Staňte se svědomím sériového vraha v nové české hře

The Gray Man je experimentální, surrealistickou a značně znepokojivou poutí životem i myslí

Zdroj: Richard Haraším
16. 11. 2022
Název: The Gray Man Vývojář: Vydavatel: Platformy: Žánr: ,

Mezi českými hrami najdeme mnoho uměleckých i experimentálních kousků. Patří mezi ně i The Gray Man od Richarda Harašíma, jenž se ovšem rozhodl nejen pro netradiční audiovizuální stránku, která je vyvedena v minimálním rozlišení 360 × 203 bodů, ale také o značně surrealistický přístup. V silně znepokojivé pixelartové point’n’click adventuře se totiž hráči stanou svědomím sériového vraha, ovšem bez možnosti nad tímto bídným člověkem plně převzít kontrolu. Budou tak muset z pohledu první osoby sledovat, jak se jeho život dál vyvíjí, ale objeví se i příležitosti zasáhnout a ovlivnit jeho počínání.

Richard Haraším studuje Ateliér herních médií FaVU VUT (Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně) a působí v brněnském Ateliéru Duchů společně s řadou dalších (nejen) herních tvůrců, ovšem strastiplná cesta Šedého muže, jak vývoj sám označil, začala už dávno předtím. „Je to už pět a půl let zpátky, kdy jsem s nápadem přišel ještě na střední. Dá se říct, že od té doby jsem se na projekt na dvě léta vybodnul, protože jsem to nedokázal dobře uchopit,“ prozradil Haraším. „Inspirace Albertem Fishem, tedy i jeho pseudonymem The Gray Man, byla v té době velmi jasná a použil jsem i prvky kanibalismu, kde měl hráč spíš prožívat/přežívat dny prostřednictvím různých aktivit v jednotlivých ročních obdobích s tím, že se končilo v zimě,“ dodává vývojář. Podle svých slov ale naštěstí zmoudřel a téma předělal do současné podoby, která je smysluplněji provázaná s vyprávěním. Jednu z dřívějších verzí hry lze zhlédnout například přímo na stránkách ateliéru.

Kdo byl Albert Fish?

Skutečným Šedým mužem, jenž je této hře inspirací, byl americký natěrač Albert Fish (19. května 1870 – 16. ledna 1936), jenž se kromě svého povolání nicméně věnoval i nechutnému vraždění. Kromě přezdívky „The Gray Man“ byl znám i jako „Brooklyn Vampire“ a „The Boogeyman“. Narodil se v dosti problémové rodině – jeho matka trpěla duševní chorobou, problémy měla i jeho sestra a zbytek rodiny, Fish nakonec skončil v sirotčinci, kde jej ostatní často bili a ponižovali.

Byl podezřelý z minimálně pěti vražd a ke třem se přiznal, sám se nicméně chlubil tím, že zabil stovky lidí a že má dítě v každém státě USA. Mezi jeho oběti patřily především děti, které mučil a poté jedl. Ačkoli to nebylo dokázáno, mohl údajně zabít až 400 dětí, celkově se pak jedná o jednoho z nejznámějších sériových vrahů vůbec. Na elektrické křeslo ho nakonec dostal únos a vražda malé Grace Budd v roce 1934, jejíž matce zaslal zvrácený dopis a v něm detailně popsal, co udělal její dceři i dalším svým obětem.

Protagonistou hry je sériový vrah Anthony, kterého zastihneme v jeho opuštěném obydlí v lesích. Vstupem do jeho mysli a splynutím s jeho svědomím se nám tak naskýtá pohled na vše, co Anthony dělá. A to v případě takového člověka samozřejmě není nic příjemného. Současně poznáme skrze myšlenky i jeho minulost včetně toho, jak se na proklatou životní dráhu vlastně dostal.

Jak už ale zaznělo výše, svědomí zde nemá hlavní slovo a tedy ani hráč. Ve skutečnosti totiž všemu vládne ještě silnější tajemná entita, která má ovládat chování, chtíče i touhu ubližovat. Anthony se však snaží bojovat, v čemž mu může hráč pomoci, na druhou stranu ale také nemusí. V takovém případě na oba čeká delší cesta ke konci příběhu, která je lemovaná vnitřními démony a hořkou realitou světa člověka, který je již dávno ztracen.

Tvorbu Richarda Harašíma, včetně pixelartové, můžete znát i mimo hry, například z YouTube, kde působí pod přezdívkou „purn“ a tvoří zábavná videa, vtípky a nejrůznější parodie. Ačkoli jsou i tyto jeho počiny plné experimentů s obrazem, zvuky nebo 3D animací, The Gray Man se značně vymyká jeho běžnému žánru.

Už jednu větší hru má nicméně na kontě, a to rovněž pixelartového Zeminátora, jenž je nekonečnou synthwave běhačkou s Milošem Zemanem (jak už název napovídá), jehož ostatně často zpracovává ve svých videích a parodiích. Za vizuální stránku této hry dokonce obdržel nominaci na Českou hru roku 2019 v kategorii audiovizuální zpracování.

Pokud se ale máme vrátit zpět k vrahům a hře The Gray Man, možná se ptáte, jak Haraším přišel k inspiraci. „Téma a analýza sériových vrahounů mě zajímala tehdy i teď, proto jsem chtěl do podobného zpracování zabrousit a z hráče udělat svědomí vraha, z jehož perspektivy prožívá jeho příběh,“ vysvětluje vývojář. „Hru jsem poslední dobou silně předělával, protože to, co jsem vytvořil před pěti lety, bylo dost zastaralé a blbé. Ale čím víc jsem se orientoval v žánru klikaček, tím víc jsem experimentoval s prostředím a dynamickými změnami v něm,“ dodává Haraším. Nejvíce je to vidět u bossfightu, na který je podle svých slov nejvíce pyšný, hráči se k němu ale musí přibližně tři hodiny propracovávat.

Za většinou hry stojí sám Richard, od výtvarného zpracování, příběhu až ke zvukům. Hudby ke hře se ovšem nakonec ujal jeho kolega z Ateliéru Duchů, který vystupuje pod pseudonymem Samuel Mefisto. Název YouTube kanálu, kde jsou nyní dvě videa z The Gray Man nahrána, dokonce ještě nese původní název hry Disfigured Gray, česky Znetvořená šeď. „Netflix mi to lehce zkazil, ale to, že odkazuji na hovado Alberta Fishe určitě nikdo moc nezaznamená,“ posteskl si autor směrem ke své inspiraci a hlavně filmu The Gray Man, který zmíněná streamovací platforma nabízí, ale se hrou nic společného samozřejmě nemá. Ani naopak.

V současnosti je na Steamu dostupné demo, a tak si můžete zkusit první krůčky myslí sériového vraha už nyní, vše ovšem ještě má doznat nejrůznějších změn a vylepšení. Vzhledem k tématu a vyobrazení hry asi není nutné zdůrazňovat, že hra nemusí být vhodná pro slabší povahy. Minulý měsíc byla navíc hra instalována v brněnské galerii Černá díra v rámci Mezinárodního filmového festivalu BRNO16.

Pokud se ptáte, jak se to má s vydáním plné verze, Haraším momentálně řeší bonusový obsah, dobrovolnou interakci v hlavním herním prostoru domu, implementaci české lokalizace a samotný závěr. „Do konce listopadu tohle snad vyjde, ale už to vidím primárně jen na polishování, poslední testování a maximálně vytváření nápověd pro blbce,“ říká trochu od podlahy autor hry. Bude také zkoušet poslat hru některým vydavatelům, jinak ale prý bude s klidem v duši, kterou už údajně ani nemá, doufat ve vydání někdy na začátku příštího roku. „Navíc má Miloš poslední poselství, tomu musím dát tu nejlepší péči taky,“ připomíná pak na závěr přípravu dalšího vtípku s loučícím se prezidentem.

Richardovým osobním poselstvím je ale něco trochu jiného: „Ta hra byl blbej nápad a vzala mi život, který bych si s dovolením vzal raději sám,“ uzavírá svérázně povídání o svém herně-uměleckém počinu a my mu držíme palce. Aby to dopadlo. Pokud možno bez ztráty na životě.

Nahlásit chybu v článku

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru