Připravte se na mongolskou invazi v Ghost of Tsushima

Seznamte se s historií skutečného útoku Mongolů na japonský ostrov Cušima

Zdroj: Sucker Punch Productions
30. 6. 2020
Název hry: Ghost of Tsushima Vývojář: Vydavatel: Datum vydání: 17. 7. 2020 Platformy: Žánr:
Ghost of Tsushima

PS4 exkluzivita Ghost of Tsushima od studia Sucker Punch Productions nás už 17. července vezme do středověkého Japonska. Abychom vás na invazi Mongolů na ostrov Cušima naladili, už před pár týdny jsme vám ve vidcastu přinesli rozhovor s japanologem Janem Sýkorou. Aniž bychom chtěli odborníkům fušovat do řemesla, rozhodli jsme se k tomuto tématu ještě jednou vrátit a trochu vás obeznámit s konfliktem, na jehož pozadí se příběh titulu odehrává. Třeba i proto, abyste měli představu, kde končí fakta a kde začíná fikce.

Vývojáři dokonce uvažovali i o tom, že se by hráči chopili nějaké skutečné historické postavy, ale po konzultaci s odborníky dospěli k přesvědčení, že by to bylo necitlivé.

Na Cušimu se vypravíme v roce 1274, v době první mongolské invaze do Japonska. Autoři se podle svých slov inspirovali historií, ale nesnaží se jí držet příliš křečovitě. Hlavní hrdina je například dílem fikce. Vývojáři dokonce uvažovali i o tom, že se by hráči chopili nějaké skutečné historické postavy, ale po konzultaci s odborníky dospěli k přesvědčení, že by to bylo necitlivé.

Mongolové během invaze do Japonska používají zbraně a taktiku, která je místním neznámá. Cušima, která se nachází přibližně v polovině cesty mezi Koreou a Japonskem, je důležitým opěrným bodem před vpádem do země vycházejícího slunce. Jde o osmý největší ostrov v japonském souostroví a nebojovalo se tady jen s mongolskými nájezdníky, ale třeba i během rusko-japonské války začátkem 20. století.

Cušima byla dobyta a vypleněna při obou mongolských invazích do Japonska, tedy nejen v roce 1274, ale i v roce 1281. Protivníci měli zcela odlišný způsob boje a vedení války. Kde se Mongolové spoléhali na strategii v globálním měřítku, japonští samurajové “svázaní” vlastními pravidly vynikali spíš v individuálních střetnutích. Výsledkem bylo drtivé vítězství Mongolů. To se opakovalo i později v roce 1281, ale v tomto případě už japonské síly čelili invazi efektivněji. Mongolové si přitom měli v obou případech počínat velmi krutým a nelítostným způsobem a jejich rukou padali nejen samurajové, ale také civilisté.

Odhaduje se, že první invazní flotila čítala 25 až 30 tisíc mužů, mezi nimiž nebyli jen Mongolové, ale i Chanové, Džürčeni nebo Korejci. Koreu opustili 2. listopadu 1274 a o dva dny později přistáli na ostrově Cušima. Flotila čítala stovky plavidel a z pohledu tehdejší doby byla jednoduše gigantická. Proti agresorům se tu postavilo v první fázi přibližně jen 80 Japonců.

Japonci se tu poprvé setkali ve větším měřítku se střelným prachem, který se do té doby používal k válčení převážně v Číně.

Jiné zdroje ale čísla obou invazí obecně zpochybňují. Podle některých současných historiků jsou nadsazená, což by nebylo v dobových kronikách ničím výjimečným. Pochybují, že by bylo ve 13. století možné zorganizovat na tak velkou vzdálenost početně tak rozsáhlou invazi, která by si nezadala s moderními konflikty. Mluví se tak o tom, že je otázkou, zda ve skutečnosti nebylo útočníků mnohem méně.

Japonci se tu v každém případě poprvé setkali ve větším měřítku se střelným prachem, který se do té doby používal k válčení převážně v Číně. Do bojů zasáhly tehdejší čerstvé vynálezy jako výbušniny a vrhací bomby. Pozůstatky těchto “projektilů” i se zbytky střelného prachu se povedlo archeologům objevit třeba ve vracích potopených lodí. Útočníci mohli používat rovněž kanony a katapulty.

Mongolové využívali také pokročilé zvukové signály za pomoci zvonů i bubnů k organizaci svých vojsk. To bylo v té době v Japonsku něco neznámého. Důležité také je, že samurajové jen zřídka válčili proti cizincům. Většinou bojovali jen mezi sebou. Invaze tak odhalily také jejich slabiny a nedostatky japonské strategie.

Mongolská invaze ovlivnila i design japonských mečů. Tenké čepele tači a čokutó totiž často nebyly schopné proseknout koženou zbroj Mongolů. Čepele se proto zkrátily a zesílily, což nakonec vedlo až k vynálezu katany, která se používala od počátku 15. století. Neúspěšné invaze ale odhalily také slabinu Mongolů, a sice neschopnost navázat na moři na četné úspěchy na pevnině.

Kublajchán plánoval první útok už o několik let dříve, ale invazi zdržovalo vybudování flotily.

Válku s Japonskem formálně rozpoutal Kublajchán, vnuk Čingischána, který si už dříve podmanil mnohé národy a požadoval, aby také Japonsko uznalo jeho nadvládu, jinak bude čelit invazi. Za tím účelem poslal do země vycházejícího slunce nejprve vyslance, ale ti podle očekávání neuspěli. Japonsko se nemínilo stát vazalským státem. Kublajchán plánoval první útok už o několik let dříve, ale invazi zdržovalo vybudování zmíněné flotily. Navzdory tomu, že rozšířil hranice své říše od Černého moře až po Tichý oceán a od Sibiře až po Afghánistán, Japonsko nakonec nikdy nedobyl.

Naším úhlavním nepřítelem ve hře ovšem není samotný Kublajchán, nýbrž mongolský generál Khotun Khan, jak jej jmenuje oficiální český překlad. Otázkou je, zda by to při dodržení obvyklé transkripce neměl být spíš Chotunchán. Ten v každém případě vede armádu, která napadla ostrov Cušima. Má být lstivý a nelítostný a využívat svých znalostí o samurajích k tomu, aby je zničil. Údajně brutální a neúnavný nepřítel je ale smyšlenou postavou, stejně jako protagonista titulu.

Jak už bylo řečeno, obě invaze nakonec selhaly, i když se přehnaly přes Cušimu. Z této doby také pochází výraz kamikaze neboli božský vítr a celý mýtus okolo něj. I když si ho dnes většina lidí spojuje s japonskými sebevražednými piloty, kteří za cenu vlastního života útočili na americké lodě během druhé světové války, původně kamikaze označoval tajfun, který u pobřeží Kjúšú potopil mongolskou invazní flotilu, a “zázračně” tak ochránil zemi vycházejícího slunce před dobytím.

Božskou úlohu Japonci tajfunu připisovali i proto, že udeřil až po jejich obvyklé sezóně. To vedlo místní k přesvědčení, že země vycházejícího slunce nemůže být nikdy poražena a dobyta. Šlo přitom o jeden z klíčových předpokladů, který sehrál roli o mnoho století později později také během druhé světové války.

Součástí flotily měla mít plavidla zcela nevhodná pro pohyb na moři a navíc mohli dělníci úsilí Mongolů záměrně sabotovat.

Mimochodem, spekuluje se, že jedním z důvodů, proč ve skutečnosti flotilu “božský vítr” tak zdecimoval, byla špatná práce v loděnicích. Součástí flotily měla mít plavidla zcela nevhodná pro pohyb na moři a navíc mohli dělníci úsilí Mongolů záměrně sabotovat.

Japonsko bylo v tento moment nejblíž hrozbě obsazení v mnohasetleté historii. Kapitulovalo až v závěru druhé světové války. Jde o důležitý historický moment nejen pro Japonce, protože zastavil územní expanzi Mongolské říše. O další invazi do Japonska už se Kublajchán nepokusil, i když myšlenky na rozšíření říše se nevzdal. Pro nás hráče ale v každém případě jeho neúspěšná snaha vytvořila předpoklad, aby vznikla premisa hry Ghost of Tsushima. A zbytek? Ten už za pár týdnů okusíte na vlastní kůži…

# historie # japonsko # open world # samurajové # stealth

Nahlásit chybu v článku

1

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru