Microsoft: Mnoho her od Sony je lepších než naše tituly

Přichází další kolo licitování o akvizici Activisionu. USA ji zřejmě napadnou soudně

Zdroj: Microsoft
24. 11. 2022

Situace kolem snah Microsoftu úspěšně dokončit akvizici společnosti Activision Blizzard se opět přiostřuje. V průběhu noci ze čtvrtka na pátek došlo ke zveřejnění obsáhlé odpovědi Microsoftu na kritické poznámky Úřadu pro hospodářskou soutěž ve Velké Británii (CMA), z nichž vychází hned několik poměrně zajímavých prohlášení o kvalitě her Microsoftu, případně ovlivňování zákazníků ve smyslu koupě konkrétní konzole. Ve stejnou chvíli pak přišel portál Politico s domněnkou, že Federální obchodní komise USA hodlá podat antimonopolní žalobu a bude chtít zřejmě blokovat akvizici soudní cestou, což pro Microsoft rozhodně není dobrá zpráva.

Další bitva o Call of Duty

Začněme ve Velké Británii, kde akvizice narazila na řadu kritických poznámek tamějších regulačních orgánů. Na podnět Sony i dalších velkých společností se opět přetřásaly otázky exkluzivních titulů, postavení na trhu Sony i Microsoftu a velká část připomínek samozřejmě směřovala také ke Call of Duty. Na obavy, s nimiž CMA přišla, tak odpovídá Microsoft ve více než 100stránkovém dokumentu a už nyní je jasné, že se stane v nadcházejících hodinách a dnech zdrojem mnoha dalších zpráv. Co je však na tomto místě nejpodstatnější, Microsoft přináší hned v úvodu sadu argumentů, podle kterých obavy vznesené zejména ze strany Sony nejsou na místě, a to ani v případě Call of Duty.

V první řadě zástupci Microsoftu uvádí, že spojení s Activision Blizzard podpoří všeobecnou soutěž subjektů na trhu, kterému dlouhou dobu dominuje právě Sony.

Dáme-li stranou informaci ze začátku týdne, že Microsoft hodlá nabídnout Sony písemnou 10letou záruku, že série bude vycházet i na konzolích PlayStation, v novém dokumentu se uchyluje k dalším věcným poznámkám. V první řadě zástupci Microsoftu uvádí, že spojení s Activision Blizzard podpoří všeobecnou soutěž subjektů na trhu, kterému dlouhou dobu dominuje právě Sony. „Představa, že by neoddiskutovatelný lídr trhu – Sony – mohl být znevýhodněn nejmenším ze tří konzolových konkurentů poté, kdy by mu byl odepřen přístup k jedinému titulu, je bezpředmětná,“ uvádí právníci Microsoftu. Dále dokument předkládá například procentuální zásah Activisionu do vydavatelské činnosti na konzolích, který má činit pouze 10-20 procent. Zároveň Activision podle Microsoftu vydal jen dvě z 20 nejlépe hodnocených her ve Velké Británii za rok 2021 a Call of Duty pravidelně prohrává v anketách o nejlepší hru roku právě s tituly od Sony.

Postavení Sony na trhu a nové konzole až v roce 2028

V dalších odstavcích pak Microsoft například uvádí, že i kdyby Sony ztratila přístup ke Call of Duty – což Microsoft neplánuje – tvrzení japonské společnosti o výrazném snížení možnosti konkurovat ostatním je prý rovněž neopodstatněné. Dle Microsoftu by Sony zůstala dominantním v oblasti množství prodaných konzolí, zároveň by nepřišla o možnost dál plnit roli jednoho z největších vydavatelů her, a co je pro Microsoft ještě důležitější, Call of Duty nehraje většina konzolových hráčů, jak by se mohlo zdát. Ačkoliv tato část dokumentu je cenzurována a neznáme tudíž přesné údaje, lze z vyjádření pochopit, že zmiňovanou hru ročně spustí, případně alespoň pět hodin hraje jen menší část majitelů Xboxu s tím, že na PlayStationu by tomu nemělo být jinak. Bohužel, chybějící údaje ztěžují interpretaci dalších argumentů, jako je rozdělení hráčů mezi další velké tituly. Přesto obecně Microsoft tvrdí, že čast strávený v Call of Duty se nijak nelišil od času stráveného v titulech jako FIFA, Fortnite, Grand Theft Auto, Minecraftu, NBA od 2K nebo dokonce Rocket League.

Z dalších argumentů Microsoftu můžeme vybrat například tvrzení, že Nintendo dokáže prosperovat, aniž by na jeho poslední konzoli vůbec nějaké Call of Duty vyšlo, a to stejné pak platí o Steamu coby platformě nedílně spojené s PC hraním. Ani tam není Call of Duty k dispozici, a přesto platforma od Valve vydává 40-50 procent všech her na trhu a má neotřesitelnou pozici. Podobné je to pak i s pohledem na předplatné, které Microsoft neoznačuje za platformu či trh, ale jen za způsob placení za hry. Navíc odmítá tvrzení Sony, že by zapojením Call of Duty do Game Passu mělo dojít k vychýlení trhu, když Game Pass není dostupný na PlayStationu ani Switchi, stejně jako není na ostatních platformách dostupné předplatné PlayStation Plus nebo Nintendo Switch Online. Z tohoto důvodu podle Microsoftu ani nemůže dojít k ovlivnění „trhu“, když takový trh neexistuje. A co se týče vlastních konzolí, resp. ovlivnění v rozhodování, kterou si koupit, podle Microsoftu by měla Sony dlouhou dobu na to, aby se připravila na prodej zařízení nové generace, který by měl být v případě exkluzivity Call of Duty pro Xbox podle Sony významně ovlivněn. Nové konzole dle prohlášení Microsoftu totiž nedorazí dříve než na podzim roku 2028.

Kvalita her a její možná degradace

Na mnoha stránkách se pak Microsoft zabývá tvrzeními, že by akvizice ovlivnila kvalitu her jako takových, případně by ovlivnila v negativním slova smyslu kvalitu Call of Duty na PlayStationu. Microsoft uvádí, že něco takového by vedlo k okamžité a velmi silné reakci od hráčů na sociálních sítích, což je přirozeně něco, co by Microsoft v zájmu uchování své reputace neudělal. Dále pak výrobce Xboxu mluví o tom, že i kdyby bylo Call of Duty exkluzivní – opět, Microsoft to zmiňuje dle svých slov jen hypoteticky – Sony má stále obrovský katalog vlastních exkluzivit, které mají být v mnoha případech lepší než hry od Microsoftu. Opět padají jména jako The Last of Us, Spider-Man nebo God of War, které jsou vlajkovými loděmi portfolia PlayStationu a na nich by se nic neměnilo. Navíc, Microsoft poukazuje také na řadu partnerství, které Sony uzavírá s vydavateli třetích stran a zajišťuje si tak další exkluzivitu u her jako Final Fantasy, Bloodborne nebo z chystaných novinek třeba remaster Silent Hillu 2.

Pokud by se nakonec měl Microsoft pro vydání The Elder Scrolls VI jen na PC a Xbox rozhodnout, nehrálo by to údajně velkou roli, protože Microsoft řadí ke titul do „středně velké“ kategorie.

Naproti tomu Microsoft předkládá tabulku, v níž uvádí, že například všechny hry od ZeniMaxu, který byl předmětem předchozí velké akvizice, i nadále na PlayStationu vydává, takže hry jako Fallout 76, The Elder Scrolls V: Skyrim, The Elder Scrolls Online, Wolfenstein, Doom Eternal a další jsou stále dostupné a nepřichází tudíž žádný náznak, že by to s portfoliem Activisionu Blizzard mělo být jinak. Faktem ovšem je, že například v souvislosti se Starfieldem či Redfallem tomu bude jinak – hry vyjdou jen na Xboxu a PC, což má ale z druhé strany být jen reakce na to, že Sony rovněž vlastní řadu velkých značek a nevydává je na jiných platformách. Tím se pak sám Microsoft dostal k dosud veřejně nepříliš vyjasněné otázce, jak to bude s The Elder Scrolls VI, byť jasně neuvádí, zda dojde na exkluzivní přístup, či nikoliv. Podstatné ovšem je, že i kdyby se nakonec měl Microsoft pro vydání pouze na PC a Xboxu rozhodnout, nehrálo by to údajně velkou roli, protože The Elder Scrolls VI řadí ke „středně velkým“ hrám.

Chystaná žaloba regulátorů z USA

Aniž bychom chtěli argumenty Microsoftu příliš hodnotit, lze samozřejmě vycítit, že jde o snahu vykreslit celou situaci tak, aby mohla být akvizice úspěšně uzavřena. Podle portálu Politico to ale nemusí stačit ve Spojených státech, kde se má připravovat ze strany Federální obchodní komise antimonopolní žaloba. Ta má zablokovat převzetí společnosti Activision Blizzard a šlo by o dosud nejvýraznější krok zmíněného úřadu pod vedením předsedkyně Liny Khan, který má omezit moc největších technologických firem na světě. Pro Microsoft by to mohla být pověstná poslední rána, která by mohla kompletně převážit misky vah a obchod ve výši necelých 70 miliard dolarů kompletně zhatit.

Nahlásit chybu v článku

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru