Fanoušci si vzali do parády PlayStation Classic

Fanoušci si vzali do parády PlayStation Classic

Rozšiřují knihovnu her a nahrazují horší verze lepšími. Miniaturní SNES si s nimi poradí lépe

19. 12. 2018

Retro konzole jsou poslední dobou v kurzu a s tou svou na předvánoční trh přišla i společnost Sony. Zmenšený PlayStation Classic ale příliš nadšených ohlasů nevzbudil. Konzole není dotažená a jejím největším neduhem je nešťastná kombinace dvou standardů zobrazení. Kvůli tomu ne všechny předinstalované hry působí plynule. Některé se trhají, jiné jsou viditelně zpomalené. Důvodem je, že konzole veškerý video výstup vysílá s frekvencí 60 Hz, což činí potíže původním PAL verzím her.

Fanoušci si vzali do parády PlayStation Classic

Tituly z regionu PAL

Battle Arena Toshinden, Cool Boarders 2, Destruction Derby,
Grand Theft Auto, Jumping Flash!, Oddworld: Abe's Oddysee,
Resident Evil Director's Cut, Tekken 3, Tom Clancy's Rainbow Six

Výběr dvou desítek titulů nemusí sednout každému, paradoxně je to ale ten menší z problémů. Stejně tak mnohé ani nemusí zamrzet v balení chybějící adaptér, jelikož skutečný problém představuje bohužel zážitek z hraní samotného. Analýza vybraných titulů odhalila, že skoro polovina z nich pochází z PAL verzí her (viz box), tedy z těch, které původně pracovaly s frekvencí 50 Hz. Ty měly navíc původně zámky FPS nastavené na 25 snímcích za sekundu. Vzít takovouto verzi hry a našroubovat ji na moderní hardware lze udělat za pomocí řady různých metod, mezi nimiž se však najde hned několik již z principu špatných.

V případě mini retro konzole PlayStation Classic to například znamená, že některé z her mají každý několikátý snímek duplikovaný (což v praxi znamená záseky obrazu), nebo je hra uměle zpomalená. To se stalo například u bojovky Tekken 3, která běží údajně na 83,3 % původní rychlosti hry. Výběr právě PAL verzí her je přitom neobvyklý, neboť postižené tituly ve své době dorazily i na trhy, kde bylo NTSC standardem a které byly před lety upraveny kvalitněji, než jak je tomu nyní u verzí pro PlayStation Classic. Koho zajímají další detaily, může prostudovat detailní analýzu Digital Foundry.

Knihovnu her jde „rozšířit“ o tituly, které v základní verzi postrádáte, jako je například série Tony Hawk’s Pro Skater nebo plošinovka Crash Bandicoot

Hráči si ale situaci nenechali líbit a začali uvažovat, zda by s tím nešlo něco provést. Výsledkem byl velmi brzy úspěšně provedený hack konzole, díky němuž lze spustit jakýkoli titul určený pro PSX. V takovém případě si lze pochopitelně vybrat verzi a region hry, který dotyčný preferuje, protože základním softwarem PlayStationu Classic je klasický open source emulátor PCSX. Současně tak jde „rozšířit“ knihovnu her o tituly, které v základní verzi postrádáte, jako je například série Tony Hawk’s Pro Skater nebo plošinovka Crash Bandicoot. Sony v tomto případě údajně fatálně podcenila ochranu svého hardwaru, nicméně jedná se o kroky pro zkušenější uživatele a na místě je rovněž varování před ztrátou záruky. Návod na takovou úpravu najdete zde.

Těžko pochopitelný je v tomto případě také způsob hacknutí konzole, který vychází z nalezení šifrovacího klíče. Ten byl totiž hackery objeven natištěný přímo na základní desce v konzoli. To je vlastně ekvivalent situace, jako kdybyste si PIN ke své platební kartě napsali přímo na kartu samotnou. Těžko přitom říci, zda šlo o prosté opomenutí, nebo zda ochrana hardwaru konzole zkrátka nebyla prioritou.

Fanoušci si vzali do parády PlayStation Classic

PAL a NTSC

Aby člověk pochopil podstatu problému konzole, je zapotřebí vrátit se o několik let nazpět a do doby, kdy světu vládly DVD nosiče a kdy byly trhy rozdělené na regiony. Tehdy existovaly dva video standardy označované NTSC a PAL. Ty byly odlišné – NTSC přinášelo rozlišení 720x480 a snímkovací frekvenci 30 FPS. Naproti tomu novější standard PAL měl rozlišení 720x576 a 25 FPS. Další zásadní rozdíl byl ve vertikální frekvenci, jež měla v případě NTSC hodnotu 60 Hz a u PAL šlo o hodnotu 50 Hz. A velmi zjednodušeně řečeno to byla právě tato hodnota obnovovací frekvence, jež byla směrodatná. Migrace obsahu mezi regiony mohla mít zrychlený či zpomalený obraz a vtipně vedle toho působí možnost kolize obnovovací frekvence s umělým osvětlením. V Evropě se totiž v elektrické síti používá napětí s 50 Hz a v USA s 60 Hz.

Hůře hratelné hry jsou ostudou, způsob hacknutí je úsměvný. Další políček společnosti Sony ale nechtíc vlepilo konkurenční Nintendo se svým hardwarem. Díky hacku retro konzole Super Nintendo Classic Mini dokázali šikovnější uživatelé na zmenšeném SNESu rozchodit emulátor PS1. I v tomto případě se přitom jedná o software PCSX ReARMed. A ten si k velkému překvapení mnoha hráčů poradí s tituly z původního PlayStationu lépe než retro konzole od Sony. Rozdíl v takovém případě může být markantní a je jen dalším důkazem toho, že měli v Sony svému produktu věnovat větší péči.

Lepší výkon podávají na mini SNESu právě ty tituly, které mají na PS Classic ty největší problémy. Namátkou arkádové závody Ridge Racer Type 4. Na malém Nintendu se povedlo rozeběhnout i Tekken 3, u něj se ale na druhé straně objevily problémy se zvukem.

Nahlásit chybu v článku

1

Napsat komentář

Další články
Nahoru