Destruction AllStars

Dobře se můžete bavit i u hry, která není skvělá. Jenom vám ta zábava dlouho nevydrží

Zdroj: Sony
9. 2. 2021
Název hry: Destruction AllStars Vývojář: Vydavatel: Datum vydání: 2. 2. 2021 Platformy: Recenzovaná verze: PlayStation 5 Žánr:

Vývojáři Destruction AllStars ze studia Lucid Games dříve pod hlavičkou různých týmů pracovali na sériích Geometry Wars, Project Gotham Racing nebo Wipeout. Dědictví každé z nich se přitom na exkluzivní novince pro PlayStation 5 tak trochu podepsalo. Ze všeho nejvíc ale Destruction AllStars připomíná hry Destruction Derby a Twisted Metal. Sám jsem tyhle hity miloval a i když mě při svém oznámení Destruction AllStars nenadchl svou stylizací, doufal jsem, že se stane důstojným duchovním nástupcem jmenovaných klasik. Nakonec musím s úlevou konstatovat, že jsem se minimálně zčásti dočkal. Současně vás ale varovat, že výsledek je hodně rozporuplný.

Ani se nemusíte podívat na obrazovku nebo na příslušný ukazatel, abyste cítili, že se vám auto rozpadá pod rukama.

Destruction AllStars je primárně multiplayerová akce s auty, kde se v arénách utkává 16 různorodých postav. Každý hrdina má přitom vlastní speciální schopnost i vozidlo, které může povolat do souboje, když nasbírá dost bodů. I když se lze na dráze pohybovat i po svých, rozhodně se vyplatí co nejdřív si opatřit některé z aut, která se objevují během zápasu. Hra v tuto chvíli nabízí čtveřici různých módů, přičemž dva z nich jsou týmové a ve dvou bojují všichni proti všem, ale primárním úkolem je ničit soupeře a naopak se vyhnout vlastní anihilaci. Když přijdete o vůz, můžete zkusit ukořistit ojetý od jednoho z protivníků, ale snažší zřejmě bude usednout do některého z volných strojů, které se pravidelně zjevují v aréně.

Destruction AllStars je rychlá frenetická arkáda, která vyniká povedeným a přesným ovládáním. Tady vývojáři nezapřou spoustu zkušeností ze závodních her. U titulu se skvěle relaxuje, protože do hry můžete naskočit během pár sekund, zápas se velmi rychle načte a za pár minut můžete s klidem gamepad zase odložit. Technická stránka je na tom vůbec dobře, Destruction AllStars má velmi pěknou grafiku, je svižná a obraz se nezadýchá ani při děsivých hromadných bouračkách, kdy není nouze o destrukci různorodých modelů. Destruction AllStars navíc efektivně využívá ovladač DualSense. Adaptivní triggery dobře simulují plyn a brzdu, ale ještě lepší zpětnou vazbu o nehodách a stavu vašeho vozu vám zprostředkuje haptika. Ani se nemusíte podívat na obrazovku nebo na příslušný ukazatel, abyste cítili, že se vám auto rozpadá pod rukama.

Několikaminutové zápasy překypují adrenalinem a napětím. Nebezpečí na vás číhá na každém metru a nikdy nevíte, odkud se přiřítí soupeř, aby vás nemilosrdně sešrotoval. K tomu se navíc na tratích objevují interaktivní pasti, jako jsou bezedná díra nebo obří vrtule. Jak už bylo řečeno, každá postava přichází do boje s vlastním stylem a speciálními dovednostmi. Jednu upotřebíte, když se pohybujete po svých, ta druhá je navázaná na speciální vůz, který vyčnívá nad ostatní univerzální modely, které jsou k dispozici všem. Celkem 16 postav představuje víc než pestrý počáteční výběr, takže v tomto smyslu byste se neměli nudit, a mezi výrazně stylizovanými hrdiny si vybere svého favorita snad opravdu každý.

Jenže tenhle dobře nastartovaný stroj se jinak zasekává právě na omezené variabilitě. Destruction AllStars má solidní základy, ale na nich stojí hodně vratká stavba. Jak už padlo, na výběr máte čtyři režimy hry, ale ty týmové s ukládáním skóre považuji za výrazně méně povedené než ty, v nichž bojuje každý sám za sebe. Základní Mayhem je asi nejzábavnější, i když je nejbanálnější. Prostě se snažíte vymlátit nehodami co nejvíc bodů. Momentálně ho považuji za synonym Destruction AllStars. Špatný ale není ani Gridfall, který vyžaduje víc taktiky a soustředění. Tady se s omezeným počtem životů pohybujete v aréně, která se postupně propadá a musíte mnohem obezřetněji útočit, bránit se i měnit vozidla, zatímco se vás ostatní snaží nabourat, přejet a vystrčit ven. Jde o takový destrukční Last Man Standing.

Můžete utrácet maximálně za nové kostýmy. A když říkám nové kostýmy, myslím tím úplně stejné kostýmy jen v jiných barvách.

Dobře, režimů není mnoho, ale to by samo o sobě ještě nemuselo vadit. Ale arén je snad ještě méně. Spočítali byste je pomalu na prstech jedné ruky a hlavní trojice v rámci Mayhem se příliš neliší. Nezáleží na tom, zda se nacházíte v Londýně, Tokiu nebo Barceloně, protože přes vysoký okraj arény stejně nevidíte a lokaci si uvědomíte jen díky úvodní animaci. Skutečným problémem je nicméně jejich vzájemná zaměnitelnost. Ano, každá aréna má jiný půdorys, nějakou specialitu, ale vlastně jsou velmi podobné. Čekal jsem, že narazím na mapy s velkými mosty, skokánky nebo tunely, ale jejich design se drží překvapivě při zdi.

Podobně bych si dokázal představit, že se v Destruction AllStars objeví nějaká variace na klasické závody, ale se vší destrukcí, nebo režim s různými power-upy. Nic takového ale teď ve hře nenajdete, takže pokud vás nechytne samotná syrová hratelnost jako mě, můžete rychle získat pocit, že jste obsah hry vyčerpali a viděli vše podstatné. Omezené pestrosti nepřispívá ani skoro zbytečné levelování postavy a na ni navázaná customizace. Sice si lze odemknout nové pokřiky, tanečky, nebo emblémy, ale pokud o ně nestojíte, můžete utrácet maximálně za nové kostýmy. A když říkám nové kostýmy, myslím tím úplně stejné kostýmy jen v jiných barvách. Nemám proto pocit, že by se někdo úpravou postavy příliš zabýval a vlastně kromě samotné chuti zvítězit vás nic nemotivuje odemknout si další úroveň. Obsah hry se ale bude ve smyslu postav, módů, arén i customizace nepochybně rozrůstat s dalšími přídavky.

Podobně slabá je bohužel i náplň pro jednoho hráče. Destruction AllStars nezapře, že cílí primárně na on-line a na tom není nic špatného. Ostatně není náhodou, že hru dostali předplatitelé služby PlayStation Plus, bez níž si stejně multiplayer nezahrajete. Nedokážu ale uvěřit, že by se někdo spokojil s výzvami, tréninkem a hraním s boty a současně to považoval za plnohodnotný singl. Zcela zcestné mi pak přijdou mikrotransakce, protože i s ohledem na vše vyřčené by bylo zvláštní, pokud by někdo ochotně platil za nějaké drobnosti, které hra schovává za nutnost utratit další peníze. A ano, pokud byste si chtěli zajezdit nějaké specifické výzvy sólo, v nichž se dokonce objevují jiné režimy a arény, musíte v tuto chvíli zaplatit za každý takový balíček. Jen ten první dostanete zdarma.

To všechno dohromady musí působit jako strašlivý nářez, ale z nějakého důvodu to tak sám nevnímám. Destruction AllStars není instantní hit, v nějž Sony nepochybně doufala, a pokud má uspět, mají před sebou ještě vývojáři dlouhou cestu. Ale přesto přese všechno jsem se u hry opravdu moc dobře bavil. Hrál jsem ji celý týden a užil si ji. Nehrál jsem ji, protože jsem musel, protože jsem chystal recenzi, ale protože jsem chtěl. Nemám nejmenší problém pochopit, proč někoho novinka vůbec nezaujme, nebude bavit, nebo se rychle omrzí. Ale mně se základní kostra velmi zalíbila a považuji ji za nesmírně slibnou, pokud by její potenciál autoři zúročili dalším kvalitním obsahem.

Destruction AllStars

  • Skvělé a přesné ovládání aut
  • Dobře využité adaptivní triggery i haptika ovladače DualSense
  • Velký výběr různorodých postav
  • Zajímavé speciální schopnosti
  • Svižná grafika a bleskurychlé nahrávání
  • Chytlavá základní náplň a adrenalinová hratelnost
  • Díky arkádové povaze se u hry skvěle relaxuje
  • Chybí pestrost a variabilita v módech a arénách
  • Týmové režimy na rozdíl of free-for-all příliš nefungují
  • Minimum map, které vypadají velmi podobně
  • Obsah se relativně rychle vyčerpá
  • Nabídka pro jednoho hráče uzamčená za mikrotransakce
  • Zbytečné levelování a nezajímavá customizace
Destruction AllStars velmi dobře vypadá, letí jako z praku, výborně a přesně se ovládá i nabízí obrovskou porci akce a napětí. U hry se krásně odpočívá s mozkem přepnutým na autopilota a je radost zkoušet různorodé hrdiny ve snaze najít toho, který vám svými bonusy vyhovuje nejlíp. Tahle frenetická jízda se navíc bleskurychle nahrává a naznačuje, jak skvěle se mohou řídit auta na DualSensu, který vám zprostředkuje precizní ovládání i vynikají zpětnou vazbu prostřednictvím haptiky. Naneštěstí titul momentálně naráží na bariéru v podobě omezeného obsahu. Má málo arén, málo režimů, zcela potlačený singl, zbytečné levelování a omezenou customizaci.
6 Verdikt

Nahlásit chybu v článku

1

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím