Historie her podle Duny, část šestá

V posledním dílu našeho seriálu jsme se věnovali akční adventuře Frank Herbert’s Dune z roku 2001, která vyšla jen pár měsíců po real-time strategii Emperor: Battle for Dune. Tím jsme bohužel také vyčerpali seznam dosud vydaných oficiálních titulů z tohoto vesmíru. Naše výprava ale ani zdaleka nekončí. I když by se mohlo právem zdát, že poslední hra od Crya neuspěla, skutečné neúspěchy budou teprve následovat. Jak vám totiž zřejmě mnohý vývojář potvrdí, skutečnost, že hru vůbec dokončíte, je sama o sobě úspěchem. A my se podíváme na první titul, který tolik štěstí neměl. Jinými slovy, otevřeme kapitolu zrušených her podle Duny, které se nepovedlo dokončit. A začneme rovnou tou nejambicióznější ze všech – on-line hrou Dune Generations.

Jak už jsme minule nakousli, na MMO Dune Generations pracovala francouzská společnost Cryo Interactive až do svého zániku. Konkrétně ji měla na starost divize Cryo Networks zaměřená na vývoj a vydávání on-line her. Tým založený v prosinci 1997 měl velkolepou vizi. V roce 2001 světu představil on-line 3D real-time strategii zasazenou do vesmíru Franka Herberta. Ta přitom mohla splnit sny mnoha fanoušků a začátek vypadal opravdu slibně. Představte si titul, v němž byste se ujali vlastního rodu, který byste si na začátku vybrali, získávali s ním vliv a pokusili se během soupeření s ostatními hráči stát nejmocnější frakcí a ovládnout známý vesmír.

Kromě válčení a spojenectví měli hráči také uzavírat různé obchodní dohody nebo dokonce sňatky, a tak vytvořit novou pokrevní linii v rámci vlastní dynastie.

Nejprve byste ale museli zvládnout vlastní domovský svět a až teprve potom by bylo možné vydat se ke hvězdám a pomýšlet na utváření spojenectví a posilování vlivu i moci. Hráči by hráli za obchodníky, vojáky i žoldáky a každá specializace by pochopitelně přinášela jinou hratelnost. Obchodníci by se přirozeně zaměřili víc na byznys než rodiny orientované na armádu a válku. Mohli by ale také oslovit hráče ovládající žoldáky, aby pro ně za úplatu vybojovali jejich bitvy. Nakonec by ale opět šlo zejména o ovládnutí Arrakis. A to především prostřednictvím vlivu a pověsti, která by vám umožnila získat práva na těžbu koření.

Masivní on-line strategie by samozřejmě stála na persistentním vesmíru. Spravovali bychom své zdroje i vedli války. Hráči měli podle autorů činit strategická rozhodnutí a spolupracovat, anebo naopak bojovat ve snaze získat co nejvíc síly. Každý měsíc, který by ve hře představoval 50 let, by nejmocnější z hráčů dostal nadvládu nad planetou Arrakis. Zda by si ji dokázal také udržet pod tlakem ostatních rodin i imperátora, by už záleželo jen na něm. Musel by totiž plnit předepsané kvóty i uzavřít spojenectví s fremeny, aby nenarušovali jeho plán. Bylo by nepochybně zajímavé mít ve hře ten nejdůležitější svět s vlastní specifickou hratelností, který by nejspíš řada hráčů nikdy nespatřila, nebo na něm minimálně aktivně nepůsobila.

Zdroj: Cryo Networks

Takzvané body prestiže by hráč dostával za válčení, obchodování i diplomatické akce. S jejich pomocí by pak získával více moci a vlivu. Hráči by ostatně také plnili vojenské, obchodní a politické mise. Mohli by se do nich pustit sami i společně a kromě klasických misí tým plánoval rovněž různé náhodné události. I když by každý uživatel ovládal jen jednu rodinu, mohl by používat různé její členy a společníky v rámci celé dynastie.

Každý rod by měl k dispozici přibližně 40 druhů jednotek a budov a časem by přibývaly další, jak se na MMO sluší. Většina až na ty základní by byla unikátní pro každý rod. Suroviny a další zdroje by se lišily i podle toho, na jakém domovském světě bychom v první misi začínali. Následné bitvy už bychom vedli na povrchu planet i ve vesmíru, respektive autoři říkali, že chtějí tři zóny – planety, jejich oběžnou dráhu a oblast celého hvězdného systému.

Hráči by spolu komunikovali prostřednictvím chatu, protože kooperace a vztahy měly hrát klíčovou úlohu. Kromě válčení a spojenectví měli hráči také uzavírat různé obchodní dohody nebo dokonce sňatky, a tak vytvořit novou pokrevní linii v rámci vlastní dynastie. Vývojáři plánovali, že každý server by podporoval až 20 tisíc hráčů a průměrně mělo být připojeno přibližně 2 tisíce lidí současně. Do bitev se mělo zapojit až 500 jednotek současně a když by byl hráč off-line, jeho autonomní obrana by se posílila. Bránit odpojené rody ale měli také gildy a žoldáci. Autoři sice nestačili stanovit přesnou cenu, ale pomýšleli na systém předplatného, což už v té době nebyla samozřejmě žádná novinka.

Tým se pyšnil tím, že na hře naplno pracuje přibližně 50 lidí, což se samozřejmě dnes může jevit jako směšně nízké číslo. V rozhovoru pro magazín GameSpot Tiphaine Locqueneux prozradí, že vývojáři jsou fanoušky Duny II od Westwoodu, ale příliš se podle nich designem a atmosférou vzdálila předloze. Jejich Duna měla být víc než real-time strategie, ale zahrnout i politické, diplomatické a ekonomické aspekty jako knihy Franka Herberta. Studio se na základě známého vesmíru rozhodlo vystavět vlastní příběh. Hráči by samozřejmě narazili i na známé postavy, ale nemohli by za ně přímo hrát. Šlo by o NPC.

Zdroj: Cryo Networks

Cryo hru nejen vyvíjelo, ale plánovalo ji i vydat. Partnerem pro severoamerický trh měl být DreamCatcher Interactive. Na podzim 2001 jsme se dočkali prvního slibného traileru a vůbec je na nejrůznější materiály tento zrušený projekt poměrně štědrý, což nám dává docela dobrou představu o celkové vizi, viz videa níže. Původně měla hra vyjít ještě v témže roce, někdy v posledním čtvrtletí 2001, ale na to pochopitelně nedošlo. Na podzim nicméně autoři sháněli hráče, kteří by se zapojili do plánovaného betatestu. V únoru 2002 byl projekt stále ještě v alfaverzi a měli si jej vyzkoušet první šťastlivci. Nakonec ale v průběhu dalších měsíců osud MMO zpečetil krach samotného Crya.

Možná byl celý plán na finančními problémy zmítané Cryo až příliš ambiciózní. Možná byl moc na tehdejší dobu a malý tým. Možná by se jej nepovedlo plně realizovat a rozvinout jeho potenciál, ani kdyby Cryo nezavřelo krám. Ale samotná vize mi přijde i dnes stejně atraktivní jak před 20 lety, kdy začala vznikat. Třeba se jí jednou někdo znovu ujme. A mohl by to být právě i norský Funcom, který momentálně hry z tohoto vesmíru chystá. Náš seriál tím ale nekončí. Hned v dalším díle se podíváme na druhou zrušenou Dunu, která sice byla o poznání skromnější, ale postihl ji stejný osud jako Dune Generations.