The Last of Us Part I

I přes drobné výhrady Naughty Dog přinášejí vytříbený remake hry, která předběhla dobu

Zdroj: Naughty Dog
31. 8. 2022
Název hry: The Last of Us Part I Vývojář: Vydavatel: Datum vydání: 2. 9. 2022 Platformy: , Recenzovaná verze: PlayStation 5 Žánr: ,

Hodnocení The Last of Us Part I nás znovu postavilo před známý, ale ošemetný problém. Jak se postavit k recenzi vylepšené verze starší hry? Nutno hned zkraje podotknout, že skvělé hry. Původní The Last of Us z roku 2013 pro PS3 právem patří mezi nejlépe hodnocené tituly všech dob a o rok novější The Last of Us Remastered pro PS4 je na tom skoro stejně. Teď se studio Naughty Dog vrací ke svému postapokalyptickému thrilleru znovu, ale v plnohodnotném remaku, který stojí na vylepšeních z The Last of Us Part II. Spravedlivě zhodnotit hru ale není o nic snazší. A protože novinku v jádru stále považujeme za novodobou klasiku, která nepochybně prošla rukama velké většiny z vás, nebudeme se ani tak věnovat popisu samotného titulu, ale rozebereme si spíš to, jak obstál ve zkoušce časem a jak je na tom remake z technického hlediska.

Vývojáři moc dobře vědí, čemu čelí. Fanoušci totiž nebudou vylepšenou verzi srovnávat ani tak s původní hrou jako spíš s vlastní vzpomínkou na originál. A taková hra je v naší hlavně mnohem krásnější a dokonalejší, než ve skutečnosti byla. To už je lidské mysli vlastní. Pokud se vám původní hra líbila, dost možná autoři ve vašem případě bojují s dokonalostí, kterou se originál ve vzpomínkách stal. Taková vzpomínka by se ale nemusela potkat s realitou, pokud byste se k jedničce vrátili. A proto je tu remake. Bez ohledu na to, jak kontroverzně působí vydat potřetí během necelé dekády stejnou hru. Naughty Dog prozradili, že je napadlo vrátit se k první hře při práci na dvojce a jejích vzpomínkových sekvencích. Položili si otázku, jaké by to bylo, kdyby tak vypadal originál. A odpověděli si, že by taková hra mohla být ještě blíž původní vizi, tak jak si ji autoři vysnili, kdyby je neomezovala tehdejší technologie.

Jakkoli totiž byla PS3 verze ve své době zázrakem, představy autorů byly ještě ambicióznější a přesahovaly možnosti dostupného hardwaru. Novinka je souborem vylepšení, které jednotlivě nezní možná nijak revolučně, ale v součtu skutečně tvoří něco mnohem komplexnějšího a většího, než je jen další vylepšená verze remasteru pro PS4. Přesně jak vývojáři slibovali. Na tomto místě bych mohl začít vyjmenovávat, že novinka láká na rychlé nahrávání, podporu haptické zpětné vazby i adaptivních triggerů, na 3D zvuk, detailnější grafiku, vyšší rozlišení nebo framerate. Nepřátelé jsou chytřejší a souboje s nimi variabilnější a nevyzpytatelnější. Také vaši společníci si počínají důvtipněji a pohybují se tak, aby je skutečně nemohl žádný z protivníků spatřit. Ne že jim to hra jen odpustí. Prostředí je nejen detailnější, plné nových maličkostí, ale také dynamičtější a interaktivnější. Ale to jsou jen dílčí vylepšení, z nichž každé přidá dílek do celkové skládačky remaku.

Není možné ignorovat skutečnost, že podoba některých postav se změnila. Někdy jen mírně, jindy způsobem, který se nemusí některým skalním fanouškům líbit. Nejde přitom jen o větší množství detailů a snahu přiblížit je vizáži ze dvojky

Autoři třeba říkají, že díky upgradovaným cut scénám a novým modelům postav se můžeme ještě více přiblížit původním hereckým výkonům jednotlivých představitelů. A já bych k tomu dodal, že výsledkem jsou možná ještě emotivnější situace, mimika a jemná gesta, která už tak dramatický příběh posouvají na novou úroveň. Vše působí ještě syrovějším a uvěřitelnějším dojmem. Na druhé straně ale není možné ignorovat ani skutečnost, že podoba některých postav se změnila. Někdy jen mírně, jindy způsobem, který se nemusí některým skalním fanouškům líbit. Nejde přitom jen o větší množství detailů a snahu přiblížit je vizáži ze dvojky. Kdybych měl ten pocit nějak zobecnit, přijde mi, jako by všichni o něco zestárli a prošedivěli ve srovnání s originálem. A netýká se to jen hlavních hrdinů.

Pokud jde o zmíněné rozlišení a framerate, na výběr máte dva standardní režimy zobrazení. První už klasicky upřednostňuje výkon a ten druhý obrazovou kvalitu, respektive rozlišení. Já sám jsem dal přednost dynamickému 4K a 60 fps, druhou možností je pak nativní 4K a 40 fps. Pokud vaše televize podporuje režim VRR, hra jej umí využít. Během pořizování záběrů pro recenzi přes externí zařízení jsem jej ale nevyužil.

O co větší pozornost většina hráčů věnuje grafice, možná trochu neprávem opomíjenou funkcí jsou nejrůznější asistence, možnosti přizpůsobení a kompenzační pomůcky. Naughty Dog byli v případě The Last of Us Part II právem oslavováni pro svůj přínos na tomto poli. Zpřístupnili hru mnoha lidem s různými druhy hendikepů, kteří si jinak AAA tituly užít nemohou. Remake jedničky měl ambici nabídnout vše, co druhý díl, a přidat ještě něco navrch. Tomuto tématu se budeme důkladně věnovat v samostatném článku, streamu a rozhovoru s naším spolupracovníkem Lukášem Hosnedlem. V tuto chvíli ale myslím, že bohatě postačí to nejdůležitější. Nevidomý Lukáš měl možnost si The Last of Us Part I zahrát, a to mluví samo za sebe. Jak několikrát on sám i další hráči s různým fyzickým omezením upozorňovali, to samo o sobě ospravedlňuje vznik nové verze.

Pokud jde o dílčí novinky, můžete se těšit třeba na nové kosmetické doplňky, nativní podporu speedrunů nebo mód permadeath. Ve hře najdete také vylepšený fotorežim nebo prohlížeč 3D modelů. Naopak kompetitivní multiplayer z remaku zmizel. Stále tu nicméně najdete příběhový prequel Left Behind. A pak je tu samozřejmě ještě taková “maličkost” – samotná základní hra. A je to stále vynikající titul. Autorům hraje do karet, že ani o dvě generace konzolí později za uplynulé desetiletí nevzniklo mnoho podobně výjimečných her. The Last of Us byl počin, který předběhl dobu, nastavil kvalitativní laťku v mnoha různých disciplínách a stal se etalonem, k němuž ani dnes není samozřejmostí se přiblížit. Nadčasový příběh a realistické vyprávění obdivuhodně odolalo zkoušce časem. A i když samotnou hratelností dnes už titul nepřekvapí, nejde na druhé straně ani tvrdit, že by se akční adventury nebo survival hry od té doby nějak významně herně posunuly a proměnily, aby se vedle nich koncept z roku 2013 musel stydět. Čeká vás skvělý scénář, spousta uvěřitelných emocí, nápadité zvraty i herně rozmanité situace, které vás podněcují k experimentování.

Postapokalyptický thriller od Naughty Dog zůstává jednou z mála her, které se skutečně a bez nadsázky povedlo kvalitativně přiblížit opravdovým filmům a seriálům, jimiž se autoři inspirovali.

Putování nesourodé dvojice, která k sobě v bezútěšném světě jen obtížně hledá cestu, dnes působí stejně naléhavě jako před lety. Jejich komplikovaný, a přesto civilní vztah, chytře dávkovaná akce, vynikající soundtrack nebo hrozivé zlo, které může mít stále tvář člověka, jsou atributy, které z The Last of Us udělaly moderní legendu. Můžete se bát, plakat i litovat zdejší svět. Hlavně ale budete soucítit s postavami, které sice nejsou skutečné, ale chovají se tak. A neplatí to jen o ústředním páru. Postapokalyptický thriller od Naughty Dog zůstává jednou z mála her, které se skutečně a bez nadsázky povedlo kvalitativně přiblížit opravdovým filmům a seriálům, jimiž se autoři inspirovali. O to zajímavější je, že remake vychází v době, kdy netrpělivě vyhlížíme adaptaci, která může prokázat schopnost obstát v tvrdé konkurenci tradičních forem umění. 

Na druhé straně ale titul nezapře dobu, v níž debutoval. Některé lokace, scény nebo místa přes veškerou modernizaci a současnou grafiku nemohou skrýt skutečnost, že vznikla v době, kdy byl jejich design podmíněn technologickými omezeními, která dnes už neplatí. Nezávidím autorům volbu, před kterou stáli. Nepochybně mohli některé části přepracovat a rozšířit je. Nepřidat jen detaily a rekvizity, ale třeba taková místa víc otevřít a předělat jejich level design. Ale to by se zase jiným fanouškům nemuselo líbit a výsledkem by nebyl tak autentický remake. Sami si musíte odpovědět na otázku, zda by byl pro vás remake přitažlivější, pokud by přišel s dramatičtějšími změnami, anebo oceňujete právě jeho věrnost originálu. Výsledkem každopádně je, že nemůžete očekávat něco, co jste dosud neviděli. Ale ono je možná zbytečné snažit se měnit klenot, který mnozí hráči považují za dokonalý.

The Last of Us Part I

  • Remake přináší špičkovou grafiku a ozvučení
  • Příkladná podpora haptiky a adaptivních triggerů
  • Lepší umělá inteligence nepřátel i společníků
  • Bohaté možnosti přizpůsobení a asistencí
  • Remake je víc než souborem dílčích vylepšení
  • Rychlé nahrávání a interaktivnější prostředí
  • Ještě živější cut scény a herecké výkony
  • Mimořádná původní hra a její prequel
  • Česká lokalizace
  • Potřetí stejná hra během necelé dekády
  • Někomu může chybět kompetitivní multiplayer
  • Řada postav působí starším dojmem než v originálu
  • V principu se hra nijak nezměnila, nepřináší obsahové změny
Remake The Last of Us představuje skvělý způsob, jak si v moderní grafice užít novodobou klasiku s několika vítanými upgrady. Ani ty z ní ale neudělají úplnou novinku. Je to stále vynikající titul, ale také potřetí ta stejná hra, což není pro každého. A přes všechna vylepšení jsem neměl dojem, jako bych hrál něco jiného než před lety. Pokud jste hráli tenhle klenot na PS3 i PS4, možná vás čeká náročné dilema. Je to ale určitě ten nejlepší způsob, jak si příběh zopakovat a neznat ho, neváhal bych ani chvíli. I když pod oslnivou fasádou není tak úplně titul z roku 2022, stále se může směle měřit se svou konkurencí.
9 Verdikt

Nahlásit chybu v článku

7

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru