Herní mýty: Gándhí v Civilizaci miloval jaderné zbraně

Indický vůdce proslul nenásilím, ale ve hře se měnil v atomové monstrum lačnící po válce

Zdroj: Civilization
20. 10. 2020

Jaderný Gándhí či Nukleární Gándhí, chcete-li, patří mezi jeden z nejoblíbenějších herních mýtů vůbec. Inspirovaný je pochopitelně politickým a duchovním vůdcem Indie. Skutečný Gándhí proslul svou filosofií nenásilí, ale ve 4X tahové strategii Sid Meier’s Civilization z roku 1991 se měl naopak vinou chyby stát válečným štváčem se slabostí pro jaderní zbraně.

Jakmile se pak Gándhí ovládaný umělou inteligencí dostal k jaderným zbraním, stalo se z něj monstrum toužící po nukleárním holokaustu.

Legenda praví, že digitální Gándhí dostal do vínku minimální agresivitu, která odpovídala jeho pověsti. Vůdce každého národa má totiž ve hře nějaké statistiky, které podmiňují jeho chování a jejich cílem je, aby se choval podobně jako předobraz ve skutečném světě. Díky minimální agresivitě by indický vůdce zřídka měl vůbec někomu vyhlásit válku.

Objevil se však neočekávaný bug, kvůli kterému se Gándhího povaha diametrálně změnila. Když přijal demokracii, jeho agresivita se automaticky snižovala, jenže u Gándhího se projevila opačně. Protože si hra neporadila se zápornou hodnotou, vrátilo se číslo zpět na absolutní maximum. Jakmile se pak Gándhí ovládaný umělou inteligencí dostal k jaderným zbraním, stalo se z něj monstrum toužící po nukleárním holokaustu.

V dalších dílech už měla být chyba opravena, případně se traduje, že naopak Gándhí dostal záměrně vyšší hodnoty agrese jako trvalou připomínku původní chyby. Coby způsob pocty nebo easter egg.

Tenhle příběh je velmi rozšířený, obecně akceptovaný a nesmírně zajímavý, až na to, že se nezakládá na pravdě. Po letech pokusů vyvrátit či potvrdit mýtus líbivou teorii smetl ze stolu před časem samotný Sid Meier ve svých pamětech s tím, že jde o krásný, ale nepravdivý příběh. Žádná taková chyba totiž v původní Civilizaci nebyla a celá zápletka je podle něj vystavěna na chybné premise.

„Kvůli omezené technologii té doby se původní Civilizace odehrávala především v hráčově hlavě.“

I když je větší část příběhu dílem představivosti hráčů, Meierovi se mýtus líbí. “Je to jedna z těch záhad, kterou je skoro lepší nechat záhadou,” uvedl. Už dříve přitom prohlásil, že někdy je lepší nevědět pravdu. “Kvůli omezené technologii té doby se původní Civilizace odehrávala především v hráčově hlavě,” uvedl pro People Make Games s tím, že by nechtěl omezovat to, co si hráči mohou představovat. Sám si přitom myslí, že Gándhí střílející atomovky je zábavná situace bez ohledu na to, jak málo k ní skutečně docházelo.

Byla to tedy jen společná sdílená iluze a nechvalně proslulý nepřítel si nezasloužil tuto pověst? Ne nezbytně a zcela. “Je pravda, že Gándhí nakonec použil jaderné zbraně, když byla Indie ve válce, stejně jako jakákoli jiná civilizace ve hře,” uvedl Meier ve svém životopisu s tím, že to samo o sobě přišlo mnoha hráčům zvláštní. Skutečný Abraham Lincoln by také podle něj nejspíš nikdy nepoužil atomovku, ale smyslem bylo, že každý vůbec má nějakou hranici.

“Je také pravda, že Gándhí často vyhrožoval hráči, protože  jedním z jeho hlavních rysů bylo vyhnout se válce a účinný způsobem, jak toho dosáhnout, bylo zastrašování prostřednictvím vzájemného zničení,” uvedl Meier. K obecně akceptovanému mýtu a pověsti Gándhího mohlo přispět také to, že všechny postavy původně používaly stejné fráze, a tedy i hrozbu jaderným arzenálem. Přičemž tento kontrast mohl lidem utkvět v paměti.

A tím výčet možných vysvětlení stále nekončí. Indie se ve hře soustředí na rozvoj vědy, což znamenalo, že byla často schopná postavit jadernou zbraň mnohem dříve než ostatní civilizace. Pak ji používala jako odstrašující prostředek ve chvíli, kdy hráč třeba teprve objevil střelný prach. To nepochybně mýtus posílilo. “Je pravda, že Gándhí může občas působit zbytečně horlivě,” dodal Meier. Jeho pověst atomového maniaka tak zřejmě mezi hráči přetrvá bez ohledu na to, že není úplně zasloužená.

Možná i vy znáte někoho, kdo je přesvědčený, že mu Gándhí opravdu opakovaně zpustošil mapu jadernými bombami.

Paradoxní přitom je, že spousta lidí na internetu přísahá, že Gándhí jim skutečně šel nemilosrdně po krku a v nejrůznějších dílech série rozséval atomovky jako smyslu zbavený. Až do Meierova odhalení se mělo za to, že nejde o mýtus ani legendu, ale že je digitální Gándhí opravdu agresivnější než vůdci jiných národů. Možná i vy znáte někoho, kdo je přesvědčený, že mu Gándhí opravdu opakovaně zpustošil mapu jadernými bombami.

Na druhé straně kdoví, jestli skutečně v některém novějším dílu někdo tento šprým nenechal a odtud nepramení přesvědčení hráčů, že nukleární Gándhí existuje. Říká se to například o Civilization V z roku 2010, kde by skutečně měl mít díky vývojářům velký apetit po jaderném arzenálu. Pokud tedy nejde jen o další mýtus…

Další herní mýty a legendy

Mortal Kombat ukrýval tajného bojovníka
S Reptilem jste se mohli utkat, ale nemohli jste za něj hrát. Měl posloužit marketingu

Pistons v NBA Jam podváděli proti Bulls
Šéf projektu dělal na hře v Chicagu, ale sám fandil Detroitu. Oblíbenému týmu dal výhodu

Kletba Madden likviduje hvězdy z obalu hry
Sportovec, který se stane tváří amerického fotbalu od EA, v další sezóně tvrdě narazí

Tajný bojovník ze Street Fighteru nešel získat
Sheng Long ovládá speciální útoky všech ostatních postav. Zrodil ho špatný překlad

Československá hra Killswitch se sama ničila
Tajuplný zapomenutý hit z roku 1989 s českými lidovkami sám sebe vymazal ze světa

Michael Jackson složil hudbu pro Sonica
Pod soundtrackem není podepsaný. Může za to kvalita zvuku, či obvinění ze zneužívání?

Jak jsme tajným cheatem svlékali Laru Croft
Indiana Jones v sukních prý mohl být i bez sukně. Nude patch přiživil slávu Tomb Raideru

Automat zabiják měl jako první usmrtit hráče
Hráčům šel údajně po krku virtuální protivník Evil Otto. Mstil se jim za to, že ho ponížili

Jak Saddám Husajn kupoval tisíce PlayStationů
Co děsilo čtenáře bulváru v roce 2000? Že na nás Irák pošle rakety s pomocí PS2

Nahlásit chybu v článku

6

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím