NHL 20

Zábavný hokej, který by už zasluhoval kapku inovace. Snad přinesou spásu nové konzole

1. 10. 2019
Název hry: NHL 20 Vývojář: Vydavatel: Datum vydání: 13. 9. 2019 Platformy: , Recenzovaná verze: PlayStation 4 Žánr:
NHL 20

Aby byla letošní recenze NHL třeskutě legrační už od samého začátku, přirovnám aktuální ročník k výkonům Buffala Sabers, na které se můžete v posledních letech opravdu spolehnout, ale coby fanoušek z toho radost určitě mít nebudete. Abyste rozuměli, mému Buffalu připadá v posledních letech přibližně pětadvacátá příčka s občasnými výkyvy nahoru i dolu, a i když by určitě někdo rád vyměnil kde co za všeobjímající jistoty, v tomhle případě bych s dovolením rád zažil nějaké to vzrušení. Máme-li se začít bavit o hokejové sérii od EA Vancouver, můžeme za tento rozruch považovat loňské přepracovaní pohybu a fyzikálního systému, pro letošní rok pak vývojáři sáhli do střelby a přihrávek, čímž – svět div se – udělali z NHL 20 vcelku zábavnou hru, až jsem se musel občas ptát sám sebe, jestli se mi to celé jen nezdá. Pokud si ale myslíte, že jsem právě otevřel váček s optimismem a hodlám ho po vás za zvuků jemného cinkání sypat, pak se zase vraťme společně na zem. NHL 20 žádné velké terno není.

Hlavně s úsměvem

Nechci každopádně odbíhat od toho, co se letos povedlo, takže pojďme pěkně na led a k tomu, co vývojáři slibovali už před vydáním. Jemnější přebírání puku po přihrávce a variabilitu v animacích při střelbě. To první se nakonec s přimhouřením oka vylepšit skutečně podařilo, když se hráči úplně nezastavují a snaží se občas i vyrazit přihrávce naproti. To druhé je vidět o poznání více, zvlášť, když střílíte s některou z výrazných hvězd ligy a v kombinaci s novou sadou pohybů, resp. animací pro brankáře pak padají vskutku pohledné góly. Netvrdím tím, že zmizely glitche a nelze uplatnit univerzální postupy, jak vsítit branku, ovšem hra otevírá možnosti ke skórování i na jiných místech a velmi přirozeně vás tím navádí k tomu, abyste pořád zkoušeli něco nového. NHL 20 se díky přepracovaným přihrávkám a většímu množství vystřelených puků také pocitově zrychlilo, což už ale nesedí s jistou neohrabaností oněch 10 mužů v poli, kteří do sebe často různě naráží, odráží se od mantinelů, a co hůř – jejich hokejky ne vždy zasáhnou puk bez ohledu na to, že by nikdo a nic kolizi skotačivé gumy s čepelí v daném momentě už zabránit určitě nedokázal.

Jinak řečeno, puk se někdy pomyslně odhmotní a projíždí pevnými objekty, což je vážně nešťastné ve chvílích, kdy se v roli nevyléčitelného zoufalce snažíte bránit. A jen upozorňuji – všechna výše vyřčená slova platí výhradně pro hru proti umělé inteligenci na jakémkoliv stupni obtížnosti, který si vyberete a na nějž dokážete hrát. V případě online hry se pravidla ruší a ze zápasů – pokud tedy najdete protivníka a zápas se nerozhodne spadnout třeba minutu před koncem – se stává jen závod o to, kdo dokáže soupeři nasypat víc branek z přihrávky před gólmanem, nebo rychlým kejklováním hokejky do forhendu na vyrážečku. Osobně mi to ale tolik nevadí, protože podmínky mají všichni úplně stejné a zápasy obecně působí opravdu velmi pohodově a měl jsem z nich dobrý pocit. Jediné, co by vás mohlo trochu zaskočit, jsou relativně divoké výsledky, ale stejně jako v uplynulých letech můžete podrobně nastavit celkovou obtížnost a najít vyhovující nastavení, případně ho postupně měnit tak, jak budete novému NHL přicházet na chuť.

V případě online hry se pravidla ruší a ze zápasů – pokud tedy najdete protivníka a zápas se nerozhodne spadnout třeba minutu před koncem – se stává jen závod o to, kdo dokáže soupeři nasypat víc branek z přihrávky před gólmanem, nebo rychlým kejklováním hokejky do forhendu na vyrážečku.

Další změna proběhla na poli komentátorské dvojice, kde Doca Emricka s Eddiem Olczyk střídá vancouverské duo James Cybulski a Ray Ferraro. Fakt, že působí ve stejném městě jako vývojáři hry umožňuje užší spolupráci a přináší i příslib postupného doplňování frází během rozjeté sezóny. Už aktuální podoba komentáře ale působí velmi dobře, značně uvolněně s adekvátní dávkou humoru a dává zavzpomínat na některé starší díly, kde si například legendární Jim Hughson perfektně pohrával s hlasem a vhodně dávkoval emoce. Osobně mi nový styl perfektně sednul, což se ale zase na druhou stranu nedá říct o inovované grafice celého přenosu. Pryč je spolupráce s NBC, ale čert ji vem‘ i s přiléhavou znělkou, musím se nicméně ptát, co vedlo vývojáře k přesunu hlavní informační lišty se skóre ke spodní části obrazu? Něco tak nepřirozeného jsem už roky neviděl, a ani po plejádě zápasů jsem si nestačil zvyknout. K prezentaci snad už jen to, že hráči po vstřelených gólech křepčí zase trochu nápaditěji a v nových kreacích, jako obvykle ale nejde o něco extra podstatného a dříve či později začnete veškeré animace v pauzách před dalším vhazováním přeskakovat.

Už to asi ani není legrace

Co se týče herní nabídky, NHL 20 v podstatě nečiní od loňska žádné velké změny. Všechny módy jsou rozeseté v olbřímí tabulce a najdete v ni při troše štěstí všechno, co hledáte. Od rychlých offline i online zápasů, přes sezóny, kariéry, až po arkádový World of Chel. Právě do něj vývojáři investovali své úsilí, rozšířili nabídku kluzišť, přidali tašky plné nejrůznějšího oblečení i výbavy a rafinovaně se zde pokusili svézt i na vlně popularity žánru battle royale. Považovat ale mód Eliminator, ve kterém zkrátka hrajete sérii zápasů na venkovním kluzišti, za nějaký survival, natož battle royale, je úplně mimo mísu a nevěřte nikomu, kdo se vám to bude snažit vymluvit. Stejně jako to, že Hockey Ultimate Team není po rychlém sestavení týmu s hodnocením kolem 80 o bezútěšnem grindování a stovkách hodin odehraných zápasů. Je to úplně stejné jako loni, samozřejmě za předpokladu, nechcete-li tlouct o stůl peněženkou a kupovat balíčky za skutečné peníze. O režimu Be-A-Pro se pak už asi ani nemá smysl bavit – všechno zůstává při starém, jedna ku jedné, beze změny a jakýchkoliv nápadů, které by po kolika – pěti letech – milostivě posunuly tento mód dál. No, a pokud jste se těšili na tzv. Alumni týmy plné legend a hvězd NHL, na které jsme vás ostatně lákali ještě před vydáním hry, pak vás musím zklamat i tentokrát. Kvůli licencím v nich totiž chybí řada hráčů, ať už se bavíme třeba o Orrovi s Hullem, ale také o mladších hráčích jako je kupříkladu Jason Spezza, Marian Gaborík nebo Dominik Hašek. Nehledě na to, že zastoupení hráči jsou do dnes již neexistujících týmů často zasazeni s odlišnou výbavou, což je vidět zejména na helmách brankářů. Zbytečné chyby a zahození obrovského potenciálu.

Pokud jste hráči samotáři, musíme vás varovat slovy o průměru.

Víc asi na konto NHL 20 říkat netřeba – pokud vám jde čistě o hru, například při offline soupeření s kamarádem na jedné konzoli, pak změny v herním projevu pocítíte a budete z nich mít radost. Pokud jste ale hráči samotáři a budete se muset pohroužet do herní nabídky trochu detailněji, pak vás musím varovat slovy o průměru. Nic na tom nakonec nemění ani tradiční zastoupení české Extraligy a tradiční absence skutečných dresů národních týmů. Zkrátka a dobře, NHL je i v dalším roce přesně takové, jaké ho fanoušci mít nechtějí – tedy na zastarávající technologii a v bolestném udržovacím módu. Tak snad za rok…

# hokej # sport

NHL 20

  • Přepracovaný systém přihrávek nahrává rychlejší a zábavnější hratelnosti
  • Velmi povedený komentář s bohatou zásobou frází
  • Výrazně odlišné zpracování střelby různých hráčů a s tím spojené pěkné góly
  • Zastarávající grafika i prezentace, opakující se animace
  • Režimy Be-A-Pro jsou už roky bez větších změn, přičemž chyby přetrvávají
  • Časté problémy s detekcí puku vytvářející zcela nesmyslné situace
NHL 20 není hrou na odpis - naopak umí být v mnoha momentech velmi zábavným počinem, kterému toho ale opravdu hodně chybí. Tam, kde jdou hry od EA stále kupředu, tam přešlapuje NHL na místě, téměř nic komplexně nevylepšuje a čím dál víc se stává hrou, která má význam jen pro pravověrné fanoušky, kteří si bez virtuálního hokeje svůj videoherní svět nedovedou představit.
6 Verdikt

Nahlásit chybu v článku

1

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru