FIFA 19

Jak dopadl ročník, který rozděluje fanoušky?

2. 10. 2018
Název hry: FIFA 19 Vývojář: Vydavatel: Datum vydání: 28. 9. 2018 Platformy: , , , , , Recenzovaná verze: PC Žánr:

Je vážně zajímavé sledovat, jak obrovská propast dělí hráče sportovních her a hráče, kteří sportovními hrami slušně řečeno opovrhují. Už jste si určitě zvykli, že v komentářích pod recenzemi hokeje, fotbalu nebo basketu jedni hořekují nad tím, že tuhle blbost by si nikdy nekoupili, protože to má jen upravený soupisky a je to celý úplná magořina a další se nimrají v detailech a porovnávají mezi sebou jednotlivé ročníky. No jo, jenže v posledních letech se tenhle svár rozrostl ještě o jednu masitou větev, na jejímž konci stojí smetánka těch, kdo sportovní hry nejen každý rok hrají, ale hrají je sakra dobře a v nejrůznějších soutěžích se o tom snaží přesvědčit i ostatní. A teď nám poraďte, co s FIFOU 19, protože z rozkolu v hodnocení novinářů a samotných hráčů se jednomu možná i zamotá hlava.

Nejdůležitější je proto odpovědět si na úplném začátku – co jste vlastně za hráče? Chystáte se na režim Cesta, abyste doklepli Alexovo počínání napříč béčkovým příběhem, který by neuspěl ani jako zápletka seriálu? Jste ti, kdo neřeší peníze, FIFU si kupujete každý rok proto, abyste ji měli připravenou na soupeření s kamarády, kteří si tu a tam přijdou do vašeho bytu popít? Anebo jste ti, kdo střádali penízky celý rok proto, abyste je vystříleli ve FIFA Ultimate Teamu a zasloužili se o zápis do historie letošní fantasy sezóny? Právě odtud se totiž bude odvíjet reakce na změny, které vývojáři z EA letos provedli a za poslední tři čtyři roky platí tentokrát opravdu přiléhavě, že se aktuální FIFA nemůže zavděčit všem. Tou největší změnou, pro někoho vylepšením, pro někoho chybou, je zpomalení celkového tempa hry. Nechci tu teď rozvíjet teorie o tom, nakolik se vývojáři snažili o co nejrealističtější zachycení fotbalu, pravdou ovšem je, že snížení rychlosti znamená nutnost spolehnout se na trochu jiné zbraně, než jsou jenom rychlá křídla, která všechny předběhnou a následně servírují balón do vápna. U hry se musí zase trochu myslet, lépe časovat přihrávky, zkoušet to nejen do běhu, ale třeba i vzduchem do volných prostorů a před protihráčem zachovat chladnou hlavu a zkoušet ho obejít nějakou pěknou kličkou. Potud všechno v pořádku, problém ovšem leží v tom, že většina hráčů tyhle kličky přestala zvládat a některé finesy nyní neprovedou ani ti nejlepší ze všech. V kombinaci se zlepšenými reakcemi všech hráčů na hřišti a fyzikálním systémem, který se nebojí kolizí, zaklesávání hráčů do sebe i soubojů na zemi, může na někoho spadnout určitá frustrace. Nejde ovšem o technické nedostatky hry jako takové, vše je záležitostí cviku a za sebe musím potvrdit, že změny vedou v první řadě k lepšímu pocitu z kontroly nad jednotlivými hráči. Jestli toho dokážete využít, či nikoliv, to už je věc jiná.

Do určité míry by vám k tomu mohly pomoci i nové možnosti taktiky, které jsou opravdu detailní a počítají s mnoha šablonami a scénáři. Hodně mi nový systém připomíná NHL z doby před nějakými 10-12 lety, kdy jste mohli pro jednotlivé obranné páry či celé formace volit způsoby najíždění, odebírání puků apod. Tohle vše je teď dostupné i ve FIFĚ a vše funguje tak, jak byste očekávali. Změny jsou navíc jasně vidět i na hřišti a špatně rozehraný zápas nemusí být trápení až do konce. Někdy i pouhá změna útočného stylu a tím pádem i drobného rozestavení dvou tří hráčů způsobí, že vám najednou vznikají volné prostory tam, kde ještě před chvílí stáli obránci a hra má zase spád. Jen je škoda, že drobné úpravy, které můžete provádět v menu i během zápasů, se zpětně nepromítají do globálního nastavení, a tak budete v jednotlivých položkách často trávit až nepřiměřeně dlouhou dobu.

Co se týče střelby, potažmo skórování, trpí hratelnost na již vcelku tradiční zdůrazňování nových prvků, aby byly hodně vidět a hodně se o nich psalo… Tvrdou, umístěnou střelou, tzv. driven shot jste mohli hojně využívat už loni a ve hře stále zůstává. Společně s ní ale přichází také načasovaná střela, jejíž provedení vyžaduje cvik a hlavně – není bez rizika. Celý systém počítá s tím, že jedním kliknutím na tlačítko střelby natáhnete sílu a druhým v ten správný okamžik kopnete do míče. Vizuálně by vám jako reference měl stačit balon a noha hráče, ve hře je ale i grafický indikátor, abyste měli nad prováděním této střelby větší kontrolu. Na papíře to zní fajn, v praxi ale díky načasované střele padají vcelku nesmyslné góly, třeba nůžkami zpoza velkého vápna a další nesmysly. Riziko, o kterém jsem mluvil, pak má za následek, že balon letí úplně mimo bez ohledu na to, jestli střílel Kopic nebo Messi. Jistě, systém můžete ignorovat a dál pálit klasicky, případně jen s jednoduchým zakroucením či lobem, ale v kombinaci s úpravou celkového projevu hry vám obyčejné střely nemusí stačit. Je to opravdu složitá situace, na kterou mají hráči – soudě dle vášnivých reakcí po celém internetu – protichůdné názory, faktem ovšem zůstává, že celkový pocit ze vstřelování branek není tak intenzivní, jako je tomu třeba u aktuálního ročníku Pro Evo, což logicky nabízí otázky, jestli jde skutečně o to nejlepší, čeho jsou lidé z EA schopni.

Když už je řeč o Pro Evolution Soccer, musíme zmínit Ligu mistrů a Evropskou ligu, jejichž zpracování vývojáři z EA vyfoukli právě Konami. A ke cti jim samozřejmě slouží, že po letech zkušeností s propracovaností prezentace dokázali ztvárnit obě soutěže mnohem lépe, než jak tomu bylo v uplynulých letech. Skutečnosti odpovídá grafika přenosu, úvodní ceremoniál, znělky i atmosféra, která je v porovnání s obyčejnými zápasy v lize jednoduše svátečnější. Hned na úvod můžete do obou soutěží skočit v aktuálním rozlosování, sami si ale můžete turnaje upravit a hájit v nich barvy jakéhokoliv relevantního týmu. A to samozřejmě včetně tří českých zástupců, tedy Sparty, Slavie a Plzně. Licence na evropské poháry s sebou navíc přináší i aktuální sestavy, přesné dresy i zmínky komentátorů během zápasu, jen s podobou hráčů českých týmů je to tradičně na štíru a své skutečné předobrazy připomínají jen zdánlivě. Ovšem vzhledem k tomu, kolik hráčů FIFA 19 ztvárňuje napříč plejádou soutěží je to pochopitelné. Pro bratry Slováky pak máme smutnou zprávu, a sice, že ani letos se jejich fotbalový svaz nedokázal dohodnout s EA a Slovenský nároďák ve hře chybí. I vzhledem k nedávným výkonům borců kolem Hamšíka nebo Škrtěla je to vážně velká škoda.

Pozvolna se tím dostáváme k herní nabídce a další porci nepěkných slov o tom, kterak by jednotlivé módy zasloužily větší péči. Řeč je především o kariéře, která zůstává shodná s loňskou, logicky až na zmiňované evropské poháry, do nichž můžete s volbou vhodného týmu promluvit. Pořád se ale v kariéře objevují ty stejné chyby – jako je například nemožnost poslat hráče na hostování bezprostředně poté, co ho koupíte – případně na vás čekají stále stejné a značně nemotorné titulky v novinách. Pokud patříte k těm, kdo už třetím rokem hltají příběhový režim Cesta, dostanete v aktuálním ročníku další a pravděpodobně i poslední kapitolu, se kterou jsem byl ale paradoxně nejméně spokojený. I přes to, že vám vcelku rovnoměrně předsouvá možnost střídat jednotlivé aktéry – Alexe, Dannyho a Kim – příběh opravdu zbéčkovatěl a vzhledem k tomu, že celá řada věcí je předem naskriptovaná, neodvíjí se děj úplně podle vašich výsledků. Na můj vkus pak celý režim trpí jednoduše na to, že je v něm až příliš vlastního hraní, které by v tomto režimu klidně sneslo více střihů a hustší atmosféru.

S čím jsem naopak spokojen byl, je letošní zaměření na klasický rychlý zápas, který se zpravidla stává tím, proč hru většina z nás celý rok zapíná. Určitě jste i vy vedli s kamarády sešítek plný výsledků, handrkovali se, jak to bude s odvetou, jak nasimulovat penalty a další záležitosti, které by pomohly v lepším zážitku, nechcete-li složitě rozehrávat turnaj. A světe div se, po mnoha a mnoha letech si můžete vstupní podmínky rychlých zápasů sami navolit a upravit tak, abyste mohli odehrát třeba i malý turnaj s pohárovým počítáním gólů, anebo ihned skočili do finálového zápasu turnaje se všemi proprietami, oslavami a dalšími náležitostmi. V nastavení „výkopu“, jak se režim v překladu už dlouhou dobu nazývá, pak najdete i speciality jako je hra bez pravidel, nebo vyřazovačka, kdy po vstřeleném gólu přijdete o jednoho hráče, to všechno už ale vnímám jen jako bonus nad rámec toho, že se někdo konečně zamyslel nad tím, jak se FIFA hraje. Výkop je totiž nyní schopný počítat i sérii, pokud se při vstupu do hry na jakékoliv platformě přihlásíte.

Směsici protichůdných pocitů z aktuální FIFY neupravuje ani Ultimate Team – vše, co jste na tomhle režimu měli rádi, je přítomno i tentokrát, ovšem na hlubší analýzu toho, nakolik je režim pro letošní rok vybalancován, je ještě velmi brzy. Očekáváme nové legendární karty, včetně českých či československých hvězd, ale jinak se nic zásadního nezměnilo. Tu a tam došlo na úpravu některého prvku menu, aby bylo vše přehlednější, kvůli kontroverzi v Belgii a Nizozemsku přibyla procenta, udávající šanci na zisk konkrétní karty a to je vše. Není toho samozřejmě málo a FIFA Ultimtate Team je opět velkým tahákem na stovky hodin zábavy, jen podle reakcí nevoní všem tak moc, aby si jen kvůli němu FIFU kupovali.

A tím se opět, jako už tradičně a téměř každý rok, dostáváme k tomu, zda se vyplatí po aktuálním ročníku sáhnout, či nikoliv. A stejně jako v úvodu, i na samém konci pro vás budu mít stejnou odpověď. Hodně záleží na tom, jak ke hře přistupujete; za nás se nejedná o převratný díl, ale naopak o ročník, který je svým přístupem ke změně základních atributů a vlastností vcelku kontroverzní a navíc nezpracovává takřka nic bez menších či větších chyb. Bavit se určitě budete, ale i přes líbivou grafiku, pěknou prezentaci a domácí pravidla výkopu to u nás nestačí na víc než na dva body nad průměrem.

FIFA 19

  • Pohyb hráčů
  • Přepracovaný režim Výkop
  • Zpracování ligy mistrů
  • Pomalejší tempo hry s sebou přináší kompromisy, které nemusí padnout každému
  • Některé herní módy zůstávají už roky stejné
  • Příběh režimu Cesta je třetím rokem stále horší a nereflektuje přesně výkon hráče
FIFA 19 není tak hrdým nástupcem loňského ročníku, jak bychom očekávali. Spoustu změn s sebou přináší víc problémů než užitku a v kombinaci se všemi aspekty je výraz hry velmi rozpačitý. Některé herní módy zůstaly beze změny a příběhová část už tolik netáhne.
7 Verdikt

Nahlásit chybu v článku

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru