Přes 40 procent vývojářů odložilo své hry kvůli pandemii

Pořadatelé Game Developers Conference vydávají každý rok zprávu o stavu herního vývoje, která vychází z rozsáhlých dotazníků zasílaných jednotlivým vývojářům a společnostem. Anonymně odpovídají pravidelně tisícovky vývojářských subjektů, a i když zpráva z pochopitelných důvodů nemůže zahrnout charakter a specifika všech regionů, funguje jako velmi přesná sonda. S ohledem na situaci kolem pandemie koronaviru ale nebyla už v loňském roce nikterak pozitivní a důležité ukazatele se v letošním roce ještě zhoršily. Řeč je především o množství her, které museli vývojáři kvůli koronaviru odložit, vysledovat ale lze i optimističtější trendy a náznaky toho, jak může po pandemii vývoj her vypadat.

Zdroj: GDC

Začněme ale s odklady her, ke kterým se vyjadřovalo přes 3000 spolupracujících vývojářů. Uvedli, že ve 44 procentech případů museli přistoupit ke změně plánovaného termínu vydání, zatímco loni v červnu činilo toto číslo pouze 33 procent, což odpovídá některým předpovědím analytiků a novinářů. Například Jason Schreier v loňském roce naznačoval, že tehdejší odklady her rozhodně nejsou těmi posledními a že skutečný problém teprve přijde, což se začíná naplňovat a podtrhuje to zejména stav prvního čtvrtletí 2021. Některé hry – jako například tituly z hájemství Warner Bros. – byly odloženy až na příští rok a v podobném duchu bychom mohli pokračovat s dalšími tituly.

Nadpoloviční většina vývojářů nepřekonává prací 40 hodin týdně, což znamená standardní 8hodinovou pracovní dobu při pěti pracovních dnech.

Vývojáři nicméně odpovídali i v pozitivnějším duchu a například 35 procent z nich uvedlo, že jsou ve svém počínání efektivnější, když nedochází do kanceláří, ale pracují namísto toho z domu. Přibližně stejný počet dotazovaných uvedlo, že nepocítili žádnou změnu a zbývající třetina by už chtěla kvůli snížené produktivitě opět docházet do pracovního kolektivu. Co se týče odpracovaných hodin, rozmezí byla velmi pestrá – od 0-20 hodin do více než 60 hodin za týden – nicméně nadpoloviční většina vývojářů nepřekonává prací 40 hodin týdně, což znamená standardní 8hodinovou pracovní dobu při pěti pracovních dnech. Méně povzbudivý je už ale fakt, že čtvrtina všech vývojářů pracuje nad 46 hodin a celková čtyři procenta tráví v práci více než zmiňovaných 60 hodin za týden. Do odpovědí pak nejsou zahrnuty stavy, kdy studio dokončuje svůj připravovaný titul a přichází přesčasy, ty však nejde vzhledem k nahodilosti a specifickému přístupu jednotlivých vývojářů a společností přesněji vyjádřit.

Zdroj: GDC

I další odpovědi nicméně naznačují, kam se videoherní segment ubírá, byť může jít o nenápadné krůčky, které se naplno projeví až za několik let. Zajímavý je postoj k augmentované a virtuální realitě – ačkoliv 38 procent vývojářů odpovědělo, že na takových hrách pracovali, loni takto odpovědělo o osm procent vývojářů více. Autoři her ve Spojených státech se neshodnou ani na postoji k odborům, které jsou často zmiňovány v případě nejrůznějších kauz či naznačovaných přesčasů. O založení je přesvědčeno o 4 procenta méně vývojářů nežli před rokem a o dvě procenta vývojářů víc si myslí, že by se odbory zakládat neměly a jen čtvrtina oslovených věří, že odbory někdy vzniknou. Bez ohledu na to ale zastoupení zaměstnanců v herním odvětví roste, když necelá polovina dotazovaných mluví o navýšení stavů a třetina zaměstnávala v uplynulém roce stejný počet lidí jako před rokem.

Zájem o další vývoj pro PlayStation 4 a Xbox One však má 12, resp. 13 procent vývojářů a dá se s přihlédnutím ke konci předchozí generace očekávat pozvolný odliv novinek z těchto platforem.

Vrátíme-li se ale trochu blíže ke hrám a dotazům ohledně toho, která z platforem vývojáře momentálně nejvíc zajímá. Odpovědí bylo možné vybrat víc, nicméně s 58 procenty vede PC následované novým PlayStationem 5 se 44 procenty. Vývojáři ale mají téměř stejný zájem také o Nintendo Switch a ze 30 procent také o Xbox Series. Zájem o další vývoj pro PlayStation 4 a Xbox One však má 12, resp. 13 procent vývojářů a dá se s přihlédnutím ke konci předchozí generace očekávat pozvolný odliv novinek z těchto platforem a výhledový přesun na novou generaci. Pro Sony mírně alarmující je také momentálně zájem o PlayStation Now – pouhá 4 procneta dotazovaných – nicméně xCloud na tom s osmi není o mnoho lépe. Na tomto místě se ale sluší podotknout, že xCloud je zásoben hrami z předplatitelské služby Game Pass (případně slouží jako osobní forma streamování her z vlastní konzole) a postoj vůči PS Now je odlišný.

Právě službám jako je Game Pass nebo PlayStation Plus s vlastní nabídkou her ale vývojáři začínají věřit o trochu víc a už nejsou tak rezolutní v postoji ohledně možné devalvace ceny videoher. Loni bylo o podrývání hodnoty her přesvědčeno 27 procent dotazovaných, letos je to o šest procent vývojářů méně. Společně s tím  také roste odpověď „ne, nedevalvují“, a to z loňských 26 na aktuální 30 procent. Každý, kdo trochu blíže sleduje herní odvětví ale může na tyto trendy nahlížet pravidelně a minimálně v případě Microsoftu směřují hry skutečně ještě těsněji k dostupnosti za předplatné, než tomu bylo ještě před několika málo lety.