Japonský středoškolák bojuje proti regulaci hraní

Sedmnáctiletý Wataru chce žalovat vládu prefektury Kagawa. Její výnos dětem omezuje hry

Zdroj: Nintendo
18. 5. 2020

Loni na podzim věnovala média značnou pozornost novým čínským pravidlům omezujícím dětem a mladistvým čas, který mohou strávit s videohrami. Podobná regulace však zdaleka není jen výsadou Číny, jak jsme upozorňovali i ve vidcastu, kde jsme téma důkladně probírali. S něčím podobným se hráči setkají třeba i v Jižní Koreji. A v březnu zavedla obdobná pravidla také japonská prefektura Kagawa a místní vláda. S tím rozdílem, že se jedná spíš o doporučení než zákon, protože místní vláda jeho dodržování nemůže žádným legálním způsobem vymáhat. Ale vyzvala rodiče, aby se ho respektovali.

Pravidla jsou prostá. Mladí lidé do 18 let mají hrát jen 60 minut denně a 90 minut během svátků a volna. Je také doporučeno, aby teenageři mezi 12 a 15 lety nepoužívali mobil po deváté hodině večerní a lidé mezi 15 a 18 lety jej odložili nejpozději ve 22 hodin. Jak si asi dokážete představit, japonská mládež z podobných doporučení velkou radost nemá. Jeden z nich se ale rozhodl postavit pravidlům na odpor. Jeho příběh přinesl například list International Business Times. Sedmnáctiletý Wataru je přesvědčený, že regulace není správná, a chce bojovat za právo mladých lidí hrát bez ohledu na stanovisko místní vlády.

„Rodina, nikoli vláda, by měla stanovovat pravidla, jak dlouho smí děti hrát hry nebo používat mobil.“

S pomocí právníka hodlá napadnout a zpochybnit výnos místní vlády a i když pravidla prefektura Kagawa nevymáhá, jde mu o princip. “Rodina, nikoli vláda, by měla stanovovat pravidla, jak dlouho smí děti hrát hry nebo používat mobil,” prohlásil Wataru s tím, že je podle něj špatně, když se vláda vměšuje do rodinných záležitostí. Trvá přitom na tom, že sám nemá s nadměrným hraním žádný problém, ale byl podle svých slov třeba vyloučen z on-line hry, když se pokusil připojit po desáté hodině.

Časový limit podle něj nemá žádnou vědeckou oporu, nereflektuje žádné skutečné důkazy. Pravidla se podle něj zakládají jen na přesvědčení, že hraní vede k záškoláctví a závislosti. “Ale může to být naopak. K záškoláctví mohou vést například problémy ve škole a pro některé lidi představuje hraní her jedinou úlevu,” domnívá se Wataru.

Peníze na právníka a další soudní výlohy chce dát dohromady s pomocí crowdfundingu, který je hráčům tak důvěrně známý.

Petici proti pravidlům společně s ním podepsalo přibližně 600 lidí. Na druhé straně se jí dostalo i značné podpory od veřejnosti. Prefektura Kagawa byla první v Japonsku, která podobná omezení zavedla. Advokát Tomoši Sakka je však přesvědčen, že nařízení porušuje japonskou ústavu. Středoškolák Wataru se podle svých slov rozhodl sám něco udělat, než aby čekal, že to za něj udělá někdo jiný.

Wataru žádá, aby jeho případ podpořili nejen lidé z prefektury Kagawa, ale z celého Japonska. Peníze na právníka a další soudní výlohy chce dát dohromady s pomocí crowdfundingu, který je hráčům tak důvěrně známý. Pak bude žaloba podána. Bez ohledu na to, že se nás taková pravidla netýkají, bude rozhodně zajímavé sledovat, zda uspěje. Obdobné snahy o regulaci se totiž mohou časem objevovat i v dalších zemích.

Nahlásit chybu v článku

6

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru