Český přenos PlayStation Showcase 2023

Nečekal jsem, že to přijde tak brzy, ale asi už jsem na dnešní hry starej. Singleplayerovým hrám, jak se zdá, definitivně odzvonilo a těch pár kousků, co se tam dnes našlo, působí víc než co jiného jako pohrobek dávno zašlé éry. Kdybyste se mě zeptali ještě před pár lety, řekl bych, že si zahraju jakoukoli dobrou hru nehledě na žánr, dnes to ale vypadá, že singleplayeroví hráči jsou sami o sobě tak úzkoprofilová skupina, že se pro nás velkým vývojářům nevyplatí dělat hry, a my pak vypadáme, že jen reptáme a kritizujeme a nic se nám nelíbí, jenže to je tím, že je nám z celkového počtu věnován pouhý zlomek, většina je mulťák a/nebo kooperace, a když už se najde čistě singleplyerová hra, je to zpravidla buď remake nebo malá indie hra (nic proti malým hrám, ale absence většího počtu těch velkých singleplayerových trochu mrzí).
Show to byla pěkná a moc dobře se na ni koukalo, šlapala, odsýpala jedna radost, jenže co je to platné, když vás z více než hodinové stopáže opravdu zaujmou 3-4 hry? Kdyby stejný showcase předvedla jakákoli jiná herní společnost, byl bych více než mile překvapen, ale vzhledem k tomu, že jde o Sony, které pro mě vždy představovalo etalon singleplayerového hraní, pak se pro mě s přihlédnutím k téměř tříleté odmlce od podobně velké prezentace jedná o zklamání, a to i přesto, že moje očekávání pro jistotu nebyla bůhvíjak vysoko. Ve zkratce spíš souhlasím s tím, co říkal na konci Zdeněk, byť i Jirkův pohled chápu a přál bych si být takový optimista. 🙂
Ale ať jen neremcám, pár pěkných her se přece jen našlo: moc milým překvapením byla Sword of the Sea, Journey mám moc rád a Pathless pro mě byla předloni prakticky hra roku, takže se moc těším.
U Asasína spolehlivě funguje nostalgie a hru si musím koupit už jen proto, abych Ubisoftu ukázal, že tudy vede cesta, a ne skrze gigantické generické bezduchosti, jaké vydává v posledních letech. Snad se povede, i když se pořád zdráhám uvěřit, že by parkour byl skutečně tak plynulý jako v původních dílech, a celé to působí trochu moc barevně, ale naděje umírá poslední.
Další moc milé překvapení, Alan Wake 2, s překvapením uvnitř v podobě Maxe Paynea- že by v Remedy chtěli s ostatními propojit i tu poslední sérii, která v jejich univerzu ještě není? Sice dvakrát neholduju survival prvkům a původní hratelnost mi dokonale seděla, ale Remedy je pro mě pořád jeden z nej týmů, nejen mezi nezávislými vývojáři, takže věřím, že vědí, co dělají.
Na nové Final Fantasy jsem zvědavý, ale opatrně, protože Square Enix v posledních letech vydává jednu nedodělanou a zpatvořenou hru za druhou, viz Forspoken, Babylon’s Fall nebo Valkyrie Elysium.
Zaujala mě i Towers of Aghasba, která působí trochu jako Zelda pro PC/PS hráče, ale na to, jestli je hra pro mě, asi musím vidět víc než jen dnešní kratičkou ukázku.
Z PSVR2 segmentu mě bohužel nezaujalo nic, na horory ve VR jsem moc srab a ostatní působilo spíš jako experimenty na krátké vyblbnutí než jako plnohodnotné hry, tak mě trochu mrzí, že se mi doma na headset už přes měsíc práší, poté co jsem dohrál launchovou várku, na první generaci šly alespoň přehrát 3D filmy, když zrovna nebyly hry, ale to Sony u druhé generace zatím neumožnila/ nechce umožnit.
No a nakonec Spidey, kde opět souhlasím se Zdeňkem, v ukázce jsem neviděl nic, co by na mě křičelo „PS5 Only“, takový Forbiden West na to vypadal mnohem víc a až do DLCčka nebyl. Na hru se ale i tak těším a lidem ze Insomniac věřím, zatím všechny série od nich jsem si užil, ať už šlo o Spyra, Ratcheta, Resistance nebo právě Spideyho, byť nejsem zrovna fanda do komiksů, ale jednička byla prostě parádní hra, vlastně nic objevného a přesto skvěle udělaná a odladěná hra, a to je někdy lepší než všechny nápady světa.