Armored Core VI: Fires of Rubicon

Armored Core VI není soulsovka. Říkali vývojáři, říkali to novináři, říkala to i vaše máma a kachny na dvorku už to taky říkají. Je to skutečnost, kterou zkrátka musíte přijmout a z perspektivy FromSoftware bude zaryté přesvědčení hráčů právě tím největším oříškem. To ovšem neznamená, že z vysokooktanové robotické akce neprosakuje DNA z Dark Souls a jak lze tušit, pověstný smysl pro detail a ambientní vyprávění autorů nechybí ani novince s biblickým podtitulem Fires of Rubicon. Ačkoliv je žánr mechanických akcí v Evropě obecně považován za outsidera, možná byste měli zpozornět, protože se pod ocelovým rámem skrývá více než jen akce.

Ohně Rubiconu trestají

Byť tentokrát měníme meče, štíty a kouzla za plazmové pušky, laserové čepele a raketomety, jedna věc přetrvávající v krvi Armored Core vyčnívá napovrch a tou je obtížnost! Fires of Rubicon je skutečně hardcore a intenzitou, rychlostí a dravostí se může rovnat například Sekiru, které do žánru souls her přineslo nevídanou porci svěžesti a neúprosného tlaku na výkon. Vynásobte si ovšem tempo Sekira trojnásobně a představte si, že plně ovládáte horizontální i vertikální pohyb a 4 zbraně současně! Bavíme se o skutečně efektní a náročné hře, která obzvláště v bojích jeden na jednoho vypadá úchvatně, překypuje šťavnatými efekty, ale přesto není přehnaně obklopující. V mnoha ohledech prezentace by se Fires of Rubicon dala označit až za jednoduchou, v dobrém i ve zlém slova smyslu.

Zdroj: FromSoftware

Hlavní postavou hry není žoldák s označením 621, kterým nepřímo ovládáte mecha, není to ani váš zadavatel Walter a dokonce ani jiné žoldácké frakce nebo korporáty soupeřící o ovládnutí těžby nově objevené látky Coral na planetě Rubicon. Je to váš mech, spolu se všemi možnými vylepšeními a enormním množství konfiguračních možností, kterými lze robot rozvíjet. Postupem hrou a prozkoumáváním úrovní odemknete desítky dílů a zbraní, kterými lze osadit každý ze 12 slotů, od zbraňových modulů zahrnujících kolosální pistole a bazuky až po části těla či pohonu. Z malého hbitého mecha který sice neudrží těžký arzenál, ale zase nepálí tolik energie, lze několika stisky tlačítka udělat tučného robovepře, který potřebuje pásy a výměnou za ztrátu flexibility dokáže používat i ty nejtěžší zbraně.

Je to právě pozůstatek bájných soulsovek, projev unikátního myšlení game designérů ve FromSoftware, kteří dokážou navrhnout komplexní, ale překvapivě snadno pochopitelný systém, který si nejenže musíte osvojit, ale budete se ve svých robo-buildech štrachat dobrovolně rádi. Skutečně platí, že neexistuje špatná součástka nebo zbraň, existuje pouze špatné místo a situace a už teď je jasné, že obzvláště v arénových bitvách s jinými hráči narazíte na skutečně rafinované konstrukce, které navíc lze v budoucnu snadno rozšiřovat. Celý systém stavby mecha zohledňuje několik základních pravidel, které intuitivně pochopíte přirozeným hraním. Zaprvé, chcete rychlost, nebo odolnost? Těžší stroje konzumují více energie, a tak je snadné je například zahltit zásahy a na nějakou dobu ochromit. Co když chcete namontovat novou sadu těžký raketometů na záda? Zaměřte se například na tužší nohy, které unesou více zatíženou vrchní část stroje.

Modulární a nebezpečný

Jste fixovaní na energetické zbraně a rychlé boostování po arénách? Tím pádem si můžete pomoct lepší baterií nebo lehčím torzem. Systém stavění je překvapivě intuitivní navzdory tisícovkám různých funkčních kombinací, které nejsou jenom o extrémech, ale o pečlivém hledání křehkého balancu, který sedí vašemu hernímu stylu – navzdory skutečnosti, že je akce v Armored Core VI extrémně agresivní, hru lze hrát i defenzivně. Nicméně je to právě akce, kde se se validují veškerá vaše rozhodnutí a která, ačkoliv staví významně na střelbě a obecně konfliktu na větší vzdálenosti, spoléhá i na fyzické potyčky na krátkou vzdálenost. Je to dynamika akce, která dokonale připomíná již jednou zmíněné Sekiro svou intenzitou, při níž musíte perfektně zvažovat své kroky, abyste na nepřítele dostatečně tlačili, ale příliš neplýtvali svou energií.

BALTEUS, ničitel ovladačů

Každý z vás narazí na souboj, který vás vytrestá do té míry, že hodíte s ovladačem a hru smažete z disku, jen abyste ji za 10 minut zase nadšeně instalovali. V mém případě je to souboj s autonomním robotem s kódovým označením BALTEUS, s až biblicky přesnými raketami! V době, kdy na něj narazíte, máte ještě velmi omezenou výbavu, takže musíte vyhrát rozumem a trpělivostí. BALTEUS svou brokovnicí velmi agresivně trestá hráče kteří se odváží přiblížit a z dálky vás zasypává salvami raket. Ve druhé fázi k tomu všemu přidá i plamenomet! Pochlubte se s vaším zážitkem.

Zatímco sekání běžných pěšáků je po nějaké době spíše nudnější, hra absolutně září v intenzivních soubojích 1 na 1 a obzvláště souboje s bossy se mohou v mnoha případech rovnat i těm nejsilnějším zážitkům z her od FromSoftware. Kombinace bohatých efektů, extrémní rychlosti a podařených arén vytváří až futuristicky romantické scény, které vás udrží na nohou. Armored Core VI je nejen z tohoto důvodu jedna z nejtěžších her ze stáje tvrďáckých vývojářů, a právě dynamika soubojového systému obsahuje prvky souls her, které se tvůrcům podařilo do hry dostat velmi citlivě a s vlastní identitou unikátní pro robotickou akci. Ale! Skutečně vysoustružených boss fightů je spíše méně a řada misí je skutečně vyplněná souboji s mechy, kteří používají stejný systém a výbavu jako vy, jen v mnohdy opravdu divokých kombinacích. A je to právě nastalá situace, která vás konstantně nutí optimalizovat svůj build tak, abyste našli slabinu nepřítele.

Popíšu vám praktickou situaci. Hrajete poprvé misi s velkým bossem na konci. Po 2 minutách vás boss rozdrtí způsobem, že se slzami v očích začnete volat mámu. To se opakuje zhruba třikrát. Pak si ale začnete všímat, že boss používá speciální krytí, které odráží všechny vaše projektilové zásahy. První optimalizace tak vede k výměně zbraní za výbušné nebo energické. Když už tedy začnete nepříteli reálně ubírat, zjistíte, že pro změnu nestačíte s odolností vy a každý třetí zásah vás paralyzuje, vydáváte se tím pádem posílit nohy, ruce nebo třeba tělo. Po chvíli štelování se konečně dostanete do poloviny souboje, kde boss začne létat a vy znovu umíráte. Další cesta pak vede například k vylepšení pohonu, abyste se dokázali po aréně pohybovat rychleji a zvládli se vyhýbat všemu balastu kolem vás. Scéna je permanentně zaplácaná lejzry, raketami, projektily a elektřinou a všechno vypadá jako ty nejšílenější arkádové automaty.

Doba oleje a rzi

Naštěstí můžete díly měnit i po smrti během mise, takže je hledání děr v konfiguraci a jejich následné zalepování velmi rychlé, bohužel nelze nové díly v této situaci kupovat. Obtížnost tak spočívá ve vašem přetížení smyslů také kvůli faktu, že můžete ovládat až 4 zbraně současně. Pokud jste si někdy říkali, jak je možné že bubeníci nasteroidovaných speed metalových kapel dokážou všechny končetiny ovládat asynchronně, v Armored Core VI ochutnáte jejich vlastní medicínu. Frustrace ovšem mnohdy pramení z mnoha nedořešených míst a já sám jsme se u hry dlouho nerozčiloval tak moc, jako v tomto případě, protože například kamera umí být extrémně chaotická a špatná. Navzdory možnosti se na nepřítele zaměřit, konstantní a hektické změny v pohybu vedou k absolutnímu ochromení kamery, která často odmítne spolupracovat. Obzvláště souboje obřích robotů v těsných koridorech jsou v tomto kontextu nesmírně fatální a více frustrující než zábavné.

Úrovně jsou navíc vcelku členité a když se například pohybujete v kulisách města, je snadné se neustále zasekávat o maličkosti. A když si spojíte všechny tři aspekty dohromady, tedy přesycení smyslů, volatilní kameru a členitost úrovní, tak si uvědomíte, že akční sekvence dokážou být stejně naplňující jako trestající. Zejména na začátku jsou střety opravdu nekompromisní, ale situace se naštěstí v průběhu času zlepšuje s množstvím alternativních součástek, které dokáží z vašeho mecha vyždímat více šťávy. Armored Core ovšem není pouze akce, ale i vyprávění příběhu světa, který je pomalu sžírán nově objevenou energií, která měla posunout lidstvo na další úroveň, ale místo toho kontaminovala planetu Rubicon 3 a přilehlou hvězdnou soustavu. Oheň, který dokonale konzumuje všechno ve svém dosahu? Určitých příměrů k sérii Dark Souls existuje více, jistá forma špinavosti a zmaru se objevuje právě i v příběhu žoldáka s číslem 621.

Naleštěný kov střídá rez, místo krve si pak představte tryskající olej. Kontury světa působí jako neutěšená dystopie a navzdory až arkádově zběsilé povaze hry, je vyprávění citlivě vetkané do postupu hrou.

Naleštěný kov střídá rez, místo krve si pak představte tryskající olej. Kontury světa působí jako neutěšená dystopie a navzdory až arkádově zběsilé povaze hry, je vyprávění citlivě vetkané do postupu hrou. Živých postav sice osobně moc nepotkáte, zato k vám neustále někdo promlouvá a vysvětluje vám události světa kolem vás, přičemž finální vyústění i směřování příběhu je pravděpodobně důmyslnější, než byste sami u tohoto žánru čekali. První kapitola hry je bohužel relativně sterilní, odehrává se delší dobu v chladných industriálních komplexech a nedokáže dobře prodat zkaženost světa tam venku. Obzvláště scény, kde vidíte nebe zalité plameny, zatímco skáčete z jedné vrzající konstrukce na druhou, působí obzvláště mocně, nutno však podotknout, že tvůrci řadu arén recyklují napříč několika desítkám misí, a i když se změní dějiště úplně, mnoho úrovní vypadá z povahy identicky a obecně platí, že obzvláště mise odehrávající se v interiérech patří k těm slabším.

Unikátní mix nálad

Ve světě kolosálních otevřených her je nicméně struktura hry svěžím závanem starých dobrých časů. Mezi misemi se totiž přesouváte přes menu, které slouží jako takový osobní hangár, žádná otevřená mapa ve hře není, a tak každé sezení u hry odsýpá a pro hráče je i snazší si každou seanci plánovat a lépe krájet čas strávený u ní, přičemž vám mise obvykle nezaberou více než půl hodiny. Tedy v případě, že se u bosse nezaseknete na den a půl, což se mi mohlo a nemuselo stát, ehm… Navzdory jednolité hratelnosti tvůrci náplň misí různě ozvláštňují ať už příběhovým kontextem, který rozšiřuje pozadí světa, ale i jednotlivými úkoly. Občas tak musíte chránit konkrétní objekt nebo například zabírat stanice za doprovodu spojeneckých mechů. Ačkoliv se autorům daří obsah točit rychle, obzvláště vedlejším misím není věnováno zdaleka tolik péče jako těm hlavním, které vysvětlují konspiraci a až biblické proroctví končícího světa v žáru plamenů tryskajících z útrob Rubiconu.

Slasti obědové pauzy

Chcete si dát pauzu od kampaně? Naskočte třeba do arény, kde můžete otestovat svůj build proti dalšímu mechovi, který používá stejné součástky jako vy, často však s nějakým vtipným přesahem. Odměnou vám budiž body, které lze investovat do rozvoje dovedností, ale navíc získáte i blueprint poraženého mecha a můžete tak jeho konfiguraci instantně zkopírovat. Tou absolutně nejintenzivnější zábavu však poskytuje režim NEST, kde se utkáte s ostatními hráči.

Co se audiovizuální prezentace týká, Armored Core VI nabízí kontrastní pohled na senzační design robotů a podprůměrnou technickou kvalitu prostředí a různých ambientních objektů. Efekty počasí a nasvícení fungují skvěle, ale právě ostře řezané industriální hrany opuštěných továren působí technicky zastarale. Estetika světa a vizuálního stylu řadu věcí zakrývá, ale slabších míst si budete všímat prakticky na každém rohu. Nazvučení, hudba a dabing jsou naopak senzační a bez praktických nedostatků. Namluvení ostatních operátorů, kteří k vám mluví, příjemně dotváří atmosféru a v hudbě je cítit nádech industriálního postapokalyptického světa. A co ještě jednou říci závěrem? Ne, navzdory pojícím prvkům není Armored Core soulsovka, ale při jejím hraní budete zcela určitě zažívat velmi podobné pocity.