Vyrobit jediný PlayStation 4 trvá méně než minutu

Unikátní pohled do továrny na konzole od Sony odhaluje téměř kompletní automatizaci

Zdroj: Nikkei
6. 7. 2020

Pokud jste někdy měli možnost spatřit linku na výrobu automobilů, vaší pozornosti jistě neunikla přítomnost plně automatizovaných procesů. Výroba vozu je v některých továrnách hotový koncert, do kterého lidská ruka vstupuje pouze v ojedinělých případech a drtivou většinu práce přenechává strojům. Důvodem je pochopitelně cena, rychlost a efektivita, což jsou vlastnosti, které lze aplikovat i na herní průmysl a výrobu herního hardwaru. V této souvislosti nyní můžeme díky portálu Nikkei Asian Review podrobně nahlédnout na proces výroby konzole PlayStation 4, kde po vzoru automobilek obstarávají výrobu výhradně mechanické paže robotů.

Nutno hned zkraje podotknout, že už jen takto zprostředkovaný pohled do zákulisí je naprosto výjimečný a nemusí se opakovat. Výrobci si své know-how tradičně velmi dobře střeží a detailní pohled na celý proces lze chápat jako snahu celému světu demonstrovat, jak technici a inženýři Sony výrobu konzole během uplynulých let vypilovali a kam až zvládli dojít. Může jít rovněž o náznak, jak by v budoucnu mohla probíhat produkce PlayStationu 5.

Impozantní jsou při popisu výroby PS4 už jen samotná čísla: na lince dokončené v roce 2018 se na ploše necelých 200 metrech čtverečních nachází 32 robotů od Mistubushi Motors. Celková výroba konzole je plně zautomatizovaná a smontovat jeden kus konzole trvá odhadem 30 vteřin. Stáhnout výrobu na pouhou půlminutu je bez debat úctyhodné, mějme ale na paměti, že se jedná o montážní linku a produkce samostatných součástek se do výsledného času pochopitelně nezapočítává. Linku samotnou obsluhují všehovšudy pouze čtyři zaměstnanci, přičemž dva se nacházejí na jejím startu a stroje zásobují potřebnými díly, zatímco zbylí dva technici balí hotové konzole do krabic a připravují je k expedici do celého světa.

Proč právě Japonsko?

Mnozí by se mohli divit tomu, že se tato továrna nachází v Tokijském zálivu a ne v některé z levnějších asijských zemí, nicméně právě náklady hrají tu největší roli. Nikkei Asian Review uvádí, že umístění továrny bylo vybráno tak, aby samotná produkce hardwaru byla nejblíže výrobě dílčích součástek i center následné distribuce. Roli zároveň hraje také udržení výrobních tajemství, které jsou pro hardwarovou divizi Sony Global Manufacturing & Operations neméně zásadní.

Přítomnost pouze 32 robotů je výsledkem několikaletého snažení a postupné optimalizace. Výrobní závod ve městě Kisarazu, jež se nachází z pohledu pozice Tokia na protější straně Tokijského zálivu, začínal původně s osmdesáti roboty, postupně ale došlo ke značné redukci. Snaha o maximální zefektivnění výroby přitom začala údajně už v devadesátých letech a u první generace konzole PlayStation, jejíž návrh měl byl tomuto přístupu podřízen. Že nejde o nic snadného nejlépe dokládá, že z celkem 32 robotů jich je 26 určeno pouze k připojování kabelů a jiných flexibilních součástek. Na první pohled jde o jednoduchý úkon, ale jak zmiňuje Nikkei Asian Review, natočit kabel, správně ho uložit do těla konzole a pod správným tlakem jej připojit k odpovídajícímu konektoru vyžaduje hodně preciznosti a v případě jediného kabelu klidně několik robotických ramen naráz. Z pohledu robota jde o komplexní sadu po sobě jdoucích dílčích úkonů, které však stačí naprogramovat pouze jednou a následně je nechat robotickou paži dokola opakovat.

Zdroj: Nikkei

Jeden z inženýrů Sony uvádí, že výroba konzole PlayStation 4 nemusí mít ve světě obdoby: „Pravděpodobně neexistuje žádné podobné místo, které by dokázalo s roboty tímto způsobem zacházet.“ Hlavní architekt Sony Global Manufacturing & Operations Hirojuki Kusakabe dále vyzdvihuje to nejdůležitější – zisk: „Vytvořil jsem profitabilní výrobní linky.“ Narážet tím může mimo jiné i na fakt, že rentabilitu podobných linek výrobci obecně oceňují až s blížícím se koncem životnosti produktu, kdy cena zařízení pomalu klesá a konkurence je agresivnější. Výroba takové elektroniky je však po prvotní, byť rozhodně značné investici do strojů levnější a daný výrobce tím získává oproti konkurenci značnou výhodu.

Ke konci loňského roku se mezi hráče prodalo už více než 106 milionů kusů konzole PlayStation 4 a prodeje softwaru překročily hranici 1,2 miliardy kusů.

O výdělek totiž samozřejmě jde až v první řadě. Web Nikkei Asian Review uvádí, že pád investiční společnosti Lehman Brothers v roce 2008 uštědřil Sony velkou ránu, od té doby ale platí, že jedním z hnacích motorů a zároveň i jedním z největších zdrojů výdělku je pro Sony právě značka PlayStation a s tím spojené produkty a služby. Ostatně ke konci loňského roku se mezi hráče prodalo už více než 106 milionů konzolí PS4 a prodeje softwaru překročily hranici 1,2 miliardy kusů. Sony se navíc může pochlubit i cifrou 40 milionů pravidelných předplatitelů on-line služeb a celkovými tržbami za dobu existence konzole PlayStation 4, které se blíží k hranici 100 miliard dolarů. Jen pro pořádek to v přepočtu činí více než 2,3 bilionů korun.

Dá se pochopitelně pouze předpokládat, že stejným způsobem bude chtít Sony optimalizovat výrobu i u příští generace, těžko ale můžeme očekávat, že bychom se podobného pohledu pod pokličku dočkali i za půl roku. Pokud si však ještě chcete výrobu PS4 prohlédnout detailněji, určitě mrkněte na obrazového průvodce, ze kterého jsme čerpali.

Nahlásit chybu v článku

17

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru