Předplatné devalvuje hodnotu her, říká čtvrtina vývojářů

Už o víkendu jsme vás informovali o dílčích výsledcích každoročního průzkumu Game Industry Report, který zpracovávají organizátoři nejuznávanější vývojářské konference GDC. Z výsledku mimo jiné vyplývá, že třetina studií už pracuje na hrách pro konzole nové generace, není to však jediný závěr, který lze ze zprávy vyčíst. V dalších kapitolách 34stránkového dokumentu se rozebírá například sociodemografické rozvrstvení v jednotlivých společnostech, podpora cross-platformového hraní či důvěra ve VR. Z pohledu moderních trendů nicméně zůstává jednou z nejzajímavějších část, ve které se řeší fungování a přínos služeb, které nabízí kolekci her za předplatné, tedy typicky Xbox Game Pass, EA/Origin Access, uPlay+ nebo Apple Arcade a zdá se, že ani oslovení vývojáři nemají jednotný názor.

Hudebníci nemají dostatek peněz ze Spotify, aby mohli financovat další tvorbu, a týká se to i těch největších. Proč by to tedy s hrami mělo být jiné?

Do celého průzkumu bylo zapojeno přes 4000 vývojářů a herních studií, jejichž zástupci ve zmiňované části odpovídali takřka rovnoměrně. Na otázku, zda se obávají, že předplatitelské služby devalvují hodnotu jednotlivých her, odpovědělo 27 procent kladně, 26 procent záporně, 28 procent oslovených uvedlo odpověď možná a zbývajících 18 procent si není jisto. Výsledek tedy jasně naznačuje, že i vývojáři jsou na vývoj nového obchodního modelu zvědaví stejně jako hráči a nelze zatím s určitostí říct, jestli jde o udržitelnou variantu. Je navíc jasné, že vývojáři odpovídají čistě na základě vlastních zkušeností, a co platí pro jedno studio, nemusí platit pro jiné.

„Pevně stanovená částka za velký seznam her může být způsobem, jakým videoherní umění získá zpět část svobody. Můžeme vytvářet zajímavé tituly, které nemusí mít natahovanou trvanlivost jen proto, aby vydělaly více peněz,“ říká jeden z respondentů. Jiný mu ale kontruje odpovědí, že je podíl pro jednotlivé vývojáře nedostatečný a odvolává se na další odvětví, kde model předplatného nefunguje. „Platí to pro každé médium, které se v uplynulých deseti letech vydalo stejným směrem. Hudebníci nemají dostatek peněz ze Spotify, aby mohli financovat další tvorbu, a týká se to i těch největších. Proč by to tedy s hrami mělo být jiné,“ ptá se vývojář dál. V závěru svého komentáře uvádí, že pokud vývojářům neplyne většina z prodejů předplatného, celý systém je neudržitelný a bez ohledu na cokoliv podle něj ještě prohlubuje rozdíl mezi nezávislými autory a velkými společnostmi.

Otázkou nicméně zůstává, jestli úspěch předplatitelských služeb bude mít skutečně tak velký psychologický dopad na hráče, kteří mohou teoreticky ztratit zájem kupovat hry tradičním způsobem.

Poslední vývojář, jehož odpověď se dostala do finální zprávy GIR, stojí kdesi na pomezí a střídmě hodnotí popisovaný obchodní model jako další z mnoha. Jde podle něj o další možnost či příležitost, která přichází v porovnání s tradičnějšími způsoby s klady i zápory a každý vývojář musí uvážlivě najít takový systém, který odpovídá jemu i povaze vyvíjených her. Zapomínat se pak nesmí ani na skutečnost, že získat pro některou z výše uvedených služeb konkrétního vývojáře a jeho titul, přichází ruku v ruce s kompletní nabídkou, zahrnující zpravidla i vyplacení jednorázového poplatku, který v mnoha případech – vždy s ohledem na velikost a popularitu hry – může skutečně velkou část nákladů pokrýt. Podobný přístup už přes rok prosazují provozovatelé Epic Games Store, podobně musí přistupovat také lidé z EA, kteří pro svou službu získávají tituly třetích stran a stejně tak funguje i program Apple Arcade. Otázkou nicméně zůstává, jestli úspěch předplatitelských služeb bude mít skutečně tak velký psychologický dopad na hráče, kteří mohou teoreticky ztratit zájem kupovat hry tradičním způsobem; ani na tomto místě ale nelze příliš předvídat a vše odhalí až čas.