F1 2019

Codies slaví deset let se značkou F1 a uzavírají současnou generaci dalším parádním dílem

4. 7. 2019
Název hry: F1 2019 Vývojář: Vydavatel: Datum vydání: 28. 6. 2019 Platformy: , , Recenzovaná verze: PlayStation 4 Žánr:
F1 2019

I když se na to pravidelně zapomíná, první díl série F1 od vývojářů z Codemasters vyšel už v roce 2009, bez ohledu na to, že se tehdy dočkali pouze hráči na Nintendu Wii a původním PSPčku. Historie je historie, a proto nelze tenhle malý škraloupek stavět do cesty oslavám 10. výročí, na které si veteráni z Codies – hádáte správně – připravili nový díl. Aktuální F1 2019 to ale po vcelku zásadním loňském ročníku nemá příliš jednoduché, a i když se vývojáři snažili, napumpovat novinku obsahem, rozdílů ve výsledku tolik nepřináší.

Dallara vpřed

Zřejmě největší poprask v souvislosti s F1 2019 způsobil už první teaser, který sice prvních pár vteřin vypadal zcela genericky, ale v závěru dal fanouškům virtuálního motorsportu naději, že se nabídka hry v letošním roce rapidně rozroste. Silueta závodního vozu Dallara, která se ve videu na krátký okamžik objevila, totiž dala vytušit, že vedle hlavní třídy F1 si budeme moci zazávodit i s monoposty F2. Pozdější informace pak tyto domněnky potvrdily a osobně jsem se vůbec nedivil tomu, že proklamovanou novinkou začíná letošní kariéra. Hned vzápětí jsem ale musel zklamaně svěsit ramena a poprvé se na vývojáře rozzlobit, protože implementace F2 do mnohaleté kariéry proběhla způsobem – tady máš lízátko a teď mi ho zase rychle vrať! Abyste rozuměli – v kůži vámi vytvořeného jezdce na vás čeká hrstka závodů F2, nikoliv však kompletních, jak byste očekávali, ale upravených tak, aby zapadly do náznaku jakéhosi příběhu rivalů.

Tohle všechno zní opravdu dobře, ovšem vzhledem k tomu, že celkově obkroužíte na třech tratích nějakých 20 kol, které jsou prokládány first person cut-scénami s prkennou animací všech přítomných, budete se po necelé půlhodině prologu cítit, že jste právě odehráli nějaké slibné demo. Jenže tohle není demo a příběh, jakkoliv chytlavý a s velkým příslibem, v podstatě skončí a nikdo z přítomných – ať už je to váš správňácký stájový kolega, nebo hajzlík od konkurence – už nadále v kariéře vystupovat nebude. Po skončení sekvence s F2 tak pouze vyberete, jakou stáj chcete hájit v královské třídě F1 a čeká vás na chlup ten stejný zážitek jako v případě loňského dílu. A upřímně, mluvit o tomto pokusu jako o možnosti, že nás v budoucnu bude čekat celý příběhový režim, mi nepřijde fér k těm, kdo si hru za těžce vydělané peníze koupili nyní. Bohužel to ze strany vývojářů vnímám jako trestuhodně nevyužitý potenciál a chybu, která aktuální ročník po tak příjemném nalákání trochu sráží.

Jako loni, ale to nevadí…

Dost ale fňukání, chápu, že spoustu z vás se po nových F1 poohlíží proto, abyste si kvalitně zazávodili, a proti tomu nelze nic namítat. Takže jak už jsem řekl před chvilkou, v případě závodů s monoposty F1 vás čeká velmi podobný zážitek jako v F1 2018 – tedy poměrně přisní komisaři, posuzující zejména vyjetí z trati, skvělý jízdní model a nesmlouvavá umělá inteligence, která občas nehraje podle pravidel a prochází jí to. Zejména ve chvílích, kdy dojde k nějakému kontaktu, po kterém byste se vy pravděpodobně roztočili jako káča, ale soupeř ani nehne brvou. V tomto ohledu se bohužel nenaplnil ani můj mylný dojem z E3, že se umělá inteligence nechová tolik jako stroj a nedá vám například na rovince příliš prostoru k tomu, abyste ji předjeli. Naopak mi přijde, že stejně jako v loňském roce kontroluje jenom bezprostřední okolí a neumí reagovat ani na útok, ani na předčasné brzdění, pokud zrovna jedete před ní. A i když se nedá říct, že na trati nevznikají vypjaté momenty, nebo že by chování soupeřů bylo za každých okolností k ničemu, pořád jsem s nadějí čekal na nějaké výraznější vylepšení.

Jak na Prosta se Sennou?

V recenzi padne zmínka o speciálních přírůstcích do garáže historických vozů F1, které jsou už pěknou řádku let součástí hlavní hry. Letos se v edici Legendsrozrostla o monoposty Ayrtona Senny a Alaina Prosta z roku 1990, takže se samozřejmě bavíme o McLarenu MP4/5B a Ferrari F-90. Abyste se ale v těchto slavných vozech mohli projet třeba v sólo závodě nebo time-trialu, musíte je nejprve odemknout splněním alespoň 3 výzev z celkových devíti. Hodně štěstí, stojí to za to!

To však přichází na poli technického zpracování, které pro letošní rok naštěstí nezahrnuje pouze dílčí úpravy detailů, jako je například ztvárnění pneumatik nebo lehce pozměněný efekt deště. Tím největším vylepšením je kompletní přepracování systému světla, které je mnohem přirozenější, činí obraz kontrastnější a při nočních závodech se budete konečně cítit jako pod umělým osvětlením. Efekt se samozřejmě špatně popisuje, ale pořád ve mě přetrvává pocit, že celý obraz je měkčí a pocitově mnohem hezčí nežli loni. Přitom i na konzoli běží hra v 60 snímcích za vteřinu a s rukou na srdci říkám – během hraní na kterékoliv trati jsem si nevšiml jakéhokoliv výrazného zaškobrtnutí. Jediné, co mě na grafice vadí už několik let, jsou již zmíněné animace lidí v paddocku a cut-scény obecně. Sledovat po každém závodě, jak se vítěz raduje stále tím stejným způsobem, jak se objímá s dalšími členy týmu a jaké nepřirozené pohyby dělá reportérka, pokládající dokola ty samé dotazy, to je zkrátka k uzoufání. Jistě, tyhle věci lze více či méně přeskakovat, ale v porovnání s nádherným ztvárněním závodů, monopostů a tratí působí tahle povinná a náležitě nudná omáčka jako pěst na oko.

Od začátku až do Abú Zabí

Co se týče kariéry, její progres byl z minulých let převzat jedna ku jedné. Tedy kompletní závodní víkend, s nutností vydělávat během tréninku body výzkumu, dále obligátní kvalifikace, závod a tohle všechno pořád dokola, než dokroutíte poslední zatáčku v Abú Zabí, aby mohla celá mašinérie začít nanovo. Nic víc, ale rozhodně nic míň a vlastně nemám problém s tím, že zrovna tahle část hry zůstává beze změn. Nevadí mi to ani u výzkumu – košatý strom je pořád dostačující a možnost technologicky se vyšvihnout nad konkurenci perfektně motivuje k tomu, abyste se na celý tenhle proces nevykašlali. Body navíc získáváte poměrně přirozeně, tréninky lze navíc nechat simulovat, takže ani po dvou třech letech byste neměli narazit na nějakou nudu či nezájem. A stejně jako bylo kvůli snaze, nenechat hráče upadnout do letargie, závodění okořeněno v předchozích ročnících o historické eventy, děje se tak i nyní. O monopostech Ayrtona Senny a Alaina Prosta z roku 1990 jste už určitě slyšeli, dokud ale neuslyšíte jejich řev v zatáčkách některého z tradičních okruhů, nebudete moci naplno docenit, jak skvělou práci vývojáři odvedli. A ačkoliv jde po mém vlastním zkoumání asi jenom o pocit, přijde mi, že podání zvuků u ostatních, již dříve představených historických vozů, je v letošním ročníku hry mnohem syrovější a živelnější.

V hodnocených závodech nicméně chvíli trvá, než se z pralesu vyšvihnete dílem několika úspěšnějších závodů do vyšších pater pomyslné ligy

Tím se samozřejmě dostáváme i ke zbytku nabídky, která v případě historických vozů nabízí nejrůznější časovky, výzvy v improvizovaných šampionátech a také speciální eventy právě pro Sennu s Prostem. Ty jsou ale dalším velkým zklamáním, protože nijak nevybředávají z toho, co děláte s jinými historickými vozy a ani se nesnaží přiblížit ke skutečným historickým situacím, které museli oba jezdci v legendárních soubojích řešit. Nemění se ani úvodní proslov komentátora, ani interface, zkrátka vůbec nic a stejně jako v případě nenaplněného potenciálu s F2 jsem odcházel mírně rozčarován. Poslední věcí, která v případě herních módů stojí za zmínku, je samozřejmě multiplayer – tady naopak odvedli vývojáři kvalitní práci, nikde nic nelaguje, nic vás neodpojuje a s přihlédnutím k nastaveným pravidlům konkrétních závodů si opravdu dosyta užijete i závody ve 20 jezdcích. V hodnocených závodech nicméně chvíli trvá, než se z pralesu vyšvihnete dílem několika úspěšnějších závodů do vyšších pater pomyslné ligy a kdy vás nebudou náhodně vybraní casual hráči sestřelovat z vozovky prostě proto, že jim to přijde zábavné. Matchmakingu ale hodně pomáhá model superlicence, tedy vlastní karty se statistikami i odznaky za splněné milníky, a řazení hráčů podle dovedností funguje velmi dobře. V multiplayeru si navíc můžete upravit vzhled svého monopostu a v sériích závodů přičichnout ke skutečné kompetitivní scéně.

Kdy se dočkáme realistických kolizí?

Pokud byste si náhodou mysleli, že s novým dílem F1 přichází i přepracovaný systém poškození, pak vás opět musíme zklamat. Je zřejmé, že aktuální verze enginu už nepočítá s žádnými většími úpravami a v tomto směru se dočkáme změn až v budoucnu. Stále tedy platí, že se začnou jednotlivé části oddělovat od monopostu ještě před tím, než skutečně k nárazu dojde, a že jediné, na čem je poškození skutečně vidět, jsou spoilery a závěsy s koly. Žádné oděrky, žádná deformace expnovaných částí...

I letošní F1 tak zůstávají kvalitním simulátorem, ve kterém se budete snažit za jízdy měnit bohatost směsi a spotřebu nakumulované energie, kde si trochu zakrčíte pomocí hlasových pokynů na ostatní členy týmu a kde vás kolo před koncem smete umělá inteligence, protože se rozhodla nebrzdit. Šampionát F2, který bude v budoucnu doplněn o možnost rozjet i aktuální ročník, je sice příjemnou novinkou, ale dle mého se ho nepodařilo dostatečně dobře prodat a v kombinaci s přetrvávajícími neduhy zůstává můj celkový dojem ze hry lehce za očekáváním. V tomto konkrétním případě to ale znamená, že jsem nedostal geniální, nýbrž v uvozovkách jen skvělou závodní hru, a jako taková si zaslouží vysoce nadprůměrné hodnocení. Rozhodnutí, jestli vám nový obsah stojí za nákup, už ale budete muset tradičně učinit sami.

# fia # formule # závody

F1 2019

  • Vynikající audiovizuální zpracování spolu s novým systémem světla
  • Zábavný jízdní model a rozdíly mezi jednotlivými vozy
  • Propracovaný a plně funkční multiplayer s možností vizuálně si upravit monopost
  • Léty prověřená možnost pečlivě si nastavit obtížnost
  • Umělá inteligence nakonec žádný viditelný posun neučinila
  • Velmi slabá prezentace mimo závodních cut-scén
  • Nevytěžený potenciál šampionátu F2 a nových historických vozů
  • Možná až příliš přísní komisaři při posuzování prohřešků
Nový ročník F1 je v několika aspektech zase o kousek dál, než kam jsme se prostřednictvím hry mohli dostat loni. Nicméně vzhledem k tomu, že potenciál šampionátu F2 a na něj navázaného příběhového režimu zůstal trestuhodně nevyužitý, je největší novinkou skutečně "jen" úprava grafiky. Umělá inteligence se chová velmi podobně jako loni, kariéra probíhá rovněž bez výraznějších změn a nabídka tratí i vozů po předchozí zkušenosti s F1 od Codies nepřekvapí. Stále se však jedná o fantastickou závodní hru, která vám i díky multiplayeru vydrží opravdu hodně dlouho.
8 Verdikt

Nahlásit chybu v článku

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru