menu ploché, ostře řezané a zkrátka jednoduché na pohled. Extrémně podstatnou součástí intenzity zážitku je pak ozvučení vozidel, které bohužel ani zdaleka nenaplňuje standardy žánru a chybí mu ona mechaničnost a dravost, skoro jako kdyby bylo audio až na třetí koleji. Herní grafika má svoje silné momenty, ale obecně ji narušuje až příliš mnoha od pohledu hluchých míst. PlayStation 5 verze pak podporuje i pokročilejší funkce ovladače a jednou z nich je nejvíce znepokojivý zvuk reproduktoru ovladače, který přenáší zvuky z podvozku vozu. Když jedete po štěrku, váš ovladač zní jako kdyby se v něm dělal popcorn. A popcorn v ovladači nikdo nechce. 

Přes to všechno přináší WRC Generations zábavný zážitek, obzvláště hodnotný pro ty hráče, kteří přeskočili jeden nebo dva ročníky. Přestože hra obsahuje celkem slušnou houšť obsahu, v porovnání s předchozím ročníkem už tolik hodnoty nepřináší. Je ovšem fér říct, že se titul od prvního dne prodává s cenovkou nižší než jeden tisíc korun, čímž redukuje jakékoliv pochybnosti o poměru ceny a výkonu. Bez ohledu na cokoliv se ovšem autoři se značkou WRC loučí více než důstojně a dost možná na ně budeme v budoucnu ještě vzpomínat.