Patent Sony potvrzuje spekulace o zpětné kompatibilitě

Patent Sony potvrzuje spekulace o zpětné kompatibilitě

Japonský gigant počítá s několika výkonnostními módy APU. Otázkou je, zda se týkají PS5

16. 1. 2020

Začátkem roku se redakce Digital Foundry zaměřila na údajný únik informací z testovacího oddělení společnosti AMD, která je dodavatelem výpočetní jednotky pro nový Xbox i PlayStation. Podrobný komentář k fragmentům testovacích dat jsme rozebrali v samostatném článku, ve kterém se mluvilo o možném výkonu obou chystaných zařízení a dalších detailech, které by měly být platné pro jednu, či druhou konzoli. V souvislosti s PlayStationem 5 tak redaktor Richard Leadbetter uvedl, že APU může na základě uniklých dat pracovat až ve třech výkonnostních režimech, z čehož vyvodil, že by tím mohla být zaručena zpětná kompatibilita s hrami pro aktuální PS4 i předchozí PS3. O dva týdny později pak jeho slova nepřímo potvrzuje patent, prostřednictvím kterého si Sony překvapivě chrání vlastní řešení zpětné kompatibility za přítomnosti několika výkonnostních režimů výpočetní jednotky.

V souvislosti se zmiňovaným patentem je nutné zmínit, že nepochází z letošního roku. U patentového úřadu ve Spojených státech byl zapsán už v září 2017, nicméně k jeho zveřejnění došlo teprve před dvěma dny. Žadatelem je navíc přímo Sony Interactive Entertainment – tedy herní divize Sony – a doslovným vynálezcem vrchní architekt konzole PlayStation Mark Cerny, spolu se svým kolegou Davidem Simpsonem. Samotný patent navíc ve svém názvu uvádí termín „zpětná kompatibilita“ a přímo vysvětluje její fungování na základě úpravy taktu procesoru. V delším popisu se uvádí to, co David Leadbetter vysvětloval pro Digital Foundry, a sice, že základní (nejrychlejší) frekvence se používá pro „aplikace vytvořené pro současnou verzi systému“ a druhá (pomalejší) zase „pro aplikace určené dřívějšímu systému“. Jediný rozpor je tedy v počtu těchto režimu – Sony hovoří o dvou, Digital Foundry, resp. domnělá data z AMD o třech.

Zmiňuje se například situace, kdy by rychlejší procesor žádal konkrétní data ještě před tím, než jsou vůbec k dispozici, což by mohlo paradoxně vyústit v pomalejší výkon konkrétních titulů.

V nezvykle detailním popisu celého patentu se pak Cerny se Simpsonem zaobírají možnými problémy, které s sebou může proces zpětné kompatibility přinést a proč je pro starší tituly nutné omezit rychlost výpočetní jednotky. Zmiňuje se například situace, kdy by rychlejší procesor žádal konkrétní data ještě před tím, než jsou vůbec k dispozici, což by mohlo paradoxně vyústit v pomalejší výkon konkrétních titulů. Možná i z těchto důvodů jsou nakonec lidé ze Sony velmi opatrní v tom, co už o zpětné kompatibilitě řekli a z jejich výroků zatím není jasně patrné, jestli bude možné na nové konzoli hrát všechny tituly z PS4, nebo jen jejich část. Zároveň je také nutné stále přistupovat k těmto informacím obezřetně, protože v patentu ani jednou nezazní slovo PlayStation, natož konkrétně PlayStation 5. A případů, kdy má společnost patentovanou některou technologii, kterou ale ve výsledku nepoužije, zná historie mnoho.

Nahlásit chybu v článku

1

Napsat komentář

Další články
Nahoru