Nintendo nechce cenzurovat hry jako Sony

Dvě japonské firmy, dvě zcela odlišné politiky. Na Switchi bude dál vycházet lechtivý obsah

1. 7. 2019

Nintendo má sice pověst firmy, která produkuje hry pro celou rodinu, to ale rozhodně neznamená, že byste v jejím portfoliu našli jen tituly pro děti, jak se někdy tvrdí. A už vůbec není pravda, že by násilné či lehce pikantní tituly japonský gigant zakazoval vydávat na svých platformách dalším studiím a společnostem. V tomto ohledu je naopak jeho politika mnohdy benevolentnější než u konkurence. Podobné nálepky ale není snadné se zbavit, a tak se hráči opakovaně diví tomu, že na GameCubu, Wii, Wii U či Switchi vychází hry jako MadWorld, Bayonetta, Resident Evil, Fatal Frame, Doom a mnohé další. Na této benevolenci se ovšem zjevně jen tak nic nezmění.

Pro násilné či choulostivé tituly bude i v budoucnu na konzoli od Nintenda místo. Po vydání Devil May Cry 5 jsme vás informovali, jak se cenzurní zásahy podepsaly na verzi pro PlayStation 4 a už notoricky známý je i případ Dead or Alive Xtreme 3, kdy se ukázalo, že Nintendo je k virtuální nahotě shovívavější než Sony a na Switchi se mohly objevit i prvky, které z PS4 musely zmizet. A pokud byste chtěli ještě pár důkazů, že na Switchi panuje ohledně nahoty, pikantních narážek i sexuality poměrně liberální atmosféra, podívejte se třeba na videa z her Senran Kagura Reflexions, Senran Kagura Peach Ball nebo Gal*Gun 2.

Pokud podle Furukawy výrobci konzolí začnou zasahovat do obsahu titulů, může to poškodit pestrost a svobodu herní nabídky.

Nintendo možná je nadále firmou, která sama upřednostňuje rodinné hry a tituly přístupné dětem, ale neříká ostatním, co a jak mají dělat. Během výročního setkání s akcionáři teď prezident firmy Šuntaro Furukawa odpovídal právě na otázku, zda bude Nintendo cenzurovat third party tituly podobně jako to má dělat Sony. I když je nutné říct, že pravidla PlayStationu nejsou veřejně známá a dozvídali jsme se o nich nejčastěji z druhé ruky. Furukawa v každé případě odpověděl, že Nintendo se nebude do tohoto procesu vměšovat a veškerou regulaci obsahu ponechává výhradně v rukou ratingových komisí a asociací.

Připomněl také, že i na Switchi existují účinné rodičovské kontrolní nástroje, s jejichž pomocí lze nevhodný obsah omezit. Pokud podle Furukawy výrobci konzolí začnou zasahovat do obsahu titulů, může to poškodit pestrost a svobodu herní nabídky. Na druhé straně tu máme relativně agresivní restrikce Sony, která se brání kritice s tím, že musí vyhovět globálním standardům a zajistit dostatečnou ochranu malých hráčů. Její představitelé připustili, že jde o komplikovanou a náročnou problematiku, v níž je třeba hledat rovnováhu mezi kreativní svobodou a bezpečným obsahem.

Řada vývojářů si však na tato nová omezující pravidla v poslední době stěžovala s tím, že jde o nepřiměřený zásah do jejich tvůrčích ambicí. Pravdou je, že k nám na Západ zatím tyto spory a případy doléhají v menší míře, protože zasažené tituly tu nepatří mezi mainstream. Už zmínka o některých větších značkách ale dává tušit, že v budoucnu nemusí jít jen o problém, kterému čelí third party japonská studia zaměřená na mírně lechtivý obsah. V přeneseném slova smyslu jde totiž o svobodu rozhodnout se jako dospělý zákazník sám, co je a není pro mě vhodné. Na druhé straně je ale třeba respektovat i skutečnost, že pravidla diktuje držitel platformy a sám je v nezáviděníhodné situaci, protože případná kritika na konto nějakého potenciálně skandálního titulu pak může dopadnout i na výrobce konzole.

Jen pro úplnost doplníme, že v řadě zemí je podmínkou pro vstup hry na trh obdržení příslušného ratingu od místní asociace či komise. V USA je to ESRB, v Japonsku CERO, v Německu USK. V Evropě funguje od roku 2003 i globální ratingový systém PEGI, ten je však pro jednotlivé země dobrovolný a i když na něj přistoupí, nemusí být ukotven legislativně a důsledně dodržován. Jako například u nás.

Nahlásit chybu v článku

8

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru