Ubisoft měl zrušit battle royale ze světa Splinter Cellu

Není ničím překvapivým, že v herních studiích vznikají hry. Tedy i takové, které se ve formě nejrůznějších prototypů dostanou do hratelné fáze, ale následně jsou zrušeny a nahrazeny jinými, životaschopnějšími projekty. Ne vždycky se o nich ale hráči dozví, takže nevznikají ani dohady, který z nápadů byl ve výsledku lepší a zda náhodou není škoda, že zrovna tenhle nebo támhleten projekt zamířil ladným obloukem do koše. V případě Ubisoftu se ale o zrušených projektech a jejich množství dozvídáme poměrně často – naposledy to bylo letos v lednu, kdy vyšlo najevo, že francouzský gigant v průběhu několika měsíců zrušil hned sedm mnohdy i značně rozpracovaných her – a s největší pravděpodobností můžeme přidat další.

Ubisoft Cancelled a Splinter Cell Battle Royale, It’s Claimedhttps://t.co/yBnQdrYaVL

— Insider Gaming (@InsiderGamingIG) April 20, 2023

Má jím být v tuto chvíli již neexistující battle royale ze světa Splinter Cellu, o kterém ve velmi detailním příspěvku promluvil domnělý tester a uvedl, že Splinter Cell: Hunters hrál naposledy v červenci loňského roku. Poté mělo být skupině hráčů oznámeno, že Ubisoft již brzy titul veřejně oznámí, aby se o něm ale namísto toho náhle přestalo v zasvěcených kruzích mluvit, až došlo na popisované zrušení. Samozřejmě je nutné podtrhnout, že informace nelze v tuto chvíli nijak ověřit – původní příspěvek se objevil na Redditu, dostal se samozřejmě i na síť 4Chan a nyní na něj upozorňují magazíny jako Insider Gaming. Na druhou stranu je ovšem popis tak detailní, že se zdá poměrně věrohodný a ve výsledku bychom se proto vůbec nedivili, kdyby alespoň zmínky o Splinter Cell: Hunters za nějakou dobu vypluly na povrch i skrze další, prověřenější kanály.

Na každý pád, popisovaný battle royale měl nabídnout PvPvE souboje, zpracované z pohledu třetí osoby a s výběrem různých operátorů s odlišnými schopnostmi i výbavou. Hrát se mělo ve dvojicích a podle popisu v noci na jediné tehdy dostupné mapě – Washington DMZ. Na začátku měl každý hráč k dispozici jen nůž, takže se musel po vzoru dalších her v tomto žánru náležitě vybavit a následně se pokusit zlikvidovat jednu ze čtyř důležitých postav pohybujících se kdekoliv po mapě. Po úspěšném odhalení pozice tohoto cíle a jeho odstranění, museli hráči posbírat vypadnuvší informace a společně se svým partnerem se nechat z mapy vyzvednout. Háček ale  tkvěl v tom, že o zabití zmíněných čtyř postav usilovalo dalších 14 dvojic.

Hra měla stále pamatovat na to, že vychází z univerza Splinter Cellu, takže hlídkující vojáci měli mnohem silnější zbraně i výbavu a bylo je nutné odstranit potichu a s rozmyslem.

„Verze, kterou jsme hráli, nabízela pouze hraní ve dvojicích, ale bylo nám řečeno, že jde o hlavní herní režim,“ popisuje neznámý tester. Dodává také, že nad rámec boje museli hráči spolupracovat i při překonávání některých překážek prostřednictvím mechanismu nazvaného „Team Tactical Moves“. Ten umožňoval například vyšplhat na zdánlivě nedostupná místa, vzájemně si pomoci při šplhání po římsách nebo třeba v tichém otevírání bezpečnostních dveří. „Tato místa skutečně vyžadovala zapojení obou postav, takže jak jsem zjistil a se mnou i ostatní hráči, nemohli jste si jen tak hledět svého,“ dodává tester. Dále se noří do popisu speciálních základen, která bránila NPC a kde bylo možné najít lepší výbavu. Hra ovšem měla stále pamatovat na to, že vychází z univerza Splinter Cellu, takže hlídkující vojáci měli mnohem silnější zbraně i výbavu a bylo je nutné odstranit potichu a s rozmyslem.

Do hry pak mělo promlouvat i postupné zvyšování vlastní úrovně, resp. úrovně vybraných schopností navázaných na jednotlivé operátory. Tester popisuje například funkci Blackout, která na první úrovni zhasla všechna světla v okruhu 30 metrů. Protože ale mohl každý operátor snadno zapnout svůj noktovizor, mohl se v temnotě pohybovat se značnou jistotou a přepadávat překvapené stráže. Druhá úroveň, která ovšem vyžadovala zabití 3-4 hráčů či větší množství botů, pak prodloužila dobu trvání elektrického výpadku a na třetí, tedy podle popisu nejvyšší úrovni, byli na krátkou chvíli označeni všichni v potemnělé oblasti. Hráči ale mohli využít třeba i schopnosti „neviditelnosti“, k dispozici byl rovněž i dron na označování nepřátel, holografická návnada nebo třeba speciální označování několika nepřátel pro následný výstřel a přesnou likvidaci, jako třeba v Red Dead Redemption nebo Overwatchi.

Závěr hry pak byl podobný jako v mnoha jiných titulech – pokud se hráči podařilo získat informace od vytipované postavy, byl všem ostatním označen na mapě, což mělo ztížit závěrečné vyzvednutí z mapy.

Jednou z nejzajímavějších věcí na Splinter Cell: Hunters – pokud tedy nepřepisujeme jen něčí výmysly – však měl být moment, kdy hráč zemřel. Zápas pro něj totiž neskončil, ale po smrti se přidal na stranu obránců, mohl si vybrat, jakým „botem“ se stane, s jakou výbavou a v jaké základně. Pokud se mu následně podařilo zabít jiného hráče v původní roli operátora, vrátil se zpět, a to buďto ke svému partnerovi, nebo v případě jeho smrti pokračoval sólo. A vtipný měl být i moment, kdy hráč v kůži vojáka zabil vlastního partnera – pak byl označen jako zrádce a spárován s jiným takovým. Závěr hry pak byl podobný jako v mnoha jiných titulech – pokud se hráči podařilo získat informace od vytipované postavy, byl všem ostatním označen na mapě, což mělo ztížit závěrečné vyzvednutí z mapy. Standardně pak zní i zmínky o battle passu či kosmetických úpravách vlastní postavy a připodobňování některých mechanismů k The Division či Rainbow Six: Siege.

Pokud je vše výše uvedené pravda, nutno připustit, že šlo o vcelku chytlavý koncept, který mohl slavit úspěch. Je proto otázkou, proč se Ubisoft rozhodl projekt zrušit, zvlášť když se na první pohled odlišuje od ostatních battle royale her a nabízí prvky, které by mohl ocenit fanoušci série Splinter Cell. Jistě, nešlo by o plnohodnotné pokračování hlavní linie her, ale mix tříd operátorů, tichý postup, nutnost taktizovat ve dvojici nebo i převlékání kabátů zní zábavně…