Zahráli jsme si Total War: Warhammer III

Před několika týdny jsme si v rámci novinářské prezentace mohli poprvé zahrát Total War: Warhammer III. Vývojáři ze studia Creative Assembly se do drsného fantasy světa vrací už potřetí a rozhodně se nedá mluvit o tom, že by ustrnuli na místě. Pryč je bitva všech proti všem z prvního dílu – do hry vstupuje silná kampaň a samé zajímavosti na poli hratelných frakcí. Preview verze hry nabídla 50 kol za říši Cathay, která je inspirována Čínou, a dále možnost strávit stejný počet tahů v kůži prince všech démonů. Jde o úplně novou frakci, prostřednictvím které chtějí dát vývojáři hráčům maximální míru volnosti, pochopitelně za předpokladu, že se rozhodnou vstoupit do nového Total Waru coby přívrženci Chaosu. Právě na démonského prince jsme se zaměřili i my během převážné části našeho hraní a musíme uznat, že vývojáři skutečně dostáli svého jména a připravili těžkotonážní a možnostmi naplněnou variantu, jak si Total War užít opravdu dosyta.

V každém dobytém městě na základě vaší volby můžete rekrutovat příslušné jednotky, po každé bitvě se pomodlíte k jednomu z démonů a získáte jeho náklonnost a tohle všechno postupně profiluje vašeho okřídleného a rohatého prince na cestě za podmaněním obou říší.

Nejdůležitějším rysem hry za vámi pojmenovaného vládce démonů, je benevolence v tom, kterému ze svých nejbližších podřízených budete stranit. Jednou to může být Slaanesh, jindy zase Nurgle a právě možnost volby činí hraní velmi zajímavé. V každém dobytém městě na základě vaší volby můžete rekrutovat příslušné jednotky, po každé bitvě se pomodlíte k jednomu z démonů a získáte jeho náklonnost a tohle všechno postupně profiluje vašeho okřídleného a rohatého prince na cestě za podmaněním obou říší. Společně s takto volným přístupem k mixování vlastních jednotek se dostavují i nové prvky, které tlačí Total War výrazně k žánru RPG, když vám dovolí měnit jednotlivé části výbavy hlavního velitele vašich vojsk, případně na dlouhém vývojovém stromu rozvíjet přidružené schopnosti a odemykat další způsoby obyčejného postupu po taktické mapě i soubojů ve válečném rozhraní. Samy bitvy pak působí velmi opojným dojmem díky skvělému generátoru prostředí, který vymodelováním mapy přímo ovlivňuje průběh vašeho bitevního tažení a předkládá vypjaté i heroické situace, na které můžete vzpomínat a těžit z nich ve smyslu nově nabytých zkušeností.

Hra za prince démonů nicméně není žádný med – Total War: Warhammer III nesundává nohu z plynu a klidně vás uvrhne do sevření mnoha nepřátel, kteří se na nic neptají a útočí ze všech stran. Neposkytnou vám příliš prostoru a času, abyste například vybudovali druhou silnou armádu a okolnostmi vás poměrně výrazně přitlačí ke zdi. Po odehrání několika kol a vybojovaných bitvách si ale budete moci trochu oddechnout a postupně rozšiřovat sféru vlivu, než dorazíte k hranicím Kisleva, který v rámci kampaně musí padnout. Než se ale k finále kampaně dostanete, čeká vás spoustu rozhodnutí, vítězství i proher, které z ochutnávky hry působí opravdu slibně. A to jsme ani slovem nezmínili Cathay, případně hru za jakoukoliv jinou frakci, která není řízena Chaosem. Ani tady nenarazíte jen tak na omezení v postupu či boji a určitě na vás nečeká o nic lehčí úkol, nežli v případě bitvy démonů. Na střet s nimi totiž dojde tak jako tak a vývojáři se postarali, aby i finální souboje působily příběhově a nepřekládali před vás jen další generické bitvy, které budete odehrávat pro ně samotné.

Celkově máme z Total War: Warhammer III dobrý pocit, i když je individuální přijetí pochopitelně velmi zatíženo tím, zda máte tento svět v lásce, nebo nikoliv. Nemáme však strach, že by otevřeným hlavám nový Total War neposloužil – vše je krásně vysvětleno, včetně loru a encyklopedie, které jsou navíc všechny opatřeny českými titulky. Bohužel, v preview verzi jsme nemohli pořizovat vlastní záběry, ale nic to nemění na skutečnosti, že i tohle může být pro někoho důvod ke koupi. Hra vychází doslova za pár dnů – její vydání očekávejte na Macu, Linuxu a pochopitelně i Windows už 17. února.