Hood: Outlaws & Legends

Multiplayerový Assassin s tváří Robina Hooda by sám potřeboval o trochu plnější měšec

Zdroj: Focus Home Interactive
20. 5. 2021
Název hry: Hood: Outlaws & Legends Vývojář: Vydavatel: Datum vydání: 10. 5. 2021 Platformy: , , , , Recenzovaná verze: PlayStation 5

Robin Hood prý bohatým bral a chudým dával. Co když ale ve skutečnosti bohatým bral a chudým nedával nic? Co když si naopak raději sám namastil kapsu a všechno si nechal? A nebo možná nebyl jen jeden Robin… Možná Sherwoodský les obývaly i jiné loupeživé tlupy. Jestliže by existovalo víc podobných band, tito psanci nemuseli okrádat jen šerifa z Nottinghamu, ale mohli spolu soupeřit o královskou pokladnu. A pravě taková je premisa nové multiplayerové hry Hood: Outlaws & Legends od studia Sumo Newcastle a společnosti Focus Home Interactive. Mimořádně zajímavá z hlediska tématu i hratelnosti. Nicméně ve výsledku pohříchu nedotažená.

Na první pohled je to velmi nápaditá a v jádru zábavná kooperativní PvPvE hra, která může mít slušnou variabilitu, ale vsadila všechny karty na jeden režim.

Ve hře Hood: Outlaws & Legends je středobodem akce jeden jediný mód. To je samo o sobě dost odvážné rozhodnutí, které se vývojářům může vymstít. Dvě konkurenční čtyřčlenné skupinky složené z živých hráčů tu usilují na pouhé pětici map o kořist v podobě pokladu. Ten hlídají nejen řadoví nepřátelé ovládání umělou inteligencí, ale především obávaný šerif, kterého lze z boje vyřadit jen na chvíli a jinak představuje setrvalou hrozbu instantní smrti. Naštěstí po vašem skonu můžete za pár sekund zase pokračovat. A pokud si zaberete klíčové body na mapě, nemusíte ani cestovat příliš daleko. Ze všeho nejdřív musíte vypátrat samotného šerifa, nikoli se mu jen vyhýbat, i když představuje podobnou hrozbu jako Mr. X ze série Resident Evil, který jej inspiroval. Vaším prvním úkolem je totiž sebrat šerifovi klíč od pokladnice, kde najdete truhlu se zlatem. Když se jeden z týmů zmocní klíče, dostane indicii, kde přibližně má poklad hledat. Přesné dveře musí vypátrat, sebrat truhlu, utéct s ní k jednomu z předem daných únikových bodů a co nejrychleji poklad přeložit za pomoci jednoduchého mechanismu na ruční pohon.

Vtip je v tom, že v kterémkoli z těchto momentů se neustále potýkáte s nepřáteli, které řídí AI. Kdykoli můžete znovu narazit na šerifa. A váš úprk a celý plán může zhatit rovněž nepřátelská banda, která ve vhodný moment zaútočí. Soupeři vás tak nechají udělat špinavou práci a slíznou smetanu. Záleží jen na vás, zda se pokusíte plížit, likvidovat protivníky potají a nevzbudit poplach, anebo uděláte co největší kravál a v nastalém zmatku uniknete. Protihráči si mohou všemožně škodit, přilákat na soupeře pozornost umělé inteligence, záměrně vyvolat poplach nebo nechat zavřít hlavní přístupové cesty. Na první pohled je to velmi nápaditá a v jádru zábavná kooperativní PvPvE hra, která může mít slušnou variabilitu, ale vsadila všechny karty na jeden režim. A ten je zjevně velmi těžké, ne-li zcela nemožné pořádně vybalancovat.

Velkým problémem je například skutečnost, že vývojáři nijak neomezují postavy, s nimiž do hry vstupujete. Nejenže tak na obou stranách stojí dva potenciálně úplně stejné týmy složené z identických postav, ale samotní hráči variabilitu a vyvážení sabotují tím, že do hry lze klidně vstoupit s několika stejnými postavami v rámci jedné party. Hra přitom doslova volá po tom, aby každý hrdina byl unikátní a jejich různorodé vlastnosti a specializace se vzájemně doplňovaly. Jednotliví členové tlupy používají různé zbraně, speciality, taktiku i zvláštní schopnosti. Nemá smysl je na ploše recenze zdlouhavě popisovat, ale podstatné je, že právě sehraná různorodá skupinka je připravena na všechna nebezpečí, rizika a situace, které potenciálně mohou vzniknout. Pokud nemáte k dispozici všechny hrdiny, dříve či později budete něco nebo někoho postrádat. Ještě víc než jiné podobné hry je Hood extrémně závislý na lidech, s nimiž hrajete, protože vývojáři nedokáží hráče pravidly a mechanismy automaticky motivovat, aby hráli správně. Plíživá akce se snadno zvrtne ve festival zabíjení a honění killů, které však nikam nevedou. A z toho pak zjevně některé postavy profitují na úkor jiných. Třeba těch defenzivních, které mají schopnosti hůře uplatnitelné v otevřené potyčce.

Když se ale sehrajete s kamarády, nebo padnete na správnou partu, čeká vás velmi příjemná hratelnost. Pravidla nejsou bůhvíjak komplikovaná, akce je poměrně přímočará, ale bohatost hry může plynout z toho, jak proměnlivé jsou jednotlivé zápasy, i když ve velmi podobných kulisách. Ačkoli na konci boje prohlásí hra za vítěze jen jeden tým, ve skutečnosti mohou mít část kořisti oba. Celý lup se totiž rozděluje až v poslední dramatické fázi a i když nedotáhnete krádež pokladnice do úplného finále, může vám zůstat alespoň nějaká část. Svůj díl pak každý hráč na konci rozdělí mezi sebe a lid jako v původní legendě. Záleží jen na vás, jaký zvolíte poměr. Peníze pro chudé vám otevřou cestu k novým zbraním, oblečení i schopnostem. Ale abyste si je mohli koupit, musí vám nějaké zlato zbýt. Stále tak hledáte rovnováhu mezi hromaděním zlata a jeho uvážlivým rozdáváním. Na druhé straně je třeba podotknout, že vybavení má jen kosmetický charakter s výjimkou perků, které vám zpřístupní nebo zlepší nějaké schopnosti. Pro každou z postav se přitom vše odemyká zvlášť a každá také leveluje samostatně nezávisle na vaší celkové úrovni.

Hood se neprodává za plnou cenu, ale přibližně za polovinu standardu. Už tím vydavatel férově říká, že nejde o AAA velkou hru.

V těch nejlepších chvílích Hood skutečně připomíná jakousi komplexnější variaci na multiplayer v sérii Assassin’s Creed. Může to být opravdová kooperativně-kompetitivní stealth akce, která nabízí specifickou výzvu, odměňuje za týmovou spolupráci a neomrzí se po pár hrách navzdory tomu, že se titulu nedostává obsahu. I když si vývojáři poctivě naplánovali season pass na rok dopředu, nelze přehlédnout, že se vyčerpá nikoli hratelnost, ale právě arény a postavy podobně jako nedávno u multiplayerové automobilové akce Destruction AllStars. I tady máte pocit, že na oblečení v podstatě nezáleží a nemění dramaticky vzhled postav. Nemáte důvod o něj usilovat. Podobné je to se zbraněmi. A jednotlivé mapy jsou sice pěkné, ale přestože se vývojáři snažili o pestrost a rozličné zasazení, přímo v akci navzdory odlišné topografii a architektuře hrajete vlastně velmi podobným způsobem. Není příliš důvod měnit strategii. Ani to by ale nemuselo Hoodovi zlomit vaz, bůhví co ze hry vyleze za rok, pokud se jí autoři budou věnovat.

Problém je, že v praxi na plížení komunita spíš kašle a boj na blízko nejenže není vyvážený, ale není hlavně moc zábavný. Autoři jej buď podcenili, anebo si neuvědomili, že fanoušci nemusí hrát podle pravidel. Výsledek pak vypadá dost často nechtěně komicky, protože komunita už vymyslela nejrůznější finty a okliky, které nepůsobí hezky, ale jsou efektivní. Logicky se tak nabízí otázka, zda existují nějaké polehčující okolnosti. A skutečně ano. Hood se první řadě neprodává za plnou cenu, ale přibližně za polovinu standardu. Už tím vydavatel férově říká, že nejde o AAA velkou hru. Zdejší svět má zajímavou atmosféru a výbornou stylizaci. I když ani po grafické stránce na tom není titul špatně díky Unreal Enginu od Epicu, je to právě architektura, prostředí, temný a násilný středověk, který mě na hře oslovil vedle ústřední myšlenky zdaleka nejvíc. Jde o tak působivou a neotřelou kulisu, že jsem zalitoval, že neposloužila také pro singleplayer.

Zdaleka nejvíc mě přitom zaujalo, jak v tomto ohledu výtvarníci smísili fakta a fikci. Vývojáři podle svých slov záměrně popustili uzdu fantazii a nenechali se svázat historií. Nenarazíte tu proto na skutečná místa a ani postavy nemají celá jména. Autoři se samozřejmě inspirovali legendou o Robinu Hoodovi, ale zdejší kraj je mnohem zlověstnější a fiktivní hrady i pevnosti inspirované brutalismem mají jen umocnit pocit, že stojíte proti krutému autoritativnímu režimu, který nemilosrdně utlačuje poddané. Naneštěstí i technická stránka místy pokulhává. Po ukončení zápasu a návratu do tábora občas dál slyšíte voice chat hry, které se už neúčastníte. Narazíte také na chyby a bugy. Při rozdělování kořisti na mě několikrát vykoukla kontextová tlačítka patřící ke klávesnici, ačkoli jsem hrál na PlayStationu 5. A umělá inteligence v kombinaci s animacemi občas vypoví službu a nepřátelští vojáci se jednoduše chovají zmateně.

I když jsem se u Hooda po většinu času docela dobře bavil, musím věcně podotknout, že to není vyloženě dobrá hra. To se ale nemusí vylučovat. Pokud cítíte že vás tenhle nápad a téma oslovuje, třeba v ní ochotně strávíte mnoho hodin. Problém je, že celek působí jako nedokončený a nevyladěný i přes sympatickou nižší cenovku. Byl bych s ohledem na zábavnou, i když nevyváženou hratelnost, ochotný sáhnout i po vyšší známce. Kdyby ovšem titul trápil buď jen nedostatek obsahu, nebo naopak pouze některé chyby v provedení a designu. Oboje současně ale znamená i přes další polehčující okolnosti příliš kompromisů, než aby byla výsledkem víc než lehce nadprůměrná hra.

Hood: Outlaws & Legends

  • Zajímavá výchozí premisa a jediný, ale napínavý PvPvE režim
  • Hratelnost připomínající Assassina, které se ale hráči moc nedrží
  • Velmi zajímavá stylizace a atmosférické temné prostředí
  • Postava šerifa, kterého nelze natrvalo vyřadit z boje
  • Živí soupeři si mohou vzájemně škodit a zneužívat AI proti sobě
  • Různorodé postavy a jejich unikátní schopnosti
  • Nápad na rozdělení lupu mezi týmy a dělení vlastní kořisti
  • Rozumně nastavená cenovka a podpora cross-playe
  • Jediný mód půjde jen velmi obtížně vybalancovat, je-li to vůbec možné
  • Boj na blízko není příliš zábavný ani spravedlivý
  • Dva úplně stejné týmy může tvořit více identických postav
  • Autoři správně nemotivují hráče, aby se drželi pravidel
  • Chyby a bugy například v animacích nebo chování AI
  • Chybí širší nabídka hrdinů, kostýmů i zbraní
  • Výbava má víceméně kosmetický charakter
  • Mapy jsou sice pěkné, ale je jich málo a nejsou moc variabilní
Hood: Outlaws & Legends je svým způsobem mnohem lepší hra, než se může na první pohled zdát. Dokonce bych řekl, že je neprávem přehlížená, ačkoli jednoznačně nepatří ke špičce a trápí jí mnohé chyby. Má totiž specifické kouzlo, které představuje závan něčeho svěžího v jinak poměrně stojatých vodách. Provedení ale trestuhodně pokulhává za nápadem, a znovu se tak potvrzuje, že dobrá myšlenka sama o sobě nestačí.
6 Verdikt

Nahlásit chybu v článku

2

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím