Intel představil vlastní řadu výkonných grafických karet

Přijde konec vlády AMD a Nvidie? Tak horké to ještě nebude, na hráče se ale nezapomíná

11. 1. 2020

V červnu předloňského roku Intel potvrdil plány na tvorbu samostatné grafické karty nezávislé na vlastních procesorech a která má být přímou konkurencí produktů společností Nvidia i AMD. Pro Intel samozřejmě není segment grafických čipů ničím novým – integrovaná grafická jádra do svých procesorů dodává už celou řadu let. My hráči ale na základě vlastních zkušeností samozřejmě víme, že do procesorů integrované grafické čipy jsou vhodné pro kancelářskou práci, v herním průmyslu ale po právu zaostávají. Příští měsíce a roky by se ale mohly nést ve znamení výrazných změn. Intel přislíbil nový hardware blíže představit a dodat na trh ještě letos a právě na odhalení nové grafické karty přišla na veletrhu CES 2020 řada. První ohlasy jsou tedy na světě, nicméně zákazníci si budou muset na testování ještě počkat. Datum zahájení prodeje ještě oznámeno nebylo.

Delší časový horizont jsem v úvodu zmínil záměrně. Intel sice už skutečně představil na první pohled hotovou samostatnou grafickou kartu pro rozhraní PCI Express, představený model je ale v tuto chvíli spíše pozlátkem pro veřejnost. To nese označení DG1, což zároveň není nikterak sofistikované pojmenování. Jde jednoduše o zkratku výrazu Discrete Graphics 1. Intel sice neuvedl žádné konkrétní detaily týkající se například ceny, konkrétního výkonu ani dostupnosti a stejně tak neznáme ani vlastnosti týkající se frekvence jádra či prostupnosti a velikosti paměti, nicméně z představení alespoň něco vyvodit lze. Prezentovaný model například nemá napájecí konektor navíc, takže spotřeba těžko přesáhne 75 W a už to může něco napovědět o segmentu a výkonu. V otázce spotřeby odhady mluví o řádově menší spotřebě okolo 20 W s tím, že při maximální zátěži by mohla tato hodnota stoupnout zhruba na dvojnásobek. Odhadovaný výkon by měl nicméně až několikanásobně překračovat výkon současných čipů integrovaných do procesorů Intel. Podotýkáme ale, že ani v tomto případě nejde o oficiální informace. Neoficiální postřehy ale budou určitě vyplouvat na povrch již brzy, neboť DG1 je model vytvořený pro vývojáře softwaru a těm již Intel první vzorky rozeslal.

Pro nás je důležité, že v rámci prezentace veřejnosti došlo i na hry. Intel ukázal notebook s první verzí této grafické karty i stolní počítač. Vidět bylo možné v praxi Destiny 2 a Warframe a obojí běželo v rozlišení 1080p. A minimálně Destiny 2 běželo dokonce v 60 snímcích za vteřinu. Grafické nastavení ani z jedné her ale nebylo známé, nicméně u Warframe z postřehů zahraničních webů vyplývá, že hra neběžela stoprocentně plynule. Mějme ale na paměti, že zde mluvíme o pracovní verzi chystané grafiky. Ta se stále ještě vyvíjí a ani samotní herní vývojáři ještě neměli dostatek času z pohledu optimalizace.

Právě optimalizace je tím hlavním důvodem pro rozesílání vývojářům. Intel si totiž moc dobře uvědomuje, že právě informovaní softwaroví inženýři jsou základem úspěchu jakéhokoli hardwaru. Výkonnou grafiku totiž nedělá pouze hardware, ale i softwarová stránka. Pro srovnání například konkurenční Nvidia má údajně v zádech celou armádu softwarových inženýrů, jejíchž počet má převyšovat množství těch hardwarových. Z toho mimo jiné vyplývá, že prezentovaný model je skutečně pouze pozlátkem vhodným pro komerční představení a finální grafika bude zcela jistě vypadat jinak. Vývojáři software v tuto chvíli tedy pouze dostávají do ruky ukázku konkrétní technologie a mohou se s ní učit, což má za úkol učinit vstup Intelu na trh o něco jednodušší, nicméně další prototypy se již chystají a už nyní je údajně na cestě například DG2.

Rodina jménem Intel Xe

Co ale Intel konkrétněji představil je celková architektura, na níž DG1 v současnosti stojí. Ta už byla naznačená dříve a nese jméno Xe. Nejde přitom pochopitelně o jediný model – do budoucna se má jednat o celou rodinu zařízení. V základu můžeme vyhlížet tři výkonnostní stupně: Xe LP, Xe HP a Xe HPC. Řada LP je určená pro notebooky a grafické karty této třídy se budou mimo jiné vyskytovat i v integrované podobě a budou součástí chystaných procesorů řady Tiger Lake. V tomto případě by neměla spotřeba procesorů (včetně grafického jádra) překračovat 25 W. To sice může něco napovídat o výkonu, i tak ale má integrované řešení údajně nabízet až dvojnásobný nárůst výkonu oproti současné generaci integrovaných grafických čipů. Následuje řada Xe HP, jež je určená pro stolní počítače a právě zde se můžeme dočkat samostatných grafických karet, které by už měly nabídnout dostatek výkonu i nám hráčům. Určitě ale nelze hned zkraje očekávat přímou konkurenci Nvidie či AMD. Intel k tomu má ale nakročeno a že to myslí vážně, to již dokládá například odlákání předního hardwarového inženýra od AMD, Raje Koduriho. A konečně poslední představenou řadou je Xe HPC, jež bude určena primárně pro pracovní stanice, servery i cloudové hraní, a která nabídne nejvyšší možný výkon.

Jedním dechem ale nesmíme zapomínat ani na úskalí, která vývoj nejen grafických karet naskýtá a problémy, se kterými se Intel již delší dobu potýká. V současnosti Intel na poli procesorů chystá zmíněnou řadu Tiger Lake a ta už má v základu automaticky nabízet efektivnější 10 nm výrobní proces. Ten přináší úspory ve spotřebě i větší výkon a zjednodušeně řečeno se jedná o schopnost vměstnat větší množství tranzistorů na co možná nejmenší plochu výsledného čipu. Jenže v současnosti nemá Intel tento výrobní proces ještě dokonale zvládnutý a kvůli tomu dokonce vázne i produkce některých současných procesorů, které tuto technologii už využívají. Masivní přechod na 10 nm je tedy z pohledu současné produkce přeci jen ještě v nedohlednu. Situace u konkurence je přitom diametrálně odlišná a AMD ve velkém množství dokáže produkovat procesory i grafické čipy vytvářené za pomocí 7 nm výrobního procesu a mají v tomto ohledu navrch. A to i ve srovnání s Nvidií, jež běžně pracuje s 12 nm. Na druhou stranu ale nesmíme opomíjet nepopiratelný fakt, že díky integraci do procesorů je v současnosti Intel celosvětově stále největším producentem grafických čipů a jeho technologii přímo využívá více než miliarda uživatelů.

První samostatné GPU od Intelu?

Nikoli. Poslední významné pokusy tohoto výrobce pocházejí z roku 1998, kdy na trh dorazila grafická karta řady Intel740. Úspěch to tehdy příliš nebyl a jedním z důvodů bylo mimo jiné i to, že se Intel zaměřil na propagaci zastarávající AGP sběrnice. Pokusy Intelu udržet se v tomto segmentu trvaly až do začátku nového milénia, úspěch se ale nedostavoval. Z toho důvodu se Intel odebral cestou integrovaných grafických čipů a na tomto poli se společnosti daří přinášet funkční řešení již celou řadu let.

Celkově ze zmíněné dostupnosti technologie a z faktu, že Intel představil pouze předprodukční vzorky vyplývá, že případné nadšení hráčů je prozatím zapotřebí v první řadě krotit. Z technologického pokroku se prozatím mohou těšit pouze softwaroví inženýři a až podle jejich výsledků uvidíme, co se na nás chystá. Bližší detaily se ale možná dozvíme přeci jen již brzy. Už 16. ledna totiž na Redditu proběhne otevřená diskuze se zástupci Intelu. Zatím tu každopádně máme příliš mnoho otazníků a málo odpovědí, o přísliby ale není nouze a za pár let by tu teoreticky mohl být další velký hráč na poli herních grafických karet. A více konkurence samozřejmě může v ideálním případě znamenat rychlejší vývoj i nižší ceny, ale to už dost předbíháme. Nicméně kapacity a rozpočet na to, aby to trhem zahýbalo, Intel rozhodně má.

Nahlásit chybu v článku

6

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru