Star Wars: The Skywalker Saga

A sakra, vývojáři mi omylem poslali nějaký jiný titul. Hraju úplně jinou verzi než všichni ostatní. Jak si jinak vysvětlit, že se můj zážitek tak diametrálně rozchází s prvními dojmy ze světa? Ani jsem nemusel čekat na první recenze, abych tušil, že zřejmě nevidím Lego Star Wars: The Skywalker Saga v tak lichotivém světle, jak naznačovala první preview. A to není situace, ve které se coby kritik nacházím rád. Jakmile se totiž v hodnocení vymykáte průměru, hned k sobě přilákáte nechtěnou pozornost. Je jedno, jakým směrem se člověk odchýlí. Ale nic naplat, recenze není o tom snažit se někomu zalíbit nebo odhadnout, co si myslí většina. Nehledáme jedinou správnou pravdu. A přestože nemám problém uvěřit tomu, že se lidem novinka od Traveller’s Tales opravdu líbí, když to píší, mně velkou radost neudělala. Jít proti proudu není záviděníhodný úkol, ani snaha oslovit menšinu nespokojených hráčů. Ačkoli by bylo nepochybně snazší trochu obrousit a uhladit své dojmy podle většiny, sbírám zbytky odvahy a tvrdím, že je to podle mě hra jen lehce nadprůměrná.

V letech 2008 až 2014 vydávali Traveller’s Tales každoročně i několik Lego her a tím se pro mě zacyklili v podobné spirále napodobování sebe sama jako třeba Telltale Games nebo aktuálně Supermassive Games.

Nejprve základní fakta. Lego Star Wars: The Skywalker Saga mapuje všech devět hlavních filmů v jedné hře. Nabízí přes 300 hratelných postav, víc než stovku dopravních prostředků, 23 planet a 45 úrovní. K dispozici je vám celá galaxie složená z digitálních kostiček dánské stavebnice. Svým rozsahem a šíří obsahu je hra v historii Lego titulů a Lego Star Wars bezprecedentní. Ale množství není všechno. Titul byl oznámen už v roce 2019 a čekalo se na něj mnohem déle, než fanoušci doufali. Opakovaně byl odkládán a spekulovalo se také o možných nepříjemných okolnostech, za kterých hra vznikala. Ale to do hodnocení nepatří. Chci tím jen říct, že cesta novinky na trh byla dlouhá a trnitá a i já jsem doufal ve šťastný konec. Přestože jsem byl vůči Lego Star Wars: The Skywalker Saga během vývoje spíš lhostejný, optimistické dojmy vzbudily mou zvědavost a začal jsem se opatrně těšit, že by se ze hry i pro mě skutečně mohlo vyklubat příjemné překvapení.

Měli byste vědět, že mám rád Star Wars a Lego hry od TT jsem si dlouho velmi užíval. Lego Star Wars: The Video Game z roku 2005 působilo jako zjevení. Byl jsem jedním z mnoha hráčů, kteří novince propadli. První Lego hrou v portfoliu Traveller’s Tales byly shodou okolností Hvězdné války a představovaly velký průlom pro samotný tým. Ten sice fungoval už od roku 1989 a měl do té doby na kontě spoustu titulů převážně pro mladší publikum, často licencované hry podle světoznámých animáků. Teprve díky Legu se ale studio právem proslavilo. Vývojáři pak ovšem začali chrlit další podobné tituly na trh v takovém tempu, že mě po pár letech jejich produkce naprosto otrávila, až jsem ji začal raději ignorovat. V letech 2008 až 2014 vydávali každoročně i několik Lego her a tím se pro mě zacyklili v podobné spirále napodobování sebe sama jako třeba Telltale Games nebo aktuálně Supermassive Games. I sebelepšího receptu se po čase přejíte, pokud kuchař nezmění ingredience. Ostatně spekuluje se, že exkluzivita vyprší a Lego hry budou dělat také další firmy v čele s 2K.

PředchozíDalší

Z ohlasů je patrné, že většina hráčů a novinářů má dojem, že TT v kuchyni odvedli tentokrát dobrou práci a naservírovali hráčům něco odlišného. Ten názor bohužel nesdílím, ale začnu tím pozitivním. Vývojáři vyměnili engine a i když to s sebou prý neslo mnohé problémy, hra ve výsledku prokoukla. Při přímém srovnání samozřejmě vypadá lépe než starší hry. Na většině míst je znát, že se autoři minimálně pokusili o nějakou inovaci nebo evoluci zaběhnutých mechanismů. Soubojový systém je komplexnější, boj s mečem umožňuje variabilnější komba a s blasterem v ruce zase můžete přesněji mířit. Pokud se vám v minulosti líbil humor Lego her, můžete se těšit na novou, ale tradiční porci gagů, vtípků a easter eggů, které koření známé scény a situace v duchu starších titulů. Lego Star Wars: The Skywalker Saga představují skvělý fan service, jak už částečně nepochybně vyplynulo z vyčísleného obsahu. Podíváte se na známá místa, potkáte známé tváře, užijete si slavné momenty.

Pochvalu autoři zasluhují i za rozhodnutí nabídnout hráči, aby příběh absolvoval ve skoro libovolném pořadí. Nemůžete sice začít jakoukoli epizodou, ale jako možný startovní bod se nabízí hned tři místa – úvody jednotlivých trilogií, to znamená Epizody I, IV a VII. Mezi rozehranými příběhy pak můžete skákat, jak je vám libo a samozřejmě se také do jednotlivých lokací a misí vracet. Lego hry byly vždy z velké části založené na kompletaci obsahu. Pokud vás baví vytěžit každý level na 100 procent, čeká vás vrchovatá porce. Je tu obrovské množství vedlejších aktivit a kratochvílí, i když o jejich zábavnosti a nápaditosti mám už pochyby. Ve hře se vydáte do vesmíru a budete bojovat i mezi hvězdami. Leccos můžete odemknout nebo vylepšit. Můžete si zvolit i to, zda budete poslouchat dabing, anebo dáte přednost klasickému mumlání. A ve hře nechybí ani lokální gaučová kooperace v podobě split-screenu. Byť s ním minimálně na PS5 utrpí grafika a hra bohužel nenabízí on-line multiplayer.

Ubránit se recyklaci je obecně ve hrách strašně náročné, ubránit se tomuto pocitu ve hře, která si dala za cíl znovu převyprávět celou ságu je skoro nemožné.

A tím se dostávám k té méně příjemné části recenze. Možná je nefér chtít po téhle hře a téhle sérii, aby znovu vynalezla kolo, ale já to tak prostě cítím. Po dvou desítkách Lego titulů jsem prostě čekal víc. Samotní autoři vzbudili podle mě dojem, že novinka má být větší revolucí. Dědictví série se nelze snadno zbavit ani jej zapřít. To chápu. Kdybychom se bavili o druhé nebo třetí Lego hře z Hvězdných válek a třeba páté Lego hře od TT celkově, asi bych byl méně náročný a shovívavější. Já se ale nemohl zbavit dojmu, že jsem většinu z toho už někdy viděl nebo zažil. Ubránit se recyklaci je obecně ve hrách strašně náročné, ubránit se tomuto pocitu ve hře, která si dala za cíl znovu převyprávět celou ságu je skoro nemožné. Nejde ale jen o pocit déjà vu, ke hře jsem měl bez ohledu na její dědictví řadu dílčích konkrétních výhrad.

Zmíněný humor Lego her se pro mě zcela vyčerpal. Je to ryze individuální názor, ale hra mi nepřijde vtipná, málokdy jsem se jí upřímně zasmál. Nepíše se rok 2005 a absence on-line kooperace je také problém. Hra vám sice dává relativní volnost, ale do skutečné otevřenosti má stále daleko. Jednotlivé planety tvoří jakési huby, mezi nimiž cestujete, namísto open worldu. Navíc se vzhledem ke struktuře filmů často vracíte opakovaně na stejná a ne vždy zajímavá místa. Pokud si vyloženě nepotrpíte na prozkoumávání světa, je to problém. Předloha zatížila hru i dalším nešvarem v podobě dávkování akce a tempa. Za to samozřejmě vývojáři tak úplně nemohou, ale z pohledu hráče není praktické, když Epizoda II vyvrcholí zdlouhavým soubojem s hrabětem Dooku a Epizoda III v podstatě začíná dalším zdlouhavým soubojem. Samotné souboje s bossy jsou přitom podle mě problém. Jsou neúměrně dlouhé, plné skriptů, přerušení a pseudozměn, ale v podstatě se omezují na nekonečné a otupující drcení několika málo tlačítek. Ukázkovým příkladem je nepovedené střetnutí s Anakinem na konci Epizody III nebo boj Yody a Palpatina v senátu, kdy vám hra neustále bere iniciativu a dělá něco za vás. “Filmovost” na úkor hratelnosti.

Grafika sice prokoukla, jak jsem psal, ale oči z důlků vám rozhodně nevypadnou. Bez přímého porovnání je obtížné se pro technickou stránku nějak nadchnout. Některé lokace vypadají spíš odpudivě jako podvodní město Gunganů nebo pláž na břehu jezera. I sem se vypravíte opakovaně. Většině pak podle mého soudu škodí kombinace realistických exteriérů a kostiček. Chápu, teď už narážím ně něco, co je prostě Lego hrám vlastní. Ale zatímco třeba interiéry lodí a stanic složené jen z kostek stavebnice vypadají podle mě skvěle, planety jako Naboo nebo Kashyyyk naopak nelichotivě. Koukáte na nepříliš detailní normální svět a do něj někdo naseká pár Lego rekvizit. Kouzlo stavebnice je v tahu. Ty nejlepší animované filmy s touto značkou se například snaží, aby celý svět vypadal jako z Lega. Vadí mi i to, že už je hra mnohem méně plošinovka a naopak se spíš neúspěšně snaží fušovat do žánrů, kde to autorům moc nejde. Upřímně by mě zajímalo, zda ostatní hráče banální a současně krkolomné souboje ve vesmíru opravdu baví. Velmi slabé jsou i situace, kdy opakovaně prostě jen někoho pomalu doprovázíte z bodu A do bodu B, případně pak jdete zase zpět. Ano, dívám se na tebe, planeto Kamino. Mohli byste namítnout, že je to hra určená i dětem, ale moje připomínky nemají co dělat s tím, jak je hráč starý.

Výsledkem není katastrofa, ale ani skvělá hra. Oceňuji, že vývojáři se pokusili vytvořit ultimátní Star Wars z Lega a nacpat do jedné hry co nejvíc obsahu. Upřímně se snaží zalichotit fanouškům a na otázku, co vše do hry dají, si odpověděli: “Ano!” Ale rozsah není všechno a asi tu musí padnout, že na hodnocení nemá žádný vliv můj vztah k Hvězdným válkám, který je naopak velmi kladný. Pokud byste se chtěli zeptat, ne, Star Trek v tomto duchu by mi také pošesté neudělal radost a nebyl bych k němu shovívavější. Před lety mi někdo řekl, že jakmile se verdikty jednou ustálí, je strašně těžké jít proti průměru. Vystoupit z davu a říct, že kritizovaná hra je dobrá a naopak. A je to pravda. Proto je člověk raději, když se nijak nevymyká. Ale snad si mohu dovolit ten luxus po 20 letech psaní recenzí pro jednou uvést, že s ostatními nesouhlasím. Nikomu ten názor nenutím, ale za mě je výsledek jen lehce nadprůměrný.