Assassin’s Creed z Prahy, první část

Tři hypotetická domácí dobrodružství assassinské ságy. Vymyslete své a podělte se o něj

Zdroj: koláž/Vortex
16. 2. 2021

V roce 2013 jsem napsal článek, v němž jsem se zamýšlel nad tím, do jakých zemí a jakých časů by se mohli vypravit v dalších dílech vývojáři ságy Assassin’s Creed, respektive my hráči prostřednictvím těchto titulů. Ostatně fanoušci spekulují o dalších destinacích neustále. S odstupem několika let můžeme spokojeně konstatovat, že mnohá z přání se nám od té doby vyplnila. Podívali jsme se do revoluční Paříže, viktoriánského Londýna, antického Egypta i Řecka a prostřednictvím Chronicles také do Číny, Indie a Ruska. Chybějící japonské dobrodružství nám zase loni vynahradil Ghost of Tsushima od studia Sucker Punch Productions.

Jistě se nám nesplnila všechna přání. Nedošlo na návrat do Persie prostřednictvím splynutí s Princem, první ani druhou světovou válku nebo starověký Řím. Zabývat se dalšími potenciálními cíli i léty je jako roztočit globus a hodiny na stroji času. Vývojáři se mohou vydat kdykoli a kamkoli. A proto jsem se rozhodl tentokrát víc fantazírovat. Nezabývám se tím, zda to dává smysl ze strany Ubisoftu, a nelámu si hlavu otázkou, jak moc je to reálné. Chci se jen zasnít, a proto jsem se rozhodl nastínit tři hypotetická assassinská dobrodružství, která by nás vzala na domácí půdu. Samozřejmě stále s ohledem na to, aby dané téma bylo dostatečně atraktivní a současně události šlo nějak zajímavě propojit se světem videohry. A ano, je to už takové klišé, že se Assassin’s Creed obvykle věnuje nějaké zásadní historické chvíli nebo období, což je něco, co neporuším. Na druhé straně, i když v textu opakovaně padne zmínka o Praze, vzhledem k rostoucí rozloze map z této ságy by se nutně fiktivní titul nemusel odehrávat zdaleka jen v české metropoli.

Rudolfinská Praha (konec 16. století)

Pověst o pražském golemovi je překvapivě dost populární i v zahraničí. Je to pravděpodobně ten nejslavnější golem ze všech. Tuhle umělou bytost sestrojil podle legendy rabi Löw a v podání videohry by šlo ukázat, že se tak dost možná stalo podle instrukcí první civilizace. Další fantastický kousek techniky, který zasahuje nepředvídatelným způsobem do životů obyčejných lidí. Židovský učenec by mohl v příběhu zastávat podobnou úlohu jako dříve Leonardo da Vinci a mnozí další badatelé a vědci, které jsme v Assassinech potkali a oni podali hlavním hrdinům pomocnou ruku. Přes rabína byste se samozřejmě dostali až k samotnému císaři. Rudolf II. byl známý svou zálibou v alchymii, podporoval vědu i umění a jeho dvůr se hemžil osobnostmi z celé Evropy. Potkat velikány jako Tycho Brahe, Johannes Kepler, Edward Kelley nebo John Dee by mohlo patřit k vrcholům hry. Kdo by ale měl být protagonistou hry Assassin’s Creed: Golem? Pekař Matěj v podání Jana Wericha snad raději ne. Tak co rovnou samotný golem? Ve skutečnosti možná nakonec jen muž z masa a kostí, který by přijal identitu nefunkční umělé bytosti, jež přitom nehybně leží na půdě Staronové synagogy. Třeba ve snaze ochránit židovské ghetto před útoky křesťanů. Celé by to prostě byla taková komplikovaná habaďůra.

Protektorát Čechy a Morava (1939-1945)

Assassina z druhé světové války chce řada fanoušků od prvních dílů a minimálně The Saboteur od studia Pandemic z roku 2009 ukázal, že to jde. Od jeho vydání už uplynula víc než dekáda, takže pole působnosti je volné, zatímco dřív se fanoušci domnívali, že druhá světová válka je pro Ubisoft kvůli konkurenci tabu. Navíc okupovaná Paříž nemá k Praze zase tak daleko. Hlavním hrdinou by samozřejmě byl legendární Pérák, který by bojoval proti německým okupantům s pružinami na nohou. Tím by se repertoár gadgetů rozrostl o novou účinnou zbraň. Kdo se potřebuje šplhat po domech, jezdit na lanech nebo používat kotvičku, když může jediným skokem překonávat střechy? Vedle tajuplné omračující tyče, kterou údajně Pérák používal, by nosil masku se svítícíma rudýma očima. Pérák by pomáhal parašutistům, trestal kolaboranty a likvidoval obzvlášť zlé nacisty, kteří by samozřejmě sloužili zájmům templářů. A nechodil by do biografu na filmy studia UFA. Možná bychom se konečně dozvěděli, zda byl před válkou vynálezcem, anebo cirkusovým umělcem. Hráč by měl prsty ve všech důležitých akcích odboje od atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha až po Chlebíčkovou aféru. Pérák by pomáhal obyvatelům protektorátu a kromě okupantů bojoval i s dalšími bizarními padouchy, jako byl Žiletkář, který přepadal ženy, Kanálník, který kradl víka od kanálu, nebo Uhlák loupící zásoby uhlí. Ano, byla by to trochu komedie. A současně tragédie. Takže jako naše dějiny v kostce.

Pražské jaro (1968)

Ačkoli jsem sám dlouhé roky vnímal Assassina jako ryze historickou látku, která by do moderních dějin neměla moc zasahovat, časem jsem tenhle názor přehodnotil. Je to koneckonců moje hra, a může být tedy tou, která se odvážně zakousne do druhé poloviny 20. století a rozdrtí zažité konvence s razancí pěsti Leonida Brežněva. Vzhledem k tomu, že se nám nedostává špionážních thrillerů z období studené války, je třeba, abych to vzal do rukou sám. Socialistické Československo by se stalo na přelomu let 1967 a 1968 dalším kolbištěm přetahování mezi Západem a Východem. Ve světě rozděleném železnou oponou by hlavní hrdinové (ano, byli by dva) dorazili do srdce Evropy z ciziny s cílem převážit misky vah na jednu či druhou stranu. I když samotné období politického uvolňování a socialismu s lidskou tváři bylo u nás dostatečně dramatické a rázně utnuté invazí vojsk Varšavské smlouvy, to pravé drama by se odehrávalo na pozadí ve fiktivním příběhu dvou agentů, kteří ze stínů tahají za nitky. Na jedné straně by to byl vyslanec Západu s ostře řezanými rysy, možná bývalý československý pilot, který dříve emigroval do Velké Británie. Nyní se v rodné zemi snaží Dubčeka a další politické představitele nepřímo přimět k tomu, aby osvobodili pražský satelit z vlivu Kremlu. Proti němu by naopak stála sovětská agentka KGB, která by ponoukala Indru, Biľaka a další výtečníky, aby nelenili a napsali třeba nějaký dopis. Dejme tomu zvací. Kdo by byl assassin a kdo templář, už nechám na vás, na konci závěrečných titulků by ale nezůstalo jedno oko suché. Koneckonců když může být Assassin o revoluci jako trojka a Unity, proč by nemohl být o kontrarevoluci…

Jako bych vás slyšel. Tolik dalších historických osobností a událostí zůstalo nevyužitých. Co doba Josefa II. a Mozarta jako pokračování Unity? První světová válka a založení Československa? Nebo proč se naopak nepustit hlouběji do historie? Jan Žižka, Jan Hus, Karel IV., Václav III., vyvraždění Slavníkovců nebo rovnou příchod Cyrila a Metoděje? Tohle je jen pár tipů, které se přímo nabízejí. Námětů by se nepochybně našlo mnohem víc. Možná je tak spíš řada na vás, abyste přišli se svými nápady. Nemůžu přece vymyslet všechno sám. Od počátku jsem neměl ambici pokrýt všechno od A do Z, ale zkusit vám nahrát, abyste se chopili iniciativy a sepsali v podobném duchu třeba v komentářích vlastní koncept, klidně bláznivý ve stylu Indiana Jonese. Pokud se ohlasů sejdete dost, s velkou radostí bych je posléze publikoval v dalším pokračování.

Nahlásit chybu v článku

12

Napsat komentář

Mohlo by vás zajímat

Nahoru
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím