EA začala trénovat umělou inteligenci v Battlefieldu 1

Před několika dny jsme vám ukazovali, jak mohou po grafické stránce vypadat hry z blízké budoucnosti. Ani ve skrytu duše jsme ale nedoufali, že popisovanou technologii v reálném čase počítaného ray-tracingu někdo do konce tohoto roku skutečně využije. No, byli to vývojáři hry Metro: Exodus, kteří nás všechny vyvedli v omyl a slíbili, že s NVIDII budou spolupracovat na tom, aby další díl v téhle skvělé sérii vypadal opravdu výjimečně. Jenže – jak už sami určitě víte – jen o grafice to není, takže se dnes společně podíváme na to, jaké pokroky očekávat na poli umělé inteligence.

Ačkoliv se s umělou inteligencí experimentuje už dlouhé roky, začněme od konce, tedy od momentálně nejvýraznějšího příspěvku na toto téma, které má na starosti skupina SEED, fungující pod hlavičkou Electronic Arts. V dozvucích letošního GDC se přihlásila o slovo s tím, že zkouší vytvořit skutečnou, samo se učící umělou inteligenci, která by se stala důstojnějším soupeřem třeba v kompetitivních střílečkách. Svůj záměr lidé ze SEEDu samozřejmě demonstrovali na hře Battlefield 1 a bez skrupulí ukázali dosavadní úspěchy i problémy, které dosud nemají řešení. Na rozdíl od jiných systémů, které de facto umělou inteligenci dopředu programují, přichází SEED se skutečným okoukáváním toho, jak hrají živí hráči. Boti se tak přímo učí a metodou pokus omyl zlepšují své schopnosti tak, jak získávají více dat, neboli – lidsky řečeno – zkušeností. Zní to sice jako začátek sci-fi filmu se špatným koncem, ale zástupci divize SEED nevidí, na rozdíl třeba od vizionáře Elona Muska, žádné velké riziko v tom, co připravují.

Vraťme se ale k samotné ukázce, která byla prezentována na GDC – můžete v ní sledovat boty, kteří do této chvíle odehráli stovky her a postupně se učili i takové banality, jako je nutnost zabít protivníka, aby bylo možné dojít k vítězství. To samozřejmě podle SEEDu netrvalo příliš dlouho a na začátku činili agenti s umělou inteligencí rychlé skoky kupředu, naučili se základy a jsou schopní sbírat munici, případně doplňovat zdraví. S postupným získáváním zkušeností se ovšem rychlost učení zpomalila, což v podstatě kopíruje to, jak se učí živí hráči. Momentálně se tak boti dokážou postavit skutečným hráčům v případě, hraje-li se standardní deathmatch a je omezen pouze na pistole. Umělá inteligence SEEDu se totiž teprve učí, jak zvládnout zpětný ráz automatických zbraní, jak spolupracovat ve skupině, a kdy je vhodné použít konkrétní třídu vojáka, kterého si vezmete do boje. I tak je v tuto chvíli výsledkem poměrně přesvědčivý výkon, který sice ani zdaleka není lepší, než výkon lidí, ale vše je, zdá se, pouze otázkou času. Navíc stojí SEED před dilematy typu – jak moc mají svou umělou inteligenci nechat učit a zda je možné vůbec proces učení vypnout. Jde o to, že nikdo zřejmě nebude příliš spokojený, když ho ve hře bude porážet počítač, prozatím ale tohle ještě není tématem dne. Nejčastějšími chybami nové umělé inteligence je až přílišná tendence sklouzávat k opakujícím se sekvencím pohybů v momentech, kdy se neděje nic z očekávaných věcí. Takže na místě, kde by se člověk podrbal na hlavě, napil se, nebo jen počkal na takticky vhodném místě na to, až se objeví protivník, začne se umělá inteligence nudit a svou nudu dává najevo třeba tím, že se začne točit v kruhu.

Pokus SEEDu samozřejmě není jediným, o kterém se sluší utrousit pár slov, a když už jsem zmínil Elona Muska, můžeme se u něj chvíli zdržet. Dáme-li stranou jeho snahy, opatřit umělou inteligencí vozy Tesla, zasloužil se také o určitý průnik na poli videoher. Skupina OpenAI, kterou pomáhal v roce 2015 založit a v únoru letošního roku z ní odešel, totiž zkoušela loni v létě postavit profesionálního hráče Doty Dendiho proti své umělé inteligenci. Nebudu vás napínat – Dendi neměl šanci proti botovi, který se – podobně jako boti z Battlefieldu – hraní sám učil. Nikoliv však okoukáváním živých hráčů, ale v bojích sám proti sobě. Dendi nicméně ve videu mnohokrát podotkne, že bot se nechová jako skutečný hráč a později se našli tací, kteří bota porazit dokázali. Ne snad proto, že by byli lepší než Dendi, ale jednoduše proto, že měli víc času a zjistili, jak bot funguje, jak velké území před sebou prozkoumává a jak fungují určité naučené vzorce jeho chování. Tím se opět vracíme k tomu, že umělá inteligence je zatím skutečně pouze umělá a postrádá schopnost předvídat nebo myslet více abstraktně. Pro hráče to ale nemusí znamenat pohromu, naopak – jak už jsem řekl před chvílí, nikoho asi nebude bavit, prohrávat proti umělé inteligenci, ve chvílích, kdy se ale chcete rozehrát, nebo jen nechcete hrát s neznámými lidmi, by už hraní mohlo být mnohem důstojnější. Kdy? Na to odpověď nemáme, ale třeba nás zase někdo překvapí.