Someday You'll Return

Český psychologický horor servíruje mrazivý osobní příběh, který vyděsí i dojme

Zdroj: CBE Software
5. 5. 2020
Název hry: Someday You’ll Return Vývojář: Vydavatel: Datum vydání: 5. 5. 2020 Platformy: , , Recenzovaná verze: PC Žánr: ,

Jestliže jste někdy snili, že si zahrajete horor jako Silent Hill, Alan Wake nebo ty od polského studia Bloober Team, ale v českých kulisách, máme pro vás dobrou zprávu. Nemusíte dál hledat, protože Someday You’ll Return je právě takovou hrou. Hlavní hrdina Daniel v ní s pomocí hráče pátrá po pohřešované dceři a kvůli tomu se musí vydat do míst, kam se slíbil nikdy nevrátit. Zdánlivě obyčejná zápletka přitom rozehrává mrazivý příběh, díky němuž slovní spojení temný psychologický horor nepůsobí jako jen nálepka a klišé.

First person horory, thrillery a další mysteriózní tituly to nemají lehké. Stal se z nich takový fenomén, že se mnoha fanouškům začínají pomalu zajídat. Zdaleka ne všechny pokusy přitom dopadnou jako The Vanishing of Ethan Carter, What Remains of Edith Finch, Draugen, Blair Witch, Outlast 2 nebo Firewatch. V mnoha případech se namísto věhlasu dočkají pejorativního označení walking simulator. Jmenované hry s novinkou pojí vysoké ambice i zasazení do přírodních kulis, které nejsou samoúčelné. Neměli byste však Someday soudit podle prvního dojmu. Na rozdíl od mnohé konkurence totiž není lineárním koridorem s omezenou interakcí, ale skutečnou adventurou plnou hádanek a logických překážek zasazenou do relativně dost otevřeného světa.

Když v přírodě narazíte na zajímavé místo nebo nějakou dominantu, často ji doprovází informační cedule a QR kód. Stačí jej naskenovat skutečným mobilem a vývojáři vám ukáží reálnou předlohu na mapě.

V první chvíli vás určitě zaujme, jak moc se Someday spoléhá na domácí kulisy. Nejen po stránce estetické, ale i z hlediska hratelnosti. Je to jakýsi koncentrát typických místních věcí, který se opírá o celou řadu důvěrně známých “rekvizit”. Když tak cestujete otevřenou krajinou, s orientací vám pomáhají turistické značky. S jejich pomocí nezabloudíte a přitom se budete divit tomu, jak jsou efektivní a současně přirozeně zapadají do prostředí. Když v přírodě narazíte na zajímavé místo nebo nějakou dominantu, často ji doprovází informační cedule a QR kód. Stačí jej naskenovat skutečným mobilem a vývojáři vám ukáží reálnou předlohu na mapě. Až Someday pokoříte, můžete si udělat na místo výlet, protože malebná krajina je inspirovaná českými a moravskými lesy. Pokud na to ještě budete mít dost odvahy.

Během výroby nejrůznějších předmětů si zase budete připadat jako kutil z Receptáře. Na zdejším ponku nejen zkoumáme věci v našem inventáři, ale také sestavujeme s pomocí nářadí a myšlenkových plánů úplně nové. Vývojáři nás přitom nevedou za ruku, ale na druhé straně ani nefrustrující. Snaží se před nás postavit skutečnou výzvu, ale dát hráčům současně dostatek vodítek a nápověd pro nalezení správného řešení. To ostatně platí i pro další adventurní prvky a herní mechanismy, jako je třeba horolezectví. Šplhání po skalách připomíná jakýsi malý enviromentální rébus. Nejde jen o zkoušku vašich akrobatických schopností, i když ani tady není nouze o balancování na úzkých římsách, ale o nalezení správné a efektivní cesty, jak se za pomoci úchytů dostat až na vrchol.

Podobně nápadité je i bylinkářství. V přírodě sbíráte všemožné rostliny a podle pečlivě připravených receptů z nich vaříte nejrůznější posilující lektvary, které vám pomohou překonat náročnou pasáž nebo odhalit nějakou skrytou věc. Konkrétně o horolezectví a bylinkářství jsem přitom před vydáním trochu pochyboval, oba mechanismy se ale ukázaly být velmi zajímavé a osvěžující novinkou. A konečně, když byla řeč o místní inspiraci, nesmíme zapomínat ani na mýty, legendy a folklór, které se odrážejí nejen v tom, jak hra vypadá, ale i jak zní. Za pozornost totiž stojí také výjimečný hudební doprovod.

Jak se tak budete nořit hlouběji do lesa, začnete pomalu rozplétat celou zdejší záhadu, i když občas budete mít pocit, že jste možná udělali jeden krok vpřed a dva zpátky. A má to opravdu důvod. Budete oživovat vzpomínky, které možná měly zůstat zapomenuté, a nádherná příroda se před vašimi zraky začne proměňovat ve zlověstné místo. Za zdejší transformace prostředí by se nemusel stydět ani zmíněný Silent Hill nebo tituly z produkce Bloober Teamu. Zprvu zřetelně rozeznáte kontury oddělující skutečný svět od toho temného, ale časem se začnou oba prolínat. Jde skutečně o dva různé světy, infikovala snad rozpínající se temnota pokojnou přírodu, anebo už z toho začínáte sami bláznit?

Z příběhu o otcovství, dávných křivdách, lžích, strachu a odmítání přijmout minulost mě chvílemi opravdu mrazilo.

I když brzy začnete vidět “bubáka” za každým druhým stromem, ve skutečnosti nepřáteli titul spíš šetří. Jak sami autoři říkají, bát byste se měli spíš tajemství a minulosti než příšer. Z příběhu o otcovství, dávných křivdách, lžích, strachu a odmítání přijmout minulost mě chvílemi opravdu mrazilo. Mnohem víc než během plížení mezi nepřáteli. Ani novinka mě bohužel tak jako mnoho předchůdců před ní nepřesvědčila, že stealth pasáže se do podobné hry hodí, abych si pro změnu trošku postěžoval. Občas tak zjistíte, že nejlepší je možná vzít nohy na ramena než metodicky obcházet potenciální nebezpečí. Na druhé straně, když už jsme u běhání, útěkové pasáže s proměňujícím se světě mě bavily mnohem víc.

Příběh je pořádně zamotaný a detaily odhalujete ve zprvu matoucím pořadí, kterému však časem rozhodně přijdete na chuť. Postupně odkrýváte celou pravdu a směřujete k jednomu z pěti konců, které jsou podmíněné volbami, které učiníte. Hra obsahuje karmický systém, který zohledňuje různé akce. Svobodu máte třeba v tom, jakým způsobem budete komunikovat za pomoci mobilu. Ten je totiž nejen prostředkem, který má na začátku usnadnit navigaci, ale slouží samozřejmě i k psaní zpráv a volání. Možná byste se tak měli zamyslet, než někomu odpovíte, nebo zda mu naopak vůbec neodpovíte.

Ať už jde o enviromentální puzzly nebo jiné logické překážky, čekají vás hádanky jako řemen. Svým způsobem lze za puzzle označit i něco, co se vzdáleně blíží finálnímu “souboji s bossem”. Je přitom hezké, že autoři odolali pokušení sklouznout k akci a jsou věrní svému pojetí až do konce. Jsem za to velmi rád, protože bych se v podobných hrách častokrát obešel úplně bez nepřátel. Musím ale uznat, že tu představují prvek konstantního ohrožení, jelikož mohou hráči přivodit smrt, která v hororech také hraje důležitou roli. Bez reálné hrozby a obavy o život nemá člověk takový strach. Someday rozhodně nespoléhá na laciné lekačky, je hodně napínavý a jeho výjevy jsou znepokojivé. Možná ale trochu jiným způsobem, než byste čekali. Ne že by nešlo o horor, ale u obrazovky nebudete hrůzou zavírat oči.

Ostatně byla by to škoda vzhledem k tomu, jak dobře vypadá. Je neuvěřitelné, čeho víceméně dvoučlenný tým dosáhl na poli grafiky a výpravy. I když občas narazíte na hrubější animaci, detaily obličejů nejsou na té nejvyšší úrovni a někdy trochu zazlobí pohyb rukou, jde o obdivuhodný výsledek. Největším vyznamenáním je pro autory samotná skutečnost, že jejich práce bude srovnávána s tím nejlepším na tomto poli. A to jsou projekty, které vznikly v nesrovnatelně větších týmech. Nezapomeňte, že Someday není hra za plnou cenu. Navíc si ze sebe autoři umí udělat i legraci, když třeba výslovně zmíní narážku na Blair Witch, který je zjevně v mnohém inspiroval. Ačkoli v tomto konkrétním případě myslím spíš film než hru.

Someday je velkoryse dlouhá hra, která vás zabaví klidně na 20 hodin. Je obdivuhodné, že vás autoři dokáží tak dlouho bavit, zaměstnat smysluplnými hádankami a pravidelně zásobovat novými střípky příběhu.

Neznamená to, že je novinka bez chyby nebo to omlouvá každou potenciální výhradu. O některých nedostatcích už jsem se zmínil. Abych učinil této povinnosti zadost, musím doplnit, že občas se jako mnoho jiných her český horor potýká s některými nešťastně rozmístěnými checkpointy a samotný závěr mi přišel trochu moc natahovaný. Someday je velkoryse dlouhá hra, která vás zabaví klidně na 20 hodin. V tom samozřejmě problém není. Je obdivuhodné, že vás autoři dokáží tak dlouho bavit, zaměstnat smysluplnými hádankami a pravidelně zásobovat novými střípky příběhu. Na adventuru i horor jde o vysoce nadstandardní porci. Nicméně vyvrcholení hry podle mě trochu ztrácí na působivosti, protože epilog a fáze objasňování trvá poměrně dlouho, přičemž ji pravidelně “přerušují” další hratelné pasáže, od nichž bych už si v tu chvíli raději odpočinul ve prospěch údernějšího finále. Dojem ze hry mi to však nezkazilo.

I když jsme titul streamovali a natáčeli na přání vývojářů v angličtině, protože česká verze se do poslední chvíle ladila, nepostrádá titulky v češtině. Someday You’ll Return je bytostně český projekt, který má ovšem světové ambice. Vždycky kvůli tomu u nás bude čelit podezření, že mu domácí hráči a kritici nadržují. Tak dobrý ve skutečnosti je. A já si teď jen upřímně přeju, aby se ukázalo, že ho hráči po celém světě mohou vidět našima očima.

Someday You’ll Return

  • Působivé transformace prostředí
  • Znepokojivý příběh na neobvyklé téma
  • Není to walking simulatior, ale skutečná adventura
  • Velkorysá herní doba, volnost a české kulisy
  • Náročné hádanky a logické překážky
  • Překvapivě povedené horolezectví a bylinkářství
  • Chytrá a přirozená navigace za pomoci turistických značek
  • S QR kódy se můžete podívat na skutečná místa
  • Propracovaná výroba předmětů
  • Povedená grafika a hudba, za níž stojí miniaturní tým
  • Karmický systém a volby ovlivňující konec
  • Stealth pasáže mě nepřesvědčily ani v tomto hororu
  • Nepřátelé nejsou vyloženě strašidelní
  • Občas hrubější animace, detaily obličejů nepatří ke špičce
  • Některé nešťastně rozmístěné checkpointy
  • Finále možná graduje příliš dlouho a ztrácí na naléhavosti
Stejně jako v lese člověk občas dokáže zabloudit i v životě. Jako tátu malé holky mě hluboce zasáhla a současně znepokojila pouť, na níž jsem se vydal spolu s Danielem ve snaze najít pohřešovanou Stelu. Upřímně doufám, že si moje dcera nikdy podobný deníček nenapíše.
8 Verdikt

Nahlásit chybu v článku

8

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím