The Eternal Castle [REMASTERED], Playsaurus, Eternal Castle je remaster hitu, který nejspíš neexistoval

Eternal Castle je remaster hitu, který nejspíš neexistoval

Dobrodružná plošinovka v CGA grafice vzdává hold Another World

4. 1. 2019
Název: The Eternal Castle [REMASTERED] Vývojář: Vydavatel: Platformy: , , Žánr: , Datum vydání: 5. 1. 2019

Slibuji vám, že nic zajímavějšího a originálnějšího dnes už pravděpodobně ve světě videoher neuvidíte. Tak velký dojem na ně upoutávka na hru The Eternal Castle [REMASTERED] udělala. A ještě než se pustíte do dalšího čtení, musíte se ze všeho nejdřív na trailer sami podívat. Nádherná stylizace a estetika, stylová barevná retro paleta a především podmanivá hudba a svět hry, který musí zabrnkat na nostalgickou strunu všem milovníkům Blade Runneru, Trona anebo her Another World, Flashback či Heart of Darkness. Titul vychází už zítra, tedy 5. ledna na Steamu ve verzi pro Windows i Mac a představuje tak trochu malou záhadu.

Může jít o chytrý marketingový tah autorů s příběhem o zapomenutém pokladu, který se nestal hitem.

Má totiž jít o vylepšenou verzi, jak už ostatně samotný název hry napovídá, neznámé klasiky z roku 1987. Ta je ovšem tak neznámá, že se zdá, že nikdy vůbec nemusela existovat a ve skutečnosti může jít o chytrý marketingový tah autorů s příběhem o zapomenutém pokladu, který se nestal hitem. V každém případě vývojáři o své novince mluví jako o ambiciózním pokusu modernizovat a oživit původní počin a představit dnešním hráčům ztracené mistrovské dílo. Ať už jejich příběhu uvěříte, anebo nikoli (brzy se ostatně jistě ukáže, zda mají jen fanoušci a internetové databáze mezery v paměti), výsledkem je mimořádně charismatický počin odvolávající se na dobovou CGA grafiku s nádechem moderních technologií.

Na internetu se dokonce objevilo několik pravděpodobně falešných vzpomínek na “původní” hru, které činí celý příběh ještě atraktivnější a rozhodně nelze upřít talent případnému strůjci celého nápadu. O co ale vlastně ve hře jde? The Eternal Castle má být dobrodružnou akční plošinovkou ne nepodobnou zmíněnému hitu Another World, který vytvořil Éric Chahi. Ani tady nechybí pasti, nebezpečí na vás číhá na každém kroku a autoři dokonce slibují částečně procedurálně generovaný svět. Každý má přitom nabídnout unikátní atmosféru.

Celkem navštívíme pětici světů napříč více než dvaceti úrovněmi. Na konci každého světa na hráče číhá boss a v samém závěru pak hned dva finální. Ohánět se budeme desítkou zbraní, s pomocí předmětů máme získávat nové schopnosti. Na hře pracovala trojice vývojářů, přičemž šéf projektu Leonard Menchiari strávil dokonce dva roky ve Valve. Pokud jde o zasazení, vezme nás hra do blíže neupřesněné budoucnosti, přičemž naším úkolem bude po zpackané misi přežít a jednoduše vyváznout z celého dobrodružství se zdravou kůží.

Na výběr máme mít podle prvních recenzí hned dva hrdiny a pak už je jen na nás, abychom se v nepřátelském prostředí zorientovali a poradili si. Kritici si pochvalují atmosféru a upozorňují, že podobně jako v Another World i tady se člověk chybami učí a často postupuje kupředu metodou pokus-omyl. Naštěstí tu nechybí časté checkpointy, takže se údajně titul nezvrhne v příliš frustrující záležitost. Je to výzva, ale není to zbytečné trápení.

The Eternal Castle má šmrnc i bez ohledu na zřejmě vykonstruovaný příběh v pozadí o chlapci, který před 32 lety objevil tajuplnou hru, na níž svět trestuhodně zapomněl.

I když “původní hra” podle dosavadních zjištění pravděpodobně nikdy neexistovala, není to vůbec důležité. Už teď jsme si jistí, že The Eternal Castle minimálně vyzkoušíme, protože má šmrnc i bez ohledu na zřejmě vykonstruovaný příběh v pozadí o chlapci, který před 32 lety objevil tajuplnou hru, na níž svět trestuhodně zapomněl. Ačkoli titul spoléhá na pseudo CGA paletu, kterou porůznu střídá, animace předčí vše, co byste skutečně mohli v roce 1987 hrát a je mnohem jemnější než nabídly pokrokové tituly dokonce v dalších letech. Kromě Another World můžeme vzpomenout třeba na revoluční pohyby v Prince of Persia.

Navzdory archaickému pojetí se novinka pyšní filmovou atmosférou, ale má nabízet rovněž prvky podporující znovuhratelnost. Hra se podle dosavadních ohlasů tváří tvrdě a nepřístupně, není ale zase tak přísná, jak vypadá. A mě už vážně svrbí prsty nedočkavostí, protože se neuvěřitelně těším, až si ji sám vyzkouším. Tohle by mohlo být hned zkraje roku jedno z příjemných překvapení letošní sezóny. To by nám ten nový rok pěkně začal, jen co je pravda.

Nahlásit chybu v článku

Napsat komentář

Další články
Nahoru