Nejlepší hry roku 2018 dle českých a slovenských vývojářů

Prozradíme vám, jaké tituly doporučují Dan Vávra, Ján Ilavský, Jakub Dvorský a další autoři

26. 1. 2019

Bilancuje a rekapituluje se snad na všech frontách. V mnoha různých anketách hlasují, volí a vybírají nejlepší tituly uplynulého roku hráči, odborné poroty i média. Jaké hry se ale nejvíc líbily samotným vývojářům? Po jakém počinu svých kolegů sáhli autoři českých a slovenských videoher? Zeptali jsme se jich za vás a výsledkem je článek, který by mohl inspirovat i vás. Vývojáři jsou velice zaměstnaní, a proto nemají při torbě her zase tak  moc času na jejich konzumaci. O to zajímavější je zjistit, po jakém počinu sáhnout, když už si chvíli najdou. Jaké projekty si získaly jejich pozornost navzdory nedostatku volného času.

Daniel Vávra, Warhorse Studios

Letošní rok vypadal slibně, ale nakonec jsem vlastně strašně zklamaný a nic moc jsem si pořádně neužil. Těšil jsem se obrovsky na RDR2, ale nakonec to pro mě bylo zklamání. Vypadá to hezky, ale příběh jsou pouze náhodně poskládané repetitivní a naprosto lineární epizodky, a tak mě to velmi záhy přestalo bavit. Ani další častý vítěz všech anket God of War mě nijak dvakrát nenadchnul. Obrovským zklamáním pro mě byl i Assassin’s Creed Odyssey. Origins mě bavil velmi, tohle ani trochu. Indie oblíbence všech amerických porot Celeste jsem zkusil a nechápu, co je na té hře výjimečného. Když už skákačka, tak lepší byl Iconoclasts. Takže nakonec snad jediná hra, co jsem letos dohrál a bavila mě, byl překvapivě Detroit: Become Human a v závěsu za ním Far Cry 5. S odstupem času jsem si taky konečně koncem roku zahrál KCD a musím se přiznat, že mě to i po sedmi letech, co jsme se s tím patlali, nakonec docela bavilo a mám v tom víc jak 100 hodin. Ale to se nepočítá.

Podívejte se na rozhovor s Danem Vávrou

Jakub Dvorský, Amanita Design

Z her vydaných v loňském roce mě nejvíc dostala příběhová puzzle detektivka Return of the Obra Dinn. Lucas Pope už podruhé dokázal přijít s žánrově nezařaditelným experimentem, který je ale zároveň velmi povedenou zábavnou hrou, jež vám zavaří mozek. Lahůdka a povinnost pro všechny, kdo rádi objevují novinky v herním designu. Mimochodem, Lucas Pope je skutečný renesanční génius – hru nejen napsal, ale i sám naprogramoval a vytvořil skvělou grafiku i hudbu.

Ján Ilavský, Hyperbolic Magnetism, Beat Games

Tento rok som nemal ani zďaleka dosť času nato, aby som si zahral všetky hry, ktoré som chcel. Napriek tomu som sa dostal k pár skvelým titulom. Aj napriek výborným AAA peckám na mňa najviac zapôsobila trochu podivná vec od Lucas Pope, Return of the Obra Dinn. Unikátny spôsob, ktorým je vyrozprávaný príbeh, a šialený výtvarný štýl vytvárajú niečo naozaj jedinečné. Lucas znovu dokázal, že aj v tak saturovanom odvetví, akým je herný priemysel, existuje dosť priestoru pre inovácie. Nepotrebujeme animácie, veľké produkčné kvality, stačí 1 bitovná grafika, skvelý nápad a kopec detailov dotiahnutých k dokonalosti.

Podívejte se na rozhovor s Jánem Ilavským

Pavel Šebor, SCS Software

Mám poměrně málo času na to hrát hry pro své vlastní pobavení. Někdy se na něco dívám z profesionálního zájmu, ale aby se zadařilo hrát něco jenom pro radost, to je spíš vzácnost. Každopádně asi nemám žádnou pecku, co by vyloženě vyšla v loňském roce, něco z toho bylo v roce 2018 stále jen v early access. Když koukám na Steam, kolik mám v čem nedávno odehráno, mám nějaké slušné desítky hodin ve hrách Factorio, Oxygen Not Included a Slay the Spire, občas mám tendenci se vracet k Civilizaci V. Pak mám ještě jeden takový soukromý hřích, už dva roky mám v mobilu Pokémon Go.

Podívejte se na rozhovor s Pavlem Šeborem

Jan Zelený, Mashinky

V půlce srpna vyšla indie hříčka Graveyard Keeper a když si mě někdy koncem roku našla skrze Steam doporučení, propadl jsem ji na celý večer a zamiloval si její nádhernou pixel art grafiku, a to tohle slovní spojení často nepoužívám, propracované dávkování obsahu a především obrovské množství humoru, pramenícího z kombinace RPG a prostředí hřbitova. Kde jinde se při odemykání skillů rozhodujete mezi lepším ovládáním meče, nebo tesáním kamenných náhrobků?

Podívejte se na rozhovor s Janem Zeleným

Jindřich Rohlík, Napoleon Games, Misterine

Coby PC hráč jsem si pořídil konzoli PlayStation 4 Pro, takže se můj minulý herní rok nesl ve znamení dohánění restů v podobě konzolových her a exkluzivek. To pochopitelně obnášelo hry, jež vyšly v předchozích letech: The Last of Us a Uncharted 4. Na konzoli jsem začal hrát proto, že celý den pracuji u počítače, vyvíjím hry a zůstat u toho samého počítače a hrát na něm opět hry pro mě je, jako nikdy neodejít z práce. Velmi rychle jsem si ale na konzolové hraní zvykl, takže jsem v průběhu roku přidal ještě Zaklínače 3, kterého jsem sice hrál už předtím na počítači, ale který je natolik dobrou hrou, že by Evropská unie měla zvážit zákon, jímž by nařizovala, že odteď už se musí RPGčka dělat jedině takto. Za zmínku stojí God of War aka Disappointed Father Simulator. Pro mě, jako pro otce dvou dcer, to byla jediná možnost, jak alespoň na chvíli vychovávat chlapce. Detroit: Become Human mě fascinoval technickou úrovní zpracování lidských/androidích charakterů. Zaujal mě Beat Saber svým neobyčejně chytrým a přímočarým herním designem, jenž na úsvitu virtuální reality jednoznačně dominuje VR hrám.

Podívejte se na rozhovor s Jindrou Rohlíkem

Karel Kališ, Bohemia Interactive

Rok 2018 byl štědrý na výborné hry a vybrat z nich tu nejlepší není úplně triviální úkol. Nakonec bych ale na post nejvyšší vyzdvihl Red Dead Redemption 2. Rockstar Studios bezesporu vládnou žánru otevřených her a RDR 2 to jen podtrhuje. Hra mě uhranula dvěma aspekty – mírou detailů a pevným směřováním za svojí vizí. Určitě se dá souhlasit s tím, že tvůrci v některých ohledech jdou proti současným trendům v hrách – dá se zmínit třeba hned velmi vláčný úvod a poněkud krkolomné ovládání. Nicméně Red Dead Redemption 2 dokáže naprosto strhnout svojí atmosférou a umí vás přesvědčit o tom, že už nejste hráčem před obrazovkou, ale Arthurem Morganem, který cválá v sedle koně divočinou. Sám jsem při hraní často ignoroval svoji profesionální deformaci, která mě nutí o hře přemýšlet z pohledu vývojáře, a prostě jsem si roli desperáta užíval.

Eva Balíková a Lukáš Navrátil, Attu Games

Minulý rok jsme pořádně hráli jen Kingdom Come: Deliverance, Thronebreaker: The Witcher Tales a Dead Cells. Ale pokud bychom měli vybrat jednu hru, tak asi to KCD. Plus jsme doháněli resty za rok 2017 – Horizon Zero Dawn, The Legend of Zelda: Breath of the Wild, Hollow Knight.

Peter Adamčík, 3Division

Tak teraz ste ma dostali, musím sa priznať, že hry fakt nehrajem, teda nemám na to čas hlavne a asi ani chuť keď človek celý deň maká na hrách, tak zapnúť si niečo ma fakt neláka. Zo starších hier, čo som si ale zaobstaral minulý rok, bol Euro Truck Simulator 2. Veľa času som na to nemal, ale to si určite ešte zapnem. A aby som teda aspoň niečo z 2018 spomenul, aj keď hry nehrám, tak herné novinky sledujem, tak z ohlásení minulý rok ma zaujalo najviac Satisfactory a Industries of Titan.

Podívejte se na rozhovor s Peterem Adamčíkem

Jan Beneš, Oxymoron Games

Chtěl bych vypíchnout pár indie her, které by mohly zapadnout mezi očekávanými kandidáty jako God of War nebo RDR. Pro mě je za loňský rok na prvním místě Subnautica, která se vynořila z early accesu, téměř dokonalé zpracování survival žánru se skvělou atmosférou a prostředím. Za zmínku určitě stojí taky Gris s úžasnou stylizací a Minit a jeho hlavní šedesátivteřinová mechanika. kolegům se líbily hry Frostpunk a Marvel’s Spider-Man.

Podívejte se na rozhovor s Janem Benešem

Jan Kavan, CBE Software

Kromě šachů, které jsou nejlepší hrou tak nějak pořád, na mě vyskočily asi tři tituly.

3. God of War aka Dad of War. Skvěle nadesignovaná hra, moc se mi líbil vztah Atrea a Kratose, zejména ve chvílích, kdy si Atreus poprvé uvědomil své božství. Je neuvěřitelné, jaké množství detailu se podařilo do hry nacpat od vizuálních až po akustické triky (například když si poslechnete, co dělá sekera). Poslední dobou nemám čas na velké hry, ale God of War jsem dal jedním dechem a nikdy jsem se nenudil.

2. Unavowed. To, co dělá Dave Gilbert, mě baví dlouhodobě. Hrozně moc se bojím, až opustí 2D, aby neztratil skvělou poetiku, kterou jeho hry mají. Vyrůstal jsem na klasických adventurách a jemu se daří do té mé nostalgie přinést nový, svěží a vyspělý pohled na žánr. Pevně doufám, že podobně jako u Blackwell, to je jen začátek nového univerza.

1. Return of the Obra Dinn. Dlouho se nestalo, aby mě vlastně nový herní žánr takhle pohltil. Obra Dinn mě nutil i mimo hru pořád přemýšlet, jak to vlastně bylo, kdo za co může a kdo je kdo. Asi mě nejvíc bavilo, že mi hra nic nedala zadarmo, žádné nápovědy ani navigační šipky. O to větší radost jsem měl z každé vyřešené trojice. Po 16 hodinách ve hře a mnoho hodinách mimo hru se mi podařilo vyřešit všechno, ale chybí mi jeden achievement, což mě štve. Ale na web se nepodívám!

Čestné uznání patří skvělému Spider-Manovi, ale nakonec jsem ho do top 3 nezařadil, protože vše bylo bezchybně nadesignované, ale na můj vkus to bylo příliš na stranu bezpečnou, čímž jsem vlastně před Spider-Manem Spider-Mana hrál už mockrát.

Podívejte se na rozhovor s Janem Kavanem

Nahlásit chybu v článku

11

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru