Dreams

Dojmy z E3: Dreams

Co je a jak se vlastně hraje snový titul Dreams od autorů LittleBigPlanet?

8. 7. 2018
Název: Dreams Vývojář: Vydavatel: Platformy: Žánr: Datum vydání: 14. 2. 2020

Britský vývojářský tým Media Molecule naznačil práce na svém dalším projektu poprvé již v roce 2012 a ačkoli k úplnému představení došlo už o rok později, tak i přesto jsme toho o hře jménem Dreams až dosud věděli velmi málo. Letošní E3 však konečně přinesla něco konkrétního a my si mohli Dreams na vlastní kůži vyzkoušet.

Osobně jsem se o Dreams zajímal již delší dobu, vypátrat v předstihu něco o hře však bylo poměrně obtížné a stejně tak bylo prakticky nemožné zjistit cokoli uchopitelného a konkrétního o tom, jak se vlastně budou Dreams hrát. Tedy pokud se vůbec dá mluvit o hraní jako takovém. V případě Dreams jde totiž o skutečně velmi netradiční zážitek, který rozhodně nelze považovat za hru v tradičním slova smyslu a ze stejného důvodu určitě také nepůjde ani o masově oblíbenou záležitost.

Nicméně právě na letošní E3 jsem dostal unikátní možnost usednout s ovladačem ke hře a v doprovodu kreativního ředitele hry Marka Healeyho bylo možné konečně zjistit, co jsou Dreams vlastně zač. A nutno podotknout, že to, co jsem spatřil, za mě osobně rozhodně patří k tomu nejnápaditějšímu, co letošní ročník výstavy přinesl.

Prezentaci hry jsem odstartoval snad až zbytečně ambiciózní otázkou týkající se celkové charakteristiky hry a vize autorů. Rázem jsem ovšem zjistil, že na něco takového nelze jednoduše odpovědět a velmi rychle jsem rovněž pochopil i to, že prvně je zapotřebí zapomenout na to, že by snad Dreams měly být klasickou hrou – má jít o takřka všemocný sandbox.

Ten má za cíl přiblížit hráčům a obecně široké veřejnosti vývoj her, a to za pomocí hned celé řady intuitivních nástrojů. Jde přitom o pomůcky skutečně mocné, což jen dokládal fakt, že jsem ve své podstatě viděl v pohybu celou sérii menších her a dalo by se říci až “titulů”, které byly vytvořeny kompletně jen za pomocí Dreams.

Hráči tedy dostanou obrovské množství nástrojů, za pomocí nichž lze vytvořit vše. DualShockem, navrhujete, animujete, rozpohyobávávte, skládate hudbu, skriptujet a kombinací všeho vytváříte celistvé příběhy. Samozřejmostí je pak plánovaná knihovna uživatelského obsahu, do kterého budou moci hráči sami přispívat vším, co vytvoří. Své práce budou moci navíc dávat k dispozici i pro další úpravy.

Sdílejte s ostatními

Kromě projektů jako takových bude samozřejmě možné sdílet i jednotlivé assety a pouhé části titulů, anebo také ne – Dreams dle slibů zpovídaného vývojáře nabídnou i formu klasické kampaně (tu jsem však neviděl) a stejně tak není zapotřebí cokoli s kýmkoli druhým sdílet. Nicméně právě tvorba a zapojování vlastní fantazie má být tou hlavní náplní, takže zážitek každého z nás bude odlišný.

Pokud se ptáte, co konkrétního jsem zažil já, měli bychom začít u výběru postavičky (neboli kurzoru) a tento Imp, jak se protagonistovi hry přezdívá, se vrhl do prázdného a jednotvárného lobby. Vedle toho, že jde o výchozí bod hry, budete moci lobby s odehranými zážitky a s ulovenými či vytvořenými trofejemi přetvářet k obrazu svému.

Z tohoto zprvu prázdného prostoru lze kdykoli vyjít ven, podívat se na projekty ostatních hráčů, anebo takzvaně na čisté louce začít vytvářet cokoli se jen hráčům zamane. Je libo vytvořit plošinovku, 3D akční adventuru, vesmírný simulátor, závodní arkádu či jen noirovou klikací adventuru? Není problém, stačí trocha cviku, o trochu více trpělivosti s DualShockem a jde se na věc.

Na vlastní oči jsem tedy mohl vidět, jak Healey představuje v týmu předem připravené demoverze. Namátkou mohu vybrat jednoduchou klikací noirovou adventuru, ve které jsme hlavní postavu vyváděli z abstraktního prostředí a z uzamčeného pokoje ven, viděl jsem i vesmírné simulátory přinášející bitvy vesmírných korábů z pohledu první osoby i snahu zakotvit vlastní loď u vesmírné základny a stejně tak jsem měl možnost spatřit i akční 3D adventuru a plošinovku zasazenou do barevného prostředí.

Fantazii se meze nekladou

Právě poslední jmenovanou  demoverzi jsme se následně jali upravovat a v tu chvíli jsem na vlastní oči viděl, jak se s DualShockem dá modelovat prostředí hry, jak snadno se mohou animovat samotné postavy, skládat hudba, či vytvářet jednoduché skripty a další prvky, o kterých jsem mluvil před chvílí. Není přitom nutné vyzdvihovat fakt, že už jenom vzhledem se jednotlivé tituly mohou maximálně lišit – výsledná podoba je totiž odvislá jen od fantazie a schopnosti jednotlivých tvůrců.

Dreams obsahují obrovské množství vrstev a na své si tímto přijdou jak absolutní amatéři, kteří jen mohou do svých příběhů umisťovat předpřipravené objekty, tak i poloprofesionálové a obecně ti, kteří již k nějaké formě herního vývoje stihli někdy přičichnout.

Takoví se mohou těšit na pokročilé editory všeho, počínaje animací, přes hudební editor ne nepodobný například GarageBand a podobným aplikacím tohoto typu, až po pokročilé skriptovací nástroje. Za pomocí nich lze vytvářet opravdu těžko uvěřitelné kreace, o čemž mohl ostatně svědčit fakt, že v rámci konference Sony spatřené animované předěly mezi jednotlivými ukázkami her byly vytvořené právě za pomocí nástrojů z Dreams.

Všechno je pochopitelně propojené celou sérií obrazovek nastavení a dílčích nabídek, jež dohromady utvářejí skutečně pozoruhodný a kupodivu také celkem obstojně ovladatelný celek, což v případě takto komplexní a ambiciózní konzolové hry rozhodně není samozřejmostí.

Velké ambice, vydání je ale v nedohlednu

Kolem a kolem se jednalo o skutečně atraktivní a živou prezentaci titulu s nepřebernými možnostmi a něčeho, co lze stále jen těžko uchopit a co umí nabídnout neskutečně mnoho. Chybět přitom nemá ani multiplayer nebo společné tvoření, které jsem měl možnost vidět v praxi a které bude kromě gaučové kooperace možné i v rámci klasického propojení on-line. Vzdálený multiplayer však dorazí až nějaký čas po vydání. Samozřejmostí je pak možnost okamžitého testování rozdělaného projektu, což znamená plynulé přepínání mezi režimem hraní a tvorby.

Celkově tedy nelze než podotknout, že ze hry přímo tečou ambice a celé je to i přes nenápadný grafický kabátek neskutečně obrovské. To na jednu stranu může probouzet obavy o celkovou kvalitu a zda tvůrci skutečně dokáží dostát svým slibům a ambicím. Stejně tak mohou mít někteří hráči obavy i z očekávaných omezení a stanovení bariér, které tvůrci kupříkladu kvůli nebezpečí memory leaků a podobných neduhů rozhodně musí vystavět.

Nicméně z toho, co jsem měl možnost na E3 vidět a z toho, co mi Mark Healey předvedl, jsem však byl bez přehánění unesen. K tomu již jen na druhé straně uměl zamrzet fakt, že hra stále ještě nemá datum vydání. Co jsem ale zjistit dokázal, bylo, že ještě letos odstartuje beta, která v uceleném balení nabídne přesně to, co jsem na E3 viděl. A věřte mi, stálo to za to.

Nahlásit chybu v článku

Napsat komentář

Další články
Nahoru