Tom Clancy's Rainbow Six Extraction

Překvapivě povedená kooperace, která však doplácí na grind. Trvanlivost v ní nenajdete

Název hry: Rainbow Six Extraction (Quarantine/Parasite) Vydavatel: Datum vydání: 20. 1. 2022 Platformy: , , Recenzovaná verze: PC, PlayStation 5 Žánr:

Před necelými čtyřmi lety se v Rainbow Six: Siege objevil časově omezený event Outbreak. Po dobu jednoho měsíce bavil hráče odlišnou hratelností, která nestála na základním PvP konceptu, ale přinutila je spolupracovat v boji proti nejrůznějším monstrům ovládaných umělou inteligencí. Že šlo o test, jak by hráči reagovali na takový mód či samostatnou hru, bylo tajemstvím až do E3 v roce 2019, kdy byl představen Rainbow Six Quarantine a všechno do sebe zapadlo. Nutno ovšem připomenout, že první reakce hráčů, kteří sledovali tiskovou konferenci Ubisoftu na zmiňovaném veletrhu, byly velmi vlažné a jediné, kdy se o do vydání o novém Rainbow Six mluvilo horlivěji, byla změna názvu na aktuální Extraction. Nejsme tu však od toho, abychom se řídili předsudky a v momentě, kdy se nám hra dostala do ruky, pustili jsme se po hlavě do nočních bitev v tříčlenné kooperaci.

Příběh na druhé koleji

Příběhové pozadí Extraction vychází ze zmiňovaného módu Outbreak, hned v úvodu se ale sluší říct, že hraje pouze doprovodnou roli. Ačkoliv se bavíme o akci zaměřené na kooperaci, ve které bojujete proti umělou inteligencí řízeným nepřátelům, nejedná se o hru typu Back 4 Blood či nedávných Alien: Fireteam Elite. Zpracování Extraction je velmi nelineární a postupně před vás předloží hrstku lokací, do kterých se budete pravidelně vracet plnit sadu výzev. Přesto, lore hry mluví o incidentu v Novém Mexiku, při kterém na zem dopadnou trosky ruské rakety Sojuz, z níž unikne blíže neurčitá mimozemská nákaza. Z toho, koho napadne, udělá nepříliš pohledné monstrum, kterými jsou postupně zaplaveny jednotlivé regiony Spojených států. Speciální vojenské jednotky pak hledají všechny informace k tomu, aby nákazu zastavily, ať už do misí vyráží ve třech, ve dvou, nebo sólo.

V praxi to znamená, že po krátkých příběhových předělech, které jsou zpracovány do podoby velmi pěkných cutscén, budete s operátory vyrážet do dvanácti nepříliš rozlehlých map, a to pořád a pořád, abyste získali dostatečný počet zkušeností, za které se odemykají další mapy a pomocí kterých přirozeně vylepšujete výbavu a schopnosti jednotlivých vojáků. Určujícím pro Extraction je také vlastní rozhodování nad mírou rizika – pokud uznáte, že zdraví operátorů kleslo až příliš a situace se nevyvíjí dobře, můžete se nechat transportovat z mise klidně i bez jediného splněného úkolu. Pokud ale naopak cítíte, že do sebe všechno dobře zapadá, můžete dojít až na konec třetí výzvy, získat o to víc zkušeností a hlavně si užít poměrně silné momenty spolupráce a taktického postupu. Ačkoliv Extraction nediktuje hráčům, jaký je správný postup, důraz na kooperaci zde zůstává podobně silný jako v Rainbow Six: Siege, čemuž sekunduje i výbava nebo částečně zničitelné prostředí.

Progres jako z free to play her

Samotná akce však postrádá chytřejší protivníky, kteří jsou zde z povahy hry zastoupeny pouze umělou inteligencí, což může být z dlouhodobého hlediska problém. I když hra nabízí čtyři stupně obtížnosti, z nichž si můžete volit před startem mise, a přichází vedle těžkých Maelstrom Protocol misí s devíti úkoly také s náhodnými mutacemi nepřátel, vývojáři budou muset ještě zapracovat na vybalancování celkového zážitku. Rozhodující veličinou je počet protivníků a jejich přirozená odolnost, ovšem tato křivka stoupá až příliš rychle a momenty, kdy vás doslova na jedno máchnutí pařátu skolí základní typ protivníka, nejsou příliš veselé. Akci to určitě přidává na naléhavosti a vypjatosti, v kombinaci s dalšími mechanismy ale tak strmý nárůst obtížnosti nemusí působit fér.

Jak jsme poznamenali ve videorecenzi, Extraction v určitém ohledu působí jako free to play hra pro mobilní zařízení, což se v největší míře týká správy vašeho týmu operátorů. V momentě, kdy je některý z nich vyřazen z boje, není pro výběr dostupný, dokud ho bezpečně nedopravíte zpět na základnu. To lze provést během dané mise tak, že někdo ze spoluhráčů odnese vaše polomrtvé tělo obalené záchrannou krustou do speciálního zařízení u bodu pro transport. Pokud se však záchrana nepovede, tělo zůstává na dané mapě a je potřeba se pro něj vrátit v nové misi. V případě, že váš operátor přežije, ale je zraněný, nebude aktivní pro výběr do dalšího zápasu, pokud jeho zdraví klesne pod hodnotu 40 HP a jen dalším, podotýkám úspěšným hraním, lze vedle zkušeností získat také body zdraví, které postupně jednotlivé operátory léčí. A právě tady se začíná vkrádat obava, že kvůli poměrně okatému grindu nemusí mít Extraction po dobrých prvních dojmech z úvodních 10-15 hodin na růžích ustláno.

Nedostatek motivace

Za tento časový úsek budete schopní po stránce obsahu vytěžit značnou část hry. Týká se to nejen lokací a jednotlivých map, ale také zmiňovaných operátorů a hlavně typů dílčích úkolů či výzev pro misi. Vedle popisované záchrany z boje vyřazeného operátora to je například aktivace tří terminálů rozesetých po mapě, umístění sond do hnízd nepřátel, zlikvidování elitního nepřítele nebo teleport do speciální lokace, kde se proti vám postaví nejvyšší forma protivníka v tuhém arénovém boss fightu. Těchto úkolů je dohromady 13, což se může zdát na první pohled jako dostatečné množství, faktem ovšem je, že se ohrají velice rychle a jejich v jádru velmi banální zpracování trvanlivosti příliš nenahrává. Mohli byste namítnout, že Extraction ve svém zpracování není jedinou podobnou hrou, problémem je ale nedostatečně lákavá odměna, kterou opakovaným hraním získáte a bez ohledu na hodnocené mise ve zmiňovaném módu Maelstrom Protocol chybějící motivace, proč hrát stále dál.

Výsledkem tak zůstává hra, která vás může na nějakou dobu zabavit a poskytnout zajímavou alternativu k dalším kooperačním akcím, ale nic nenasvědčuje tomu, že půjde o trvanlivou záležitost.

Zbraně se omezují v podstatě jen na útočné pušky a brokovnice – byť jsou zastoupeny i pistole a samopaly – kterých ale navíc není mnoho. Základní výbava je také veskrze standardní a speciální schopnosti operátorů, jako je probourávání zdí, rozdávání neprůstřelných vest či léčení nevstupuje do zápasů tak výrazně, když jsou i na vyšších úrovních obtížnosti stále po mapách rozesety krabice s municí, body pro použití speciálních schopností i lékárny. Pokud byste se ptali na kosmetické přídavky, i ty jsou pochopitelně zastoupeny ve formě více či méně divokých skinů na zbraně i pro jednotlivé operátory, ani to ale jako motivace neslouží příliš dobře, i když Ubisoft samozřejmě prodává kredity a některé speciální skiny za stovky korun v herním obchodě, který fungoval už v době recenzování.

Výsledkem tak zůstává hra, která vás může na nějakou dobu zabavit a poskytnout zajímavou alternativu k dalším kooperačním akcím, ale nic nenasvědčuje tomu, že půjde o trvanlivou záležitost jako v případě velkého Rainbow Six: Siege. Extraction je rovněž poměrně sterilní, co se vizuálního zpracování týče, protože i když se odehrává na nejrůznějších místech Spojených států, z exteriéru velmi rychle zalezete do zaměnitelných koridorů, které jsou navíc zpravidla celé obalené zpomalovacím a díky mutacím misí někdy i smrtelným mimozemským slizem. Tím ovšem netvrdíme, že by měla hra problém po technické stránce – hráli jsme na PC i PS5 a nezaznamenali jsme ani přehnané nároky na výkon počítače nebo jakékoliv problémy s padáním hry či jinými neduhy. Na konto konzole se nicméně sluší doplnit, že speciální schopnosti ovladače DualSense nejsou využity tak dobře jako například v Call of Duty a střelba – zejména na gamepadu – působí kvůli nedostatku výraznějších rozdílů mezi zbraněmi poněkud ploše.

Abychom ale nekončili na nepříliš negativní vlně, máme pro vás dobrou zprávu – pokud vás Rainbow Six: Extraction láká a chcete si užít alespoň do doby, než se dostaví nutnost zdlouhavě sbírat zkušenosti, můžete tak na PC a Xboxu učinit prostřednictvím Game Passu bez nutnosti platit za celou hru. I na ostatních platformách pak můžete využít nejen sníženou cenovku, ale také tzv. buddy pass, díky kterému lze ke hře přizvat i toho, kdo ji nevlastní. Ačkoliv nejde o časově neomezenou nabídku, k zahrání určitě stačí a jde naproti aktuálním kvalitám hry.

Rainbow Six Extraction (Quarantine/Parasite)

  • Úvodní rozjezd a příjemně nastavená obtížnost
  • Volnost ve způsobu odehrání misí, případně jejich přerušení
  • Než narazíte na zeď v progresu, hra vás bude rychle zásobovat novými lokacemi
  • Důraz na taktický postup a zachování mechanismů ze Siege vytváří pěkné situace
  • I když je map 12, zůstávají generickými koridory jen s občasným zábleskem něčeho originálnějšího
  • Malý počet úkolů pro jednotlivé mise, které se navíc rychle ohrají
  • Nezvládnutý systém progrese a motivace pro opakované hraní
Rainbow Six: Extraction rozhodně není propadák, za který ho mohli mnozí hráči považovat. V jádru nabízí solidní PvE hratelnost, důraz na taktický postup a spolupráci, silné akční momenty i spoustu volnosti v rozhodování, jak mise dokončit. Pokud ale budete hrát déle než 20-30 hodin, hra se rychle vyčerpá a už nebude schopná motivovat k opakovanému hraní. Systém progrese připomíná free to play hry z mobilních zařízení a chybí ji „to něco“, díky čemu byste se chtěli vracet opakovaně.
6 Verdikt

Nahlásit chybu v článku

6

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru