Recenze filmu 8bitové Vánoce

Vánoční komedii o vytouženém Nintendu vytahují do nadprůměru herci v čele s Harrisem

Zdroj: Warner Bros.
28. 11. 2021

Když pomineme dokumenty, o hrách vznikají v zásadě dva typy filmů. Ten první představují adaptace existujících her. V tom druhém jsou videohry obecně jen námětem pro nějaké původní dobrodružství. Autoři komedie 8bitové Vánoce (8-Bit Christmas) podle stejnojmenné knihy, kterou napsal Kevin Jakubowski, vsadili právě na případ číslo dva. Výsledkem je poměrně laskavý vánoční film, který chce být zpočátku trochu jako Sám doma, ale končí spíš v duchu Rolničky, kam se podíváš. Ale jeho sledování vám nezpůsobí trauma.

Pokud tušíte, co to byla Power Glove, nepochybně si víc užijete „apokalypsu“, k níž se schyluje od momentu, kdy se zjeví tenhle bájný „superovladač“ na scéně.

Jake Doyle (Neil Patrick Harris) je otec, jehož dcera Annie (Sophia Reid-Gantzert) ze všeho nejvíc na světě touží po mobilním telefonu. K tomu, aby ho dostala, by ale zřejmě potřebovala opravdový vánoční zázrak, protože táta je kategoricky proti. To se raději s dcerou dělí o vlastní telefon. Což ho ovšem současně přivede ke vzpomínce, jak on sám toužil dostat k Vánocům ten nejlepší dárek na světě – konzoli NES. Ale i tehdy byli rodiče proti. A tak se prostřednictvím jeho vzpomínek vracíme do konce osmdesátých let, aby nám velký Jake vyprávěl, kterak malý Jake (Winslow Fegley) prožil to nejúžasnější dobrodružství vůbec, na jehož konci čekala vytoužená konzole.

Jakkoli s přibývajícími minutami nabere podle očekávání scénář čím dál šílenější tempo, jde o jinak poměrně civilní námět, v němž se nepochybně leckdo pozná. A nemuseli jste nutně toužit právě po konzoli od Nintenda, abyste dokázali zápletku ocenit. Jasně, pokud tušíte, co to byla Power Glove, nepochybně si víc užijete “apokalypsu”, k níž se schyluje od momentu, kdy se zjeví tenhle bájný “superovladač” na scéně. Za pozornost ale stojí třeba i způsob vyprávění, protože velký Jake z různých důvodů nemusí být nutně tím nejspolehlivějším zdrojem informací. Třeba pokud jde o to, jak dbal na vlastní bezpečnost jako dítě.

8bitové Vánoce nejsou žádný jednoznačný hit, ale docela příjemná snesitelná vánoční komedie, které obvykle dopadají mnohem hůř a jejich životnost se omezí na jedinou sezónu. Je to film pro celou rodinu, který u nás najdete na platformě HBO Go, ale bohužel mu schází český dabing, aby se na něj mohli podívat i ti nejmenší. Kromě docela slušného scénáře drží mírně nad vodou novinku především herecké obsazení a zpracování. Pokud jde o obsazení, Neil Patrick Harris je jednoznačně hlavní hvězdou, i když trochu upozaděnou, ale zdatně mu sekunduje rovněž jeho mladší alter ego a další malí herci. Příjemným překvapením pak pro mě byly výkony Jakeových rodičů, které představují Steve Zahn a June Diane Raphael.

Ačkoli se konec filmu tak jako mnoho podobných snímků změní v šílenou jízdu, kterým už moc nefandím, musím ocenit ještě ono zmíněné zpracování. Může to znít trochu zvláštně, ale sám mám docela problém vybrat si v záplavě snímků, které na nás chrlí nejrůznější streamovací služby. Nechci, aby to působilo moc příkře, ale při vší úctě, i když se mezi nimi najdou i výjimky, řada těchto projektů mi stále evokuje direct-to-video produkci. Stojí čím dál víc peněz, mají lepší obsazení, technicky jsou často vytříbené, ale nějak nevypadají jako skutečný film, který by někdy mohl jít v kině. Spíš jako něco, co uteklo z televize.

Kdo ostatně neměl nějakého šťastnějšího spolužáka, ke kterému jste mohli, když se na vás štěstí usmálo, „chodit na hry“? Což obvykle znamenalo, že jste se směli jen koukat, jak někdo jiný hraje…

Komedie 8bitové Vánoce je příjemná už tím, že jde o film, který by za jiných okolností třeba v kině běžel. Produkce Warner Bros. Pictures a New Line Cinema se nezapře. Kanadský režisér Michael Dowse má jistou ruku a je poznat zkušené vedení někoho, kdo docela uspěl s komediemi jako Ranař nebo The F Word. Tak uvidíme, jak si poradí s plánovanou adaptací akce Just Cause.

Možná je to ta osmdesátková nálada, možná skutečnost, jak jsem se místy v příběhu poznával. Kdo ostatně neměl nějakého šťastnějšího spolužáka, ke kterému jste mohli, když se na vás štěstí usmálo, “chodit na hry”? Což obvykle znamenalo, že jste se směli jen koukat, jak někdo jiný hraje, a dál tiše snili (vlastně ne tak tiše) o svém vlastním počítači nebo konzoli. Mně se příběh docela trefil do vkusu, i když jsem z něj nebyl vyloženě nadšený. S ohledem na to, bych těm, kdo si HBO Go stejně předplácí, opatrně doporučil 8bitové Vánoce zkusit. Maximálně je vypnete předčasně a tenhle pokus vás bude stát jen čas.

Nahlásit chybu v článku

12

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru