Prošli jsme úvodními dvěma biomy skvělé akce Returnal

Exkluzivní hra pro PS5 od autorů Resogunu exceluje v souboji a předkládá dospělý příběh

Zdroj: Housemarque
23. 4. 2021
Název: Returnal Vývojář: Vydavatel: Datum vydání: 30. 4. 2021 Platformy: Žánr: ,

Nemohl jsem si nevšimnout, že reakce na hru Returnal byly ze strany hráčů – kam počítám i spoustu z vás, našich čtenářů a diváků – spíše negativní. Bez ohledu na to, že jde o exkluzivní titul pro PlayStaiton 5 a že na něm pracuje známé studio Housemarque, autoři Resogunu či Super Stardust, hra byla v komentářích často označována jako na první pohled nudná, generická střílečka a navíc ještě s nesympatickou hlavní hrdinkou. Přiznám se, že tyto a další podobné reakce mě dost překvapily, vezmeme-li v potaz právě to, kdo na hře pracuje a že vznikala primárně pro PlayStation 5, ale ani tak jsem neváhal zařadit Returnal do seznamu nejočekávanějších her tohoto roku a před nedávnem kývl na možnost popovídat si s vývojáři. Teď ale přichází to nejlepší: v redakci už Returnal máme a od dnešního dne se s vámi můžeme podělit o nadšené dojmy z prvních dvou lokací. Hádám, že spoustu z vás hodně překvapí.

Raději nic nevědět

O Returnal jsme se toho už z videí a prezentací mohli dozvědět poměrně hodně, přesto jsem na samém začátku trochu zalitoval, že nemohu ke hře přijít jako nepopsaný list papíru. Jistě, žánrové roguelike zasazení samozřejmě předznamenává spoustu věcí, po několika hodinách strávených na planetě Atropos a v kůži hlavní hrdinky Selene však cítím ještě naléhavější potřebu varovat před možnými spoilery. Pokud jste se až dosud záměrně vyhýbali všem informacím, zavřete tuhle stránku a počkejte ještě jeden týden, než hra příští pátek vyjde. Umím si totiž představit, že jeden z prvních objevů krátce po startu hry musí mít ještě větší dopad, než když ho dopředu čekáte.

Abyste rozuměli – Selene je pilotkou vesmírné lodi, která zachytí signál ze zmiňované planety Atropos. Jak už to tak ve sci-fi příbězích bývá, rozhodne se ho na vlastní pěst prozkoumat a proti své vůli spadne rovnýma nohama do časové smyčky, z níž zdánlivě nevede cesta ven. Každá smrt ve hře znamená restart značné části vašeho postupu a nutnost sledovat skličující události, vedoucí ke ztroskotání lodi, zas takové klišé ale Returnal není, nebojte. Ačkoliv námět není příliš originální, jeho provedení mi s vědomím, kdo za hrou stojí, bez přehánění vyrazilo dech. Zatímco dosud jsme byli od lidí z Housemarque zvyklí na jednoduchou zářivou částicovou grafiku, Returnal se i v detailech může poměřovat s nejhezčími third person hrami, které jsou momentálně na trhu. Za úvodní sekvenci by se nemuseli stydět ani filmaři a v kombinaci s výraznou haptickou odezvou a fantastickým trojrozměrným zvukem musí Returnal zaujmout i ty největší pochybovače.

Dospělý příběh

Nekončí to ale jen pádem na povrch a možností konečně hrdinku ovládat – také další příběhové části jsou zpracovány velmi dospěle a vyvolají ve vás vzpomínky na hry jako Dead Space, Control či Death Stranding a nepochybně i na řadu skvělých sci-fi filmů. Když totiž Selene najde své vlastní mrtvé tělo, uvědomí si, že tohle není její první výprava na Atropos a doslova cítíte dopad tíhy celého okamžiku, který se bude mnohokrát opakovat. Stačí opravdu málo k tomu, abyste si začali spolu se Selene pokládat spoustu otázek a už teď vím, že odpovědi na ně nemusí být vždy úplně jednoznačné. Každopádně potvrzuji – coby fanoušek dospělých temných sci-fi – že dávkování příběhu, jeho tajuplnost a postupné odkrývání všech okolností působí opravdu dobře, bez ohledu na to, že hlavní náplní Returnal je souboj.

Pokud jste někdy hráli titul od studia Housemarque, víte pár podstatných věcí, které lze beze zbytku aplikovat i na Returnal. Souboj je velmi rychlý, hektický, poměrně obtížný, plný zářivých výbuchů, ale také chirurgicky přesný stran ovládání a velmi velmi uspokojivý. I když se na rozdíl od většiny předchozích her tohoto studia díváme na Returnal v drtivé většině času pohledem třetí osoby, nic to nemění na nezaměnitelném DNA arkádových her od Housemarque. Nepřátele, které potkáte v prvních dvou biomech – džungli a rudé poušti – jsou svým zpracováním velmi nápadití a vysílají vaším směrem nejrůznější útoky. Před těmi je nutné se krýt nebo jimi naopak rovnou proskakovat a dělat všechno možné, aby vás nezasáhly. Do toho ale nesmíte zapomenout střílet, orientovat se v celém prostoru, nenechat se zahnat do kouta a ještě k tomu být nepřátelům opravdu na blízku, abyste po nich mohli vyzobat suroviny nutné k vylepšování a craftingu. Důvod, proč souboj popisuje právě takhle, je snaha upozornit, že hra před hráče klade značnou výzvu a pravděpodobně zaujme elitářsky vystupující obec milující hry od FromSoftware.

Těžká, nikoliv nespravedlivá

Rozhodně se nechci pouštět do roviny – každá těžká hra je „jako Dark Souls“ – protože tady se bavíme spíš o Metroidu či Resogunu v jiné perspektivě, ale spojnice tu nepochybně jsou. Minibossové a velcí strážci finálních lokací jednotlivých biomů mají svou sadu pohybů, které je efektivnější odkoukat a reagovat na ně, nežli se snažit jen bezhlavě útočit vším, co máte po ruce. Zároveň je k dispozici velmi responzivní ovládání a spoustu zbraní, díky kterým můžete upravovat či směřovat váš vlastní styl. Returnal také plně využívá možností DualSensu a vedle zmiňované haptiky neustále zapojuje rovněž adaptivní funkce triggerů. Zamířit tlačítkem L2 v primárním módu znamená rychle namáčknout trigger k zarážce v přibližně půl centimetru délky trajektorie; překonat pak tlak pro zaměření sekundárního útoku vyžaduje větší sílu, což skvěle doplňuje i dění na obrazovce. Druhý trigger, tedy spoušť všech zbraní, pak příjemně kope do prstu a dává vám přesnou a příjemnou odezvu k vystřeleným energetickým projektilům. Vše je rychlé, přesné, a když selžete, je to jen vaše chyba a musíte se v dalším cyklu snažit víc.

Roguelike element byl pro mě dopředu strašákem. Ne, že bych takové hry nemusel, ale v kombinaci s náročnými souboji, navíc se střelbou na gamepadu, jsem se obával o celkovou obtížnost. Vývojáře ale musím i na tomto místě pochválit, protože i tenhle prvek skvěle zakomponovali a podřídili jemu i design s částečně náhodně generovanými lokacemi. Když zemřete, čeká vás některá z mnoha připravených variant úvodní havárie, zachovány ale budou zkušenosti z předchozích soubojů, vaše i hrdinčino vědomí a některé z permanentních vylepšení. Opětovné procházení některých částí biomů je zpříjemněno i velmi rychlým pohybem, kdy klasický běh působí jako sprint z mnoha jiných titulů a spolehnout se můžete i na obligátní zkratky či jednoduchou možnost danou arénou proběhnout a neobtěžovat se bojem. V takovém případě ale můžete poměrně rychle narazit na nepřítele, kterého jen tak nezničíte a zejména méně zkušeným hráčům bych tenhle přístup nedoporučil.

Ačkoliv nechci suplovat recenzi, protože není nic obtížnějšího, než v rychlém sledu dvakrát defacto zhodnotit hru, musím vyjádřit své obrovské potěšení nad tím, jak Returnal vypadá, jak se hraje a co z něj potenciálně může být. Dohráno ještě nemám, takže soudy vynášet nehodlám, troufám si ovšem tvrdit, že se ta „trocha“ majitelů PS5 může těšit na nečekaný dárek. Zároveň také přijměte pozvání ke zhlédnutí záznamu včerejšího streamu, pokud jste naše vysílání nesledovali živě – podívali jsme se na úvodních 45 minut a odpověděli na některé z vašich dotazů.

Returnal

Returnal působí po několika prvních hodinách jako nečekané překvapení a skvělá hra zároveň. Vývojáři z Housemarque překračují svůj stín a osobitost svých titulů tentokrát vložili do výbušné third person akce se skvělou grafikou i výpravou. Rogulike element je dobře vyvážený a v kombinaci s chirurgicky přesným soubojem přináší obrovské uspokojení při zdolávání všech překážek. Fakt, že hra vychází pouze pro PlayStation 5 ještě umocňuje celou situaci a doslova volá po vyzkoušení.

Nahlásit chybu v článku

14

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru