Crash Bandicoot 4: It's About Time

Bezpochyby nejlepší Crash od vydání původní trilogie, kterou vytvořili Naughty Dog

Zdroj: Activision
13. 10. 2020
Název hry: Crash Bandicoot 4: It’s About Time Vývojář: Vydavatel: Datum vydání: 2. 10. 2020 Platformy: , Recenzovaná verze: PlayStation 4 Žánr:

Málokdo by si zřejmě ještě před pár lety pomyslel, že se Crash Bandicoot vrátí v plné síle. Tenhle neoficiální maskot PlayStationu od studia Naughty Dog se v roce 1996 stal jedním z prvních obrovských hitů na PS1, ale po původní trilogii a závodní odbočce v podobě Crash Team Racing si na něm většina dalších vývojářů vylámala zuby. Zdálo se, že se tenhle bláznivý hrdina už nikdy nedočká zaslouženého velkolepého comebacku. Pak ale v rychlém sledu po sobě uvedla společnost Activision na trh vylepšené klasiky v rámci kolekcí Crash Bandicoot N. Sane Trilogy, Crash Team Racing Nitro-Fueled a koneckonců i Spyro Reignited Trilogy. Díky kvalitním updatovaným verzím od studií Vicarious Visions, Beenox a Toys for Bob se vydavatel přesvědčil a ujistil, že je o klasické hrdiny stále mezi fanoušky velká poptávka. Umetl si tak cestičku k plnohodnotnému pokračování Crashe, které dostali na starost právě autoři Spyro Reignited Trilogy, kteří se už dříve podíleli i na N. Sane Trilogy. A s náročným úkolem vzít Crashe na úplně nové dobrodružství se vypořádali na jedničku.

Vývojáři nezapřou, že zúročili všechny poctivé zkušenosti, které nabyli v posledních letech. Crash Bandicoot 4: It’s About Time je velice odvážný pokus o pokračování, které přímo navazuje na třetí díl od Naughty Dog, je v mnoha ohledech velmi tradiční až archaické a přitom se jeho autoři odvážili zariskovat a osvědčenou formuli úspěšně doplnili o několik atraktivních novinek, které ale dokonale zapadly do klasické koncepce. Hlavní hrdinové tentokrát musí zabránit zkáze celého vesmíru. Navštívíme všemožné dimenze i alternativní reality, díky čemuž zažijeme spoustu bláznivých situací a vypravíme se na pestrou plejádu míst napříč celým světem i časem. Hra je nesmírně komická a hrdě se hlásí k animovaným groteskám, které původně inspirovaly první díly. Samotné postavy přitom opakovaně vtipně glosují skutečnost, že tentokrát je leccos jinak nebo, že nejnovější pokračování ve skutečnosti navazuje na hru z roku 1998. Nechybí ani vkusné narážky na Spyra. Kvůli tomu ale není hra o nic méně přístupná nováčkům. Veteráni sice ocení věrnost originálu, ale Crash Bandicoot 4 má oprávněnou ambici zaujmout i hráče, kteří v době jeho debutu třeba ještě nebyli ani na světě.

Série, která si tradičně potrpí na precizní ovládání, snad ještě přitlačila na obtížnosti a některé úseky jsou na první pohled skutečně šílené, než jim přijdete na kloub.

Základní princip hry se nezměnil. Crash zůstal 2,5D plošinovkou, v níž je vaše svoboda pohybu záměrně omezená a hlavního hrdinu někdy sledujeme zpoza zad, jindy běží směrem k nám, ale často jej kamera zabírá také ze strany. Série, která si tradičně potrpí na precizní ovládání, snad ještě přitlačila na obtížnosti a některé úseky jsou na první pohled skutečně šílené, než jim přijdete na kloub. Hra vás důkladně a opakovaně prověří ze všech možných dovedností, skoro nic vám nepromíjí a jen málokdy se můžete spoléhat na náhodu. Nováčkům přesto podávají autoři pomocnou ruku v podobě moderního systému, v němž máte k dispozici v rámci úrovně neomezený počet životů. Za normálních okolností si musíte každý další život navíc poctivě vybojovat a návrat k poslednímu checkpointu je mnohem bolestivější. Těšit se můžete na spoustu klasických situací, kdy hlavní hrdiny někdo pronásleduje, jezdí na vodním skútru, vezou se na zvířeti a tak podobně. Většinou hlavních úrovní přitom můžete projít jak v kůži Crashe, tak i Coco, která má identické schopnosti, jen trochu odlišné pohyby. Ale ovládá se stejně.

Záhy však přijdou ke slovu novinky. Naše neohrožená dvojice ovládá brilantně jízdu na kolejnicích a komplikovanější wall runy, narazíte na nové typy beden a samozřejmě také nové druhy nepřátel. Především si ale zahrajete za další postavy. Ke slovu se coby ovladatelní hrdinové dostanou Dr. Neo Cortex, Dingodile a Tawna. Každý má vlastní jedinečné úrovně a specifické ovládání. Za každého se hraje jinak a i když dílčí prvky možná sdílí s Crashem a Coco, gameplay a level design jejich výprav se diametrálně liší. Kupříkladu Neo Cortex neumí moc dobře skákat ani bojovat na blízko, ale je vybaven speciální zbraní, kterou může proměnit nepřítele v plošinku nebo dokonce želé. Nedostatky v akrobatických pasážích pak kompenzuje i schopností zkombinovat skok a dash. Dingodile používá zbraň podobnou vysavači z Luigi’s Mansion. Sice se s ní o trochu hůř míří, ale skvěle sbírá bedny, likviduje nepřátele na dálku a může sloužit i k levitování. Tawna pak asi nejvíc svými dovednostmi připomíná Crashe a Coco, ale navíc disponuje hákem, kterým se umí přitáhnout nebo na něco či někoho vystřelit z dálky.

To ale rozhodně neznamená, že potenciální novinky se odhalují pouze při hře za alternativní postavy. Hlavní inovaci v designu Crash Bandicoot 4 totiž představují takzvané kvantové masky, které v průběhu hry nacházíte. K dispozici vám ale nejsou vždy, jen na předem určených místech, která díky nim nejsou o nic snazší. Právě naopak. Bez nich byste takové úseky v drtivé většině případů nedokázali vůbec překonat. Masky umí pozměnit přírodní zákony a dovolí vám zpomalit čas, změnit se na nekonečné tornádo, převrátit gravitaci nebo fázově posunout objekty ve vašem světě. Právě na tyto prvky jsou navázané ty nejnáročnější pasáže, které se vás na klasickou obtížnost pokusí připravit o rozum. O to větší radost a uspokojení ale pocítíte ve chvíli, kdy smrtícím úsek překonáte. Abyste samozřejmě hned vzápětí zemřeli kvůli nějaké úplné banalitě. Maturitu z trpělivosti budete už tradičně skládat také v pravidelných soubojích s bossy, které jsou vynalézavé a přitom věrné tradici plošinovek. Zaujala mě například bitva, která byla inspirovaná sérií Guitar Hero a dalšími rytmickými hudebními hrami nejen od Activisionu. Namísto trefování správných tónů se jim tady ale musíte vyhýbat.

A tím výčet novinek a zajímavostí stále nekončí. Jako by samo o sobě nestačilo, že je základní hra na poměry Crashe poměrně rozsáhlá a zabaví vás klidně na 10 hodin, připravena je pro vás spousta atraktivního bonusovému obsahu, který životnost titulu ještě prodlouží. Ke všem úrovním se můžete vrátit a zkusit v nich najít všechny bonusy, s jejichž pomocí si odemknete kosmetické skiny, které sice hráče při oznámení trochu překvapily, ale vůbec ničemu neškodí, právě naopak. Můžete také zkusit proskákat alternativní verzí těch samých úrovní, které přinášejí úplně novou výzvu i podobu. Ty nejodvážnější pak potrápí speciální flashback výzvy, které jsou z hlediska chronologie zasazené ještě před události úplně první hry. A pokud by vám ani tohle nestačilo, můžete se zkusit pustit do boje v rámci lokálního multiplayeru a připravit o rozum pro změnu nějaké své kamarády. Přetahovat se můžete v úrovních ze singlu v rámci time trialu nebo boje o body.

Nejenže se novinka skvěle hraje, Crash Bandicoot 4 výborně vypadá a ještě lépe zní. I když jsem určitě patřil mezi hráče, kteří trochu pochybovali o nové a ještě komiksovější stylizaci ve srovnání s N. Sane Trilogy, musím dát autorům za pravdu, že se k sérii výborně hodí a možná ještě lépe reprezentuje, o co usilovali původní vývojáři z Naughty Dog, když Crashe koncipovali jako hratelný animák. Po technické stránce člověk skoro nenarazí na žádný zádrhel, jednotlivé světy jsou úžasně pestré a i díky Unreal Enginu skvěle vypadají. Potkáte plejádu nápaditých potvor a protivníků, kteří by vás rozesmáli svými gagy, pokud byste jim zrovna nechtěli zakroutit krkem. Na nové konzole si při hraní Crashe vzpomenete snad jen při sledování nahrávací obrazovky, která by mohla být o něco kratší. To nejúžasnější na audiovizuálním zpracování však platí i pro hratelnost a obsah titulu. Crash Bandicoot 4 přes všechny novinky, kterých je překvapivě hodně, působí jako jedna ze starých her. Toys for Bob se vůbec nedrží zpátky, riskují, testují nové věci, nové prvky a nápady, které dříve Crash nezkusil. A přesto zůstává tím nejautentičtějším pokračováním, nejvěrnějším originálu, jakého jsme se za posledních 20 let dočkali. Vše od úrovní, přes nepřátele, animace až po nové mechanismy vypadá jako něco, co by se klidně mohlo objevit už v původní trilogii, něco, co by vymysleli Naughty Dog. Je to nové a neotřelé a přitom to nemění dynamiku ani kouzlo klasiky. To podle mě z novinky činí bezmála dokonalé pokračování.

Jasně, že Crash 4 není úplně bez chyby. Některé úseky prostě překonáte jen metodou pokus-omyl. Někdy máte pocit, že k vašemu neúspěchu minimálně zčásti přispělo ovládání a některé situace jsou možná až příliš frustrující. S obtížností se také pojí skutečnost, že náročnost hry trochu kolísá a tak běžně úrovně tvoří pohodová místa občas přerušovaná očistcem. Pravá analogová páčka by vám místy mohla usnadnit situaci, pokud by vám dovolila dohlédnout trochu dál, výš, anebo naopak níž. A vývojáři mohli domyslet i to, aby hráč nemířil s Neo Cortexem a Dingodilem, respektive jejich zbraněmi od boku tak, že se natočí směrem k překážce či nepříteli, což není příliš efektivní. Ale já na to nedbám. Výsledkem je i přes několik dílčích výhrad vynikající hra, které bych přál, aby se co nejdřív rozšířila na ostatní platformy a mohli ji vyzkoušet další hráči.

Crash Bandicoot 4: It’s About Time

  • Více než důstojné pokračování původní trilogie
  • Neobyčejná symbióza klasických a moderních prvků
  • Tradiční hratelnost a populární dřívější úseky
  • Kvantové masky představují vynikající novinku
  • Spousta aktivit a bonusového obsahu
  • Napínavé souboje s bossy a nervydrásající výzvy
  • Lokální multiplayerové režimy
  • Výborné audiovizuální zpracování
  • Nováčkům se vývojáři pokouší podat pomocnou ruku
  • Spousta humor a narážek na starší hry
  • Plejáda nových jedinečných hratelných postav
  • Občas je cestou kupředu jen metoda pokus-omyl
  • Obtížnost může frustrovat a mnohdy kolísá
  • Pravá analogová páčka by mohla umožnit lepší rozhled či přesnější míření se zbraněmi
Crash Bandicoot 4: It's About Time představuje příkladný způsob, jak elegantně skloubit staré i nové prvky, jak modernizovat klasiku a přitom zůstat věrný originálu. Navzdory mnoha tradičním mechanismům Crash neustrnul v čase a studio Toys for Bob nám naservírovalo důstojné pokračování původní trilogie, na které jsme čekali od roku 1998.
9 Verdikt

Nahlásit chybu v článku

5

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím