Práci s Windows 95 šlo urychlit pohybováním kurzoru

Práci s Windows 95 šlo urychlit pohybováním kurzoru

Zběsilé pohyby myši nebyly před dvaceti lety zbytečné, příčinou byla chyba systému

16. 7. 2019

Pokud jste jako já vyrůstali v počítačové době kamenné a vaše začátky nejenom s hrami probíhaly třeba ještě na MS-DOS nebo už na prehistorických verzích Windows, tak jste určitě měli v rukávu sadu zaručených fíglů na zrychlení vaší sestavy. Metod byla celá řada, mezi ty bizarnější patří například teorie u Windows 95 o tom, že rychlé pohybování myší mohlo mít vliv na časově náročnější operace. Nešlo přitom jen o snahu vyhnout se naběhnutí spořiče obrazovky, což umělo sebrat až několik drahocenných vteřin. Šlo o zmiňovanou věc a vysvětlení toho, proč něco takového mohlo fungovat, přináší magazín PC Gamer, který čerpá z Q&A webu Stack Exchange.

Na vině totiž mohla být jak jinak než chyba v operačním systému Windows 95

Něco pravdy na této podivné teorii přeci jen bude. Na vině totiž mohla být jak jinak než chyba v operačním systému Windows 95. V základu aplikace na této dnes už téměř 22 let staré platformě využívaly asynchronní práci se vstupy a výstupy (I/O). To ve zkratce znamená, že si aplikace vyžádaly operaci s vybranými soubory (například kopírování) a pak sdělily operačnímu systému, že mohou být uspány dokud nebude operace dokončena. Uložením ke spánku bylo procesoru umožněno věnovat se jiným aplikacím a ten se nemusel donekonečna dotazovat, zda byla operace se souborem dokončena. To je v základu chytře navržená správa prostředků, jenže zde přichází řeč na onu chybu.

Snad kvůli problémům s výkonem na počítačích se slabším HW měl tento OS  tendenci zprávy o dokončení spojovat a neprováděl proto okamžité probuzení aplikace. Jenže na druhé straně vstup uživatele aplikace probouzel vždy, to pravděpodobně proto, aby byl navenek udržen pocit stálé odezvy. A když už byla daná aplikace vzhůru, tak jednoduše zpracovala všechny čekající I/O zprávy a jelo se dál.

Takže celkově vzato – nečinné sledování takzvaného “progress baru” zjevně mohlo nechávat operační systém ledově chladným a ten po dokončení I/O operace nemusel na oko běžící aplikaci probouzet z letargie. Na druhou stranu ale neustále se pohybující kurzor myši mohl udržovat operační systém a spolu s tím i aplikace v pozoru. Jiný příspěvek v citovaném vláknu webu Stack Exchange navrch popisuje jednoduchý návod na rychlou reprodukci této vlastnosti systému: označování velkých bloků textu v otevřeném poznámkovém bloku. Při tažení myši v okně dolů dochází k postupnému posouvání označování textu, to by ale mělo být výrazně rychlejší, pokud není kurzor myši statický, ale pokud s ním uživatel rychle pohybuje.

Samozřejmě zde mluvíme pouze o teoretickém ohlédnutím se zpět do doby kamenné a do doby, kdy na počítačích hráčů frčel první Fallout či druhý díl Need for Speed. V praxi to sice může i dnes kdokoli vyzkoušet, je ale zapotřebí vyhrabat z půdy funkční staré železo kompatibilní s tímto praotcem dnešních “desítek”.

Nahlásit chybu v článku

3

Napsat komentář

Další články
Nahoru