Tanglewood

Retro plošinovka Tanglewood je hipsteřina na třetí

Hra pro Mega Drive z roku 2018 je stejně dobrá jako THC

1. 3. 2019
Název: Tanglewood Vývojář: Vydavatel: Platformy: , , Žánr: Datum vydání: 14. 8. 2018

Hrát v roce 2019 zbrusu nový titul pro konzoli Sega Mega Drive, která spatřila světlo světa v roce 1988, to je jednoduše řečeno hipsteřina. Na třetí. Tahle roztomilá plošinovka vybrala 54 tisíc dolarů na Kickstarteru, aby se pokusila navodit retro feeling začátku 90. let a vyzvat na pixelový souboj klasické tituly s ježkem Sonicem v první linii. Nalijme si čistého půllitru, hrát v roce 2019 titul napsaný v assembleru stařičké konzole je nechutný gimmick. K čemu to přirovnat – jako když vám nechutná Staropramen (nejste první ani poslední), ale ze zásady nevezmete do úst ani voňavou IPU z lokálního minipivovaru, protože si vaříte pivo vlastní a Tomusův Hltavý Cykloejl (zkráceně THC) prostě nemá konkurenci.

Jo, jste pozéři.

Ale THC je dobré, ano?

A Tanglewood taky. I když má jen 256 barev, pípavé ozvučení a v hlavní roli lišku, co vám nenabídne ani to hloupé stavební spoření. Malý tvoreček jménem Nymn si v osmi kapitolách hry Tanglewood projde rozmanitými prostředími, jejichž povaha je spíše naznačena než dořečena. Jde o cizí a krajně nebezpečný svět. Nymn přitom nemá žádné zbraně a jakýkoliv kontakt s nepřítelem či pád je většinou smrtelný. Výsledkem je tak zážitek blízký Another Worldu, nezávislé klasice Knytt Stories a v některých ohledech dokonce i hrám z Oddworldu.

Liška na semínkách

Náročná skákačka, v níž se hráč pohybuje mezi ukládacími body a snaží se zapamatovat si správnou cestu a postup, nepostrádá přitom atmosféru a ducha. Kreativní práce s prostředím, rozmanitost lokací i dramatické scény, jakou je například zběsilý útěk zleva doprava a zpět v oblasti obydlené zuřivými Djakky, vytvářejí nevšední zážitek. Křehká postavička malé lišky umí běhat, skákat… a to je vlastně vše. Cokoli navíc musejí zprostředkovat rostliny. Antropomorfizovaná semínka dodávají lišce různé schopnosti – žluté „sluníčko“ umožní plachtit „na křídlech ocasové žíně,“ zelené zpomalí čas a vnímání a modré dodá kovbojskou vsuvku, protože díky němu lze obrovité zabijáky Djakky osedlat a na chviličku ovládnout.

Při průzkumu lokací Nymn nesčetněkrát zemře a znovu se narodí u nejbližšího checkpointu. Zasazením do zvířecí říše autoři na první dobrou útočí na ochranitelské instinkty. Lištička je roztomilá a nic zlého jí nepřejete. Velký úkol bránit bezbranného tvorečka se v Tanglewoodu stává někdy až osobní záležitostí a každá další smrt jen motivuje zvládnout příště celou situaci lépe. Rozmístění checkpointů přitom není dokonalé a často nutí opakovat monotónně určité postupy. Desátý opakovaný průchod stejnou lokací, po kterém následuje těžký skok či souboj – a ten znovu zkazíte. To je čirá frustrace a také jediná závažnější chyba Tanglewoodu. Citlivější rozmístění checkpointů by sice možná nabouralo ten autentický „retro feeling,“ ale zároveň udělalo hraní podstatně příjemnějším.

Mega Drive netřeba

Po technické stránce je jinak Tanglewood prakticky bezchybný. I v PC verzi grafiku a ozvučení svazují omezení Segy Mega Drive – ale kdo vezme za svůj retro nádech, nebude řešit během hraní žádnou obtíž. Ovládání je citlivé a responzivní, výzvy, které před hráče titul staví srozumitelné a adrenalin při utíkání písečnému červovi nebo vosímu roji vysoký. Šest až osm hodin, které zabere dokončení téhle retro plošinovky, bude nabitých čirým nadšením, vztekáním nad nespravedlivostí herní výzvy i pocitem, že jsem králem vesmíru. Nádherně stylizovanou, herně dotaženou a zábavnou plošinovku ani nemusíte pouštět na její originální platformě Sega Mega Drive, abyste si užili porci špičkové a nefalšované retro zábavy, dostupná je i na Steamu pro PC, Mac a Linux.

Padesát tisíc dolarů není velký rozpočet, na videohru už vůbec ne. A jestli někde sedělo přirovnání „za málo peněz hodně muziky“ pevně jako zadnice na hrnec, pak u Tanglewoodu. Vyjít v roce 1992, stane se nesmrtelnou klasikou. O víc než čtvrtstoletí později je to „jen“ plošinovka, kterou by byla škoda odsoudit jako další hipsteřinu.

Ostatně – kdo zachrání malou, roztomilou a bezbrannou lištičku, když ne právě vy?

Nahlásit chybu v článku

1

Napsat komentář

Další články
Nahoru